Kapitoly článku:
Záruka? Na papíře hezká
Že záruka proti prorezavění vždy automaticky nereflektuje skutečnou kvalitu protikorozní ochrany, tušíme nejen z toho, co vidíme na silnicích, ale i z pozornějšího čtení záručních podmínek. Za prvé se v nich nejčastěji skloňují termíny typu „prorezavění směrem zevnitř ven“ (což je pro garančního technika díra v plechu pod nepoškozeným originálním lakem) či „nezpůsobená vnějším poškozením, úpravami, korozivním nákladem či tekutinami“.
U levné Dacie Logan (vlevo a uprostřed) se s korozí tak trochu počítá; u BMW rez napadá hlavně starší modely, jako tento exemplář řady 5 E39
Za druhé bývají jmenovitě určeny díly, které záruka kryje – obvykle prahy, blatníky, dveře, kapota atd., tedy díly, jejichž lokální opravitelnost by na rozdíl od děravých nosníků nezatížila servis týdenním rozebíráním auta a nákladnou opravou nejpodstatnější části vozu.
Jen velké výjimky připouštějí opravu rezivějící podlahy. Například Jeep doslovně uvádí, že „záruka pokrývá náklady na opravu nebo výměnu jakéhokoliv plechu se známkami prorezavění s výjimkou těch s vnějším poškozením“. Naštěstí (pro sebe) se pouze sedmiletou zárukou postaral o to, aby na jeho dobrotu v praxi pokud možno nedošlo.
Třeba třicet let, ale zadarmo to nebude
U zmiňovaného Mercedesu je záruka proti korozi přímo vychytralou součástí komplexní záruky mobility. Tváří se jako impozantní třicetiletá, reálně je však pouze dvouletá s možností až patnáctinásobného prodloužení. Jednoduché – jestli vystačíte s dechem.
Záruka na prorezavějí obvykle kryje jen přesně specifikované díly a bývá vykoupena bezchybným dodržováním servisního plánu
Když po šesti, osmi letech provozu servisem navržené opravy pro udržení auta v bezchybném technickém stavu (jen tak vám přece zaručí, že se nepokazí) začnou dosahovat desetitisícových až statisícových částek, snadno pochopíte, proč na silnicích vídáme tolik děravých mercedesů z nedávného „špatného období“. Jejich majitelé si už zkrátka nemohli dovolit setrvat v takto nastaveném záručním systému – a o to výrobci šlo. O to jde každému výrobci. Tím se dostáváme k zásadní otázce, kterou si můžeme klást u všech značek.
Není levnější oprava než dlouholeté vydržování záruky?
Průběžně jsme počítali několik modelových situací, ale spíše než jejich podrobným rozborem můžeme vše shrnout takto: Pokud dlouhá léta setrváváte „ve značce“ a trpělivě snášíte desetitisícové faktury za poctivé dodržování výrobcem stanoveného servisního plánu jen proto, aby vám po 11 letech vyměnili prorezlý blatník, klidně to vzdejte.
Zaprvé uznání výrobní vady není jisté. Drtivá většina dealerů (zejména asijských značek, ale nejen jich) se při reklamaci koroze velice ošívá, za druhé oprava nepříliš rozsáhlého problému u autoklempíře bývá v konečném důsledku levnější. A to ve většině případů.
Aby chvíli vydrželo
Již v dobách, kdy k běžnému motoristickému životu ještě patřilo každoroční obnovování tlustého gumoasfaltového nátěru podlahy, si šlo všimnout zajímavého paradoxu: Garážovaná auta měla zachovalejší lak, ale mnohdy zrezla dříve než ta venku stojící.
Kdo v zimě v nevětrané garáži temperoval, aby autu „přilepšil“ nebo ráno nenasedal do promrzlého, udělal vůbec nejhůř. Doslova ho propařoval prosolenou sněhovou břečkou, kterou si předtím v podbězích a všech možných skulinách zvenčí přivezl. Nechávat auto venku na slunci, větru a mrazu volně „dýchat“, patří sice k nejmenší, ale také nejlevnější prevenci.
Na rozdíl od Opelu Astra G či Volkswagenu Golf 3. generace novější Volkswageny již odolávají rzi dobře, ale výjimky se najdou – viz Touran na snímku vpravo
Pečlivější majitel může zvolit i dodatečné ošetření dutin konzervačním voskem. To má však smysl jen tehdy, pokud práci svěříte skutečným profesionálům a na pokud možno co nejnovějším voze. Některé přípravky skutečně dokážou rez stabilizovat (pozastavit), samozřejmě jen v místě přímého dotyku s ní, tedy na povrchu. Pokud již prorostla hlouběji do struktury materiálu, nedává léčení smysl a platí jen chirurgická metoda – vyříznout do zdravého a nahradit/vyplnit.
Zcela kontraproduktivní je natírání již postižených míst neprodyšnými prostředky typu gumoasfalt a podobně. Různé ochranné lišty a plasty na dveřích či lemech blatníků znamenají ideální místo pro korozi, rozdílnou tepelnou dilatací časem poškodí lak plechu a voda, sůl i hrubší nečistoty již udělají své. I obyčejnou dodatečnou montáží zástěrek za kola vytváříte potenciální kritické místo v nejvíce choulostivé oblasti.