Lada 118 Kalina: ruská láce (test)

Dlouholeté tápání ruské Lady má ukončit dlouho očekávaný model Kalina, který se nedávno dostal i na náš trh. Bude pro Ladu spásou?
Seznam kapitol
  1. Úvod, Trocha historie, Opeloidní design, Prostorný interiér
  2. Motor, Dynamika, Podvozek a ovladatelnost
  3. Jízda a spotřeba, Závěr, Cenové a technické parametry
  4. Kompletní fotogalerie

Značka Lada je s Čechy a Moravany spjata pupeční šňůrou. Po desítkách let s Žiguli a jednom desetiletí se Samarou a jejími nástupci přišel na český trh zbrusu novým model s poetickým jménem Kalina.

Dlouhá cesta ke Kalině

Dne 22. srpna 1966 vybrala komise ministerstva automobilového průmyslu SSSR místo pro výstavbu nového závodu. Togliatti má velmi příznivé klima, léto trvá od dubna až do října. Zima je bez velkých mrazů. Klíčovou roli hraje rovněž mohutná řeka Volha, vodohospodářství a doprava. Dalším faktorem bylo velmi silné průmyslové zázemí, stavební, strojírenské a chemické továrny. Projekční přípravě a výstavbě se věnovalo více než 40 resortních ministerstev a odborníci z automobilky Fiat. Technici na obou stranách prošli speciálním jazykovým kurzem, byly vydány technické slovníky příslušného zaměření. Výstavba začala dne 14. září 1966.

Do města, kde se stavěla nová automobilka, se denně stěhovalo až šedesát rodin. V roce 1966 mělo Togliatti 140 tisíc obyvatel, v roce 1967 už 152 tisíc a koncem roku 1969 již 230 tisíc. Celá výstavba trvala čtyři roky. Celkem zastavěná plocha je dva milióny čtverečních metrů. Výrobní haly zabírají 70 hektarů a hlavní komplex se třemi montážními linkami je dlouhý 1847 metrů a široký 500 metrů. Dne 1. 7. 1969 byl uveden do provozu první objekt automobilky - kovárna. 19. dubna 1970 opustil výrobní linky první vůz žiguli.

V prosinci roku 1972 sjel z linky již půlmilióntý automobil. Milióntý automobil opustil brány závodu v roce 1983. V Československu se první vozy VAZ objevily v roce 1971 a do roku 1985 jich bylo dovezeno více než 250 tisíc.

V devadesátých letech se VAZ spojil s koncernem General Motors. Výsledkem je nemastný neslaný facelift letitého offroadu pod obchodním jménem Chevrolet Niva. Lada Samara se dočkala nové generace v podobě modelů 2110, 2111 a 2112 s nevalným dílenským zpracováním. Tyto modely již v době vzniku nestačily na své konkurenty a tak si Rusové řekli o modernější techniku. GM je vyslyšelo a ze vzájemné spolupráce vznikl model Kalina. Ten se začal vyrábět v roce 2006 a k nám dorazil na začátku letošního roku. Jaká je nová Lada?

lada_kalina/P1370068.JPGlada_kalina/P1370081.JPGlada_kalina/P1370087.JPG

Opeloidní design se nezapře

Nová Kalina nezapře inspiraci v druhé generaci modelu Corsa. Zatímco první hranatá Corsa byla konfekčním zbožím, druhá generace způsobila na začátku devadesátých let nadšení zákazníků. Právě na tuto generaci designově navazuje nová Lada Kalina. Ta kopíruje tříprostorovou karosérii typu sedan, která se používala u brazilské Corsy.

Lada se zatím ve své historii vždy inspirovala. Původní žiguli bylo licenčním Fiatem 124, tedy Autem roku 1967. Lada Samara si zase leccos vypůjčila z designu Fiatu Regata, rovněž Lada Oka jakoby z oka vypadla starším Daihatsu. Naopak zářným příkladem invecne je model Niva, který svou koncepcí dosud nezastaral, případně model 110 z roku 1997, který patřil ke zdařilým automobilům, kdyby mu pověst nekazilo špatné dílenské provedení a pozdní uvedení na trh.

Něco podobného potkalo i Kalinu, se kterou se inženýři volžského automobilového závodu trápili dlouhých deset let, než přišla na trh. Jak to opožděné Ladě sluší dnes?

 lada_kalina/P1370112.JPG lada_kalina/P1370101.JPG lada_kalina/P1370123.JPG

Zakulacená příď vychází z již zmiňované Corsy druhé generace. Hranatější přední světlomety s dnes módní čirou optikou kontrastují s kulatým předním nárazníkem, tento celek doplňuje decentní gril masky chladiče s logem VAZ.

Linie vozu zboku prozrazuje západoevropskou školu, zejména zaujmou oblé hrany, aerodynamický sklon předního skla a vyvážené proporce automobilu. Rozměrné dveře umožňují pohodlné nastupování, C sloupek je podobně jako u brazilské Corsy doplněn prosklením, které vůz činí opticky dospělejším.

Čtrnáctipalcová litá kola s pneumatikami o rozměrech 185/60 vůz bezpečně vedou po silnicích i rozbitých polních cestách, za výšku podvozku by se nemusel stydět leckterý automobil kategorie SUV. Svými jízdními schopnostmi se tak kalina vyrovnat kdekterému SUV zvláště v kombinaci s bytelnou ruskou konstrukcí.

Zadní partie Kaliny jsou nejelegantnější částí vozu. Oblá hrana víka zavazadlového prostoru pokračuje zakulacenými sdruženými koncovými svítilnami. Kulatý tvar zachovává i zadní nárazník s rovněž kulatým vykrojením spodní hrany víka zavazadlového prostoru. Vtipně je řešen výfuk a tažné oko. Výfuk si vybral vykrojení v nárazníku vlevo, tažné oko symetricky napravo.

Prostorný interiér

Velký úhel otevření předních i zadních dveří naznačuje přátelský vztah Kaliny k objemnějším cestujícím, kterých je v Rusku bezesporu také dost (zvláště mezi těmi, kteří mají na nové ruské auto...).

Architektura výplní dveří je jednoduchá, příjemný dvoubarevný textilní potah doplňuje dveřní madlo s ovládáním elektrického stahování předních oken a centrálního zamykání. To se zatím bohužel nevztahuje na víko zavazadlového prostoru.

Přístrojová deska má příjemnou svěží architekturu, která ovšem opět nezapře inspiraci v devadesátých letech, zejména (kdo by to byl řekl) u Opelu Corsa. Dvoubarevné tvrdší plasty byste dnes našli snad jen u těch nejlevnějších Korejců, Kalině ale musejí stačit.

Přístrojový štít s analogovými přístroji a digitálním displejem palubního počítač je z obou stran doplněn výdechy ventilace, klimatizace zatím Kalině chybí. Čtyřramenný volant zarazí použitím opravdu tvrdých plastů, s podobnými jsme se setkali snad jen u Kia Rio nebo Kia Picanto. K vymoženostem patří výškově stavitelný sloupek řízení.

lada_kalina/P1370260.JPGlada_kalina/P1370269.JPGlada_kalina/P1370278.JPG

Středový panel je tvořen výdechy ventilace, jejím ovládáním, audiosoustavou a vestavěným popelníkem. Plynule na něj navazuje středový tunel s odkládacími přihrádkami, řadicí pákou a ruční brzdou.

Když byla řeč o ventilaci, ta patří k nejvýkonnějším, se kterými jsme se setkali. To je zřejmě výsledek zkušeností s ruskou zimou. Zato nás zklamala nadměrná hlučnost celého systému, která na druhý stupeň překoná i hlučnou převodovku.

Pohodlná přední sedadla jsou měkká a zaujmou náznakem bočního vedení. Na všech sedadlech vpředu i vzadu je plastový znak Kaliny. Cestující na předních sedadlech šokuje přebytek místa v kabině, ten samý zážitek čeká i cestující vzadu. V tomto ohledu je Kalina kladivem na evropské kompakty, ve kterých posádka trpí nedostatkem místa.

Lavice zadních sedadel je jednoduchá a nenabízí ani opěrky hlavy. Možná, že se jich dočkáme za pět let v luxusnější verzi.

Zavazadlový prostor má základní objem velmi slušných 400 litrů, zvětšit jej lze sklopením zadních sedadel až na 757 litrů. Pod rovným dnem zavazadlového prostoru se nachází plnohodnotné rezervní kolo. Spodní hrana víka zavazadlového prostoru je z důvodu pevnosti karosérie trochu výše, než by se slušelo.

lada_kalina/P1370289.JPG lada_kalina/P1370336.JPGlada_kalina/P1370362.JPG

Sledujte AutoRevue na Facebooku Následující kapitola
Opel Astra 1.7
Rok výroby: 2005
Stav: 155 421 km
Cena: 75 000 Kč
Opel Astra 1.6
Rok výroby: 2005
Stav: 174 569 km
Cena: 75 000 Kč
Opel Astra 1.7
Rok výroby: 2006
Stav: 120 493 km
Cena: 90 000 Kč