950 SM každý jen chválí, proto mě zajímalo, co velký funbike umí. Realita? Zážitky z litrového motardu ve mně vřely hodně dlouho.
Kapitoly článku:
Od endura, přes naháče až po motarda
Inženýři u KTM zajímavým způsobem upravují známé komponenty a úspěšně je aplikují u nových motocyklů. Všechno to začalo u cestovního endura 950 Adventure, který spatřil světlo světa v roce 2002. Úspěchy se dostavily co nevidět, ale u KTM nezaspali a poslali na trh litrového naháče 990 Superduke. Dalším krokem KTM bylo nasazení nového modelu do neprozkoumaných míst litrových motardů a dobře udělali.
Loni začátkem roku debutoval motard 950 Supermoto a strhl na sebe velkou pozornost. Je možné, aby vetší a těžší motocykl byl taky tak zábavný, jako menší jednoválcová šestistovka LC4 SM? Bude mít 950 SM úspěch?
KTM 950 SM
Motard s pohledem havrana
Model 950 SM se vyrábí ve dvou barevných verzích: klasická oranžovo-černá a v elegantní černá. Dovozce půjčuje 950 SM v černých plastových šatičkách, které dle mého soudu vypadají z obou variant lépe.
Při prvním pohledu na motorku mě 950 SM překvapilo svými kompaktními rozměry. Když jsem se dočetl, že motard má svůj původ v 950 Adventure, čekal jsem něco většího. Ale celková hmotnost 191 kg bez náplní byla při manipulaci s motocyklem na místě znát, jeden se celkem zapotí.
Kapotáž působí velmi agresivně, především díky ostrým hranám, lomeným liniím a různým hrotům. Přední kryt světla vypadá jako vybroušený diamant a celkový pohed na stroj zepředu vyvolává dojem, že hledíte na černého havrana.
Pod nádrží tepe čtyřdobý, kapalinou chlazený, dvouválec do V, kde osy válců svírají úhel 75 stupňů. Agregát o objemu 942 ccm disponuje výkonem 72 kW (98 k) v 8 000 ot. a maximální točivý moment 95 Nm nastupuje v 6 500 ot/min. Síla motoru se přenáší přes šestistupňovou převodovku a řetěz na zadní kolo.
Výbavička 950 SM je vynikající: plně nastavitelné odpružení White Power s upside-down vidlicí vpředu, brzdový systém Brembo s dvojicí kotoučů o průměru 305 mm s radiálními třmeny vpředu a pětipaprsková 17palcová kola z lehkých slitin. Ale nejdůležitější je, jak tento hardware pracuje při jízdě, že?
Vzhled černého havrana - přední světlomet ve tvaru diamantu - radiální třmeny
LC8: dvouválcový agregát o objemu 942 ccm - koncovky výfuku pod sedlem
Jednoduchá rovnice: Kopec + Zatáčky = Nadšení
Po nasednutí mě příjemně překvapila pohodlná pozice za širokými řídítky. Relativně úzké a tvrdší sedlo je pohodlné při vyjížďkách po okolí, ale při přepravě do Brna (cca 150 km po dálnici D1) jsem byl naklepaný jak vepřový řízek. Plně nastavitelné páčky spojky a brzdy dovolily optimální seřízení dle potřeby. Po nastartování se z dvojice výfuků pod sedlem vylouplo pěkné basové brumlání.
Supermoto je ale určeno na jiný typ ježdění, než polykaní desítek kilometrů na dálnici. K večeru mi to nedá, skáču do sedla a vyrážím ke krátkému stoupání se sérií pořádně utažených zatáček. Ke krocení poměrně nekompromisního motoru je třeba mít už něco nalítáno a především nenechat se unést chováním stroje. Motard mě dovezl na místo určení a první jízda je na zahřátí pneumatik a kontroly, zda po cestě není někde vysypaná fůra štěrku.
Vracím se zpět pod kopec, v hlavě si srovnám, co chci jet, a start. Na jedničku i dvojku má SMko tendenci jít předním kolem nahoru, ale já mu to nedovolím. Do prvního vracáku zaklapnu plyn, jdu na brzdy, složím stroj doprava a brnk... Špičkou boty jsem zavadil o asfalt. Ano, tak hluboko jde motard do zatáčky.
Krátký výjezd, další levá s otevřenějším koncem, plný plyn a odlehčené přední kolo má tendenci tancovat jak vzpurné hříbě. Takhle bych vám mohl popsat všech devět zatáček, ale to není tím pravým smyslem. Jde o zážitky a dojmy, kterých jsem byl v daný okamžik plný a ještě teď při psaní testu vzdáleně cítím ty litry adrenalinu, co ze mě tekly proudem. Musím se zmínit o pneumatikách Pirelli Scorpion, které po zahřátí držely na silnici jak přibité.
Vzpřímená pozice za řídítky usnadňuje ovladatelnost motardu