Lamborghini 400GT Monza: záhadná kráska

Giorgio Neri a Luciano Bonacini provozovali v Modeně dobře zavedenou dílnu. Ta vyhledávala závodní vozy Ferrari a Maserati, přestavovala je a zajišťovala pro zákazníky jejich údržbu. Na počátku šedesátých let u nich Ferrucio Lamborghini objednal stavbu vůbec prvního automobilu s jeho jménem. Společnost Neri & Bonacini zhotovila podvozek a motor, instalací karosérie od Franca Scaglioneho pak vznikl prototyp s označením 350GTV. Firma Neri & Bonacini pak pro Lamborghiniho stavěla podvozky až do chvíle, kdy se výroba sériového modelu 350GT rozběhla naplno. Dlužno dodat, že Lamborghini se Scaglioneho prací příliš spokojen nebyl, na sériích 350GT a 400GT pak pracoval hlavně milánský Touring. Hned první vozy z roku 1964 byly fantastické a svět byl zaskočen. „Enzo, Orsi a David Brown se mohou jít klouzat“, hlásal například časopis Sports Car graphic. Britský magazín Autocar v roce 1966 absolvoval 300 mil za volantem modernizovaného modelu 400GT a jeho posudek zněl jasně: „Lepší než všechny srovnatelné sportovní vozy současnosti.“ A to prosím i přesto, že se nejednalo o automobil britské výroby...

 
Lamborghini 350GTV / 350GT / Miura

Na počátku roku 1966 se však u Neri & Bonacini pustili do stavby dalšího prototypu na bázi vozu Lamborghini. Pod jejich péčí vzniknul mýty opředený prototyp 400GT Monza, na který jeden z pamětníků vzpomínal takto: „Monza 400 nepostrádala chrakter. Na dlouhou a nízkou příď navazoval interiér a silueta vozu nemohla neohromovat. Široká tlama chladiče se doširoka rozevírala jen těsně nad silnicí, tvarování oken či zádi z celého produktu dělaly krásné auto. Tento prototyp vznikal s plnou podporou Ferrucia Lamborghiniho, který firmě Neri & Bonacini věřil a snažil se zpět nabýt důvěru v ostatní karosáře“.

Záhada s Američanem

Jisté je, že byl vůz dokončen na přelomu května a června roku 1966, soudě alespoň podle data uvedeného na fotografiích novináře Petea Coltrina. Je na nich zachycen vůz těsně před svým dokončením. Monza se měla stát novou modelovou řadou, ale zájem veřejnosti a žurnalistů, v prvních měsících nadšený, záhy ochladl a auto zmizelo takřka na čtyři desetiletí ze světa. Na Monzu 400GT v nedávném rozhovorzu pro časopis Octane vzpomínal jeden z jejích tvůrců, Giorgio Neri: „Myslím, že jsme ji stavěli na objednávku jednoho Američana, zřejmě s úmyslem nasadit ji na Le Mans, ale byly zde zásadní problémy s homologací.“ Mylně si vybavoval, že auto vzniklo již někdy v roce 1963 nebo 1964, a sice na podvozku staršího typu 350GT, který je však od podvozku 400GT na první pohled takřka k nerozeznání. Když mu však novináři ukázali fotografii po čtyřiceti letech objeveného vozu, zasnil se a prohlásil: „É perfetta... Přesně, jak si ji pamatuji!“

 

Lamborghini 400GT Monza je robustní kupé s motorem vpředu podél a pohonem zadních kol. Atmosféricky plněný vidlicový dvanáctiválec využívá rozvodu DOHC se dvěma ventily na válec a z objemu 3 929 ccm dává při stupni komprese 9,5:1 nejvyšší výkon 320 koní při 6 500 ot./min. Měrný výkon tedy dosahuje slušné hodnoty 81,2 koní na litr zdvihového objemu.

Podle některých pramenů byl vůz po svém dokončení vystaven na autosalonu v Barceloně roku 1966, kde si jej převzal Američan, o němž zřejmě hovořil Neri. Jisté přitom je, že v roce 1967 byl automobil již zpět ve Španělsku, a sice v rukou majitele, který jej vlastnil až do své smrti v devadesátých letech. Jako pravděpodobnější se tak jeví verze, že žádný takový Američan ve skutečnosti neexistoval a během roku 1966 byla Monza teprve dokončována a prezentována odborné veřejnosti. Na autosalon v Barceloně se však skutečně dostala, ale teprve v roce 1967. Zde si ji vyhlédl jeden zámožný Španěl, který se doposud bavil lovem šelem, motokrosem a dalšími nebezpečnými aktivitami a teprve nedávno jej oslovily automobilové závody. V té době tak na místních sportovních podnicích startoval zprvu za volantem Mini Cooperu a záhy pak na vozech Porsche 904 a 908.

Živobytí na Jihu

Tento Španěl zavítal na zmíněné výstavě na stánek značky Lamborghini, kde se kolem stříbrné Miury tiskl mohutný dav návštěvníků a novinářů (o novodobé inkarnaci Miury jsme psali zde). Seznam zákazníků čekajících na dodání Miury byl tehdy ale nekonečně dlouhý, takže její pořízení v brzké době nepřipadalo v úvahu. Poněkud ve stínu fantastické Miury se však nacházel robustní sportovní vůz v metalíze Amaranto, stojící na drátěných kolech Borrani. Ano, byl to „náš“ prototyp Lamborghini 400GT Monza. Po krátkém jednání se španělským dealerem automobilky Lamborghini Amatem a dlouhém telefonátu s vládním ministrem bylo vše ujednáno a Monza nalezla svého majitele. Doba ve Španělsku podobným vozům nepřála a poddaní režimu generála Franca byli nuceni jezdit v rodinných vozech domácí výroby, ale pokud hrajete golf s těmi správnými lidmi, není žádná překážka neodstranitelnou...

  

V následujících třech letech provázela Monza svého majitele na cestách po místních sportovních podnicích, přičemž zřejmě nepřekročila hranice Španělska. Takřka ihned byl nápis Monza na zádi nahrazen geograficky přiléhavějším přízviskem Jarama, a to řadu let před tím, než Lamborghini uvedl vlastní řadu s tímto názvem. Jak vidíte na snímku, Monza se mihla dokonce ve španělském filmu Novios 68. Roku 1970 však majitel tento jedinečný vůz se stavem tachometru pouze 7 136 km uložil v jedné ze svých barcelonsklých garáží na rušné obchodní ulici do těsného sousedství s řadou motocyklů a motorovým člunem. V této pozici vůz stál bez hnutí takřka čtyři desetiletí, zatímco vjezd do garáže byl během let zazděn. Někteří znalci a historikové se domnívali, že byla Monza prodána americkému sběrateli, jiní ji považovali za ztracenou, ale nikdo si nebyl pravým osudem jistý.

Zázračný objev

Na počátku devadesátých let majitel Monzy zemřel a jeho rodina vůbec netušila, jak hodnotný stroj po něm zbyl. Teprve koncem roku 1996 její zástupce kontaktoval aukční síň Brooks (dnešní Bonhams) a započala se tím devítiletá anabáze, na jejímž konci byl vůz odkoupen a nabídnut v aukci. Není pochyb o tom, že se objevený automobil nacházel v dokonale původním stavu. Lak, čalounění, koberečky, vše bylo jako nové a od roku 1966 netknuté. Monza nejprve putovala do dílny Orazia Salvioliho, který vůz důkladně prohlédl a znovu roztočil jeho mohutné dvanáctiválcové srdce. Modenský karosář Pietro Cremonini pak zlehka vyčistil karosérii a interiér. Lamborghini 400GT Monza bylo nakonec draženo 5. prosince roku 2005 a vzbudilo zaslouženou pozornost. Do bitvy se nakonec pustilo devět klientů, vítězem se stal nakonec jistý britský gentleman, který za vůz zaplatil vysoko přes vyvolávací cenu 177 500 liber. 

Celé to zní jako pohádka. Bohužel, podobných neuvěřitelných objevů je v automobilové historii stále méně. Tytam jsou doby, kdy i ledaskterá česká stodola ukrývala dědictví nesmírné hodnoty. Pod senem se nacházely unikáty včetně závodních prvorepublikových speciálů Bugatti, neboť Československo svého času patřilo k největším odběratelům těchto drahých aut na světě.