Komentář: Telefonování za volantem způsobuje nehody! Nebo je to jinak?

Telefonování během jízdy autem bez použití hands-free (v éře hloupých telefonů se říkalo hezky česky „náhlavní sada“) je prakticky všude na světě zakázáno a hříšníci bývají poměrně přísně trestáni. Objevují se dokonce nápady zakázat telefonování v autě úplně nebo povinně montovat do vozů rušičky mobilního signálu. Všichni přece dobře víme, že volání rozptyluje řidiče a může vést k dopravním nehodám.

Ale... opravdu? Jak to víme? Odkud? Dopravní psychologové, policisté a další experti – i „experti“ – nám recitovali mantru o riskantnosti telefonování za volantem tak dlouho, až jsme ji všichni přijali za svou. A pramálo jsme se zamýšleli nad tím, že pro tyto věrozvěsty bezpečnějšího provozu je vynalézání regulačních a represivních opatření živobytím. Což, podotýkám, nemusí znamenat, že nemají pravdu. Nepochybně se to ale odráží v jejich motivaci a náhledu na svět.

Život řidiče | Bezpečnost | Technika | Názory

Komentář: Tempomat z nás dělá horší řidiče, je to vědecky potvrzeno

Někteří z vás si teď možná říkají, že přece mají s telefonováním během jízdy osobní zkušenost. Že zažili za volantem pernou chvilku kvůli duchem nepřítomnému řidiči s volantem u ucha. Nebo dokonce přistihli sami sebe, když při telefonování zapomněli věnovat náležitou pozornost situaci v provozu. Dovolte však provokativní otázku: Skutečně jste kvůli telefonování někdy nabourali? Nebo jste viděli někoho havarovat prokazatelně z tohoto důvodu? Co když v potenciálně riskantní situaci mozek prostě automaticky realokuje svoji výpočetní kapacitu od hovoru k řízení?

Co říkají data

Seriózněji se domnělou rizikovostí telefonování během jízdy zabývala dvojice vědců, kteří publikovali výsledky svého bádání v časopisu American Economic Journal: Economic Policy. Saurabh Bhargava z Carnegie Mellon University a Vikram S. Pathania z London School of Economics and Political Science zkoumali „big data“ o používání mobilních telefonů v USA v letech 2002 až 2005. Zaměřili se na telefonní čísla, která byla při aktivním hovoru často předávána z jednoho vysílače k dalšímu – zkrátka se rychle pohybovala.

Američtí operátoři v té době poskytovali volání po jednadvacáté hodině zdarma. Zkoumaní telefonující řidiči toho využívali a večer volali o sedm procent více. To už by se mělo ve statistikách nehodovosti projevit.

Bhargava a Pathania tedy shromáždili údaje o osmi milionech dopravních nehod, k nimž ve sledovaném období došlo, včetně všech smrtelných. A jali se hledat mezi oběma statistickými soubory nějakou korelaci.

Výsledek? Už ho tušíte. Nic. V době, kdy američtí řidiči trávili více času za volantem telefonováním, nebourali častěji než jindy.

Oba vědci se také zaměřili na data z amerických států, které telefonování zakázaly. Opět žádná spojitost, před zákazem se bouralo stejně jako po něm. Asi už jen pro jistotu porovnali také vývoj nehodovosti v USA s vývojem počtu mobilních telefonů v populaci a zanesli hodnoty do přehledného grafu:

Klepněte pro větší obrázek

Jak připomíná server extremetech.com, který o výzkumu informoval, výsledky vědecké práce lze snadno napadnout. Studie například nerozlišuje, zda telefon v pohybujícím se autě držel opravdu řidič, nebo někdo z cestujících. Vývoj nehodovosti mohly ovlivnit a nejspíše také ovlivnily nesouvisející faktory jako zvyšující se bezpečnost aut, takže případné kolize zaviněné telefonováním mohly být kompenzovány poklesem v jiných typech nehod. Nemluvě o tom, že psaní textových zpráv během jízdy, které je u amerických řidičů dosud velmi populární, ohrožuje bezpečnost provozu podstatně víc.

A co z toho plyne?

Autoři analýzy (a ostatně ani já) nevyzývají čtenáře k tomu, aby odteď začali vyřizovat telefonáty zásadně v autě a případného dotěrného policistu zneškodnili dobře mířenou ranou chytrým XXL Samsungem na spánek. 

Zkusme ale chápat práci obou vědců jako inspiraci k zamyšlení nad tím, jak dalece podložená a fakticky opodstatněná jsou četná regulační opatření, jimiž je nám pod pohrůžkou trestu uloženo se v každodenním životě řídit – za volantem více než kdekoliv jinde. Třeba dospějeme k poznání, že mnohé předpisy, jež považujeme za svaté a jejichž porušování autority v reakci na veřejnou poptávku přísně trestají, ve skutečnosti stojí nikoliv na betonových základech dat, ale na vratkém pilíři domněnek.

Volkswagen Golf 0
Rok výroby: 2009
Stav: 164 424 km
Cena: 115 000 Kč
Volkswagen Passat 0
Rok výroby: 2004
Stav: 187 213 km
Cena: 60 000 Kč
Volkswagen Golf 1.9
Rok výroby: 2009
Stav: 148 254 km
Cena: 115 000 Kč
Test Evropského auta roku. 5 důvodů, proč si Peugeot 3008 titul zaslouží

Peugeot 3008 2.0 BlueHDi (6M)

Je to jen pár dní, co si Peugeot 3008 vysloužil ocenění za nejlepší evropské auto tohoto roku. My jsme měli možnost jej vyzkoušet a přinášíme pětici důvodů, proč francouzská automobilka za svůj výtvor získala titul zaslouženě. Našli jsme ale i nedostatky.

22.  3.  2017 | Stanislav Kolman | 68 příspěvků
Test Škody Octavia po faceliftu s motorem 1,8 TSI. K RS chybí jen kousek

Škoda Octavia 1.8 TSI (facelift)

Octavia se zážehovou osmanáctistovkou nepatří mezi ty úplně nejvyhledávanější motorizace, ovšem její kultivovanost, chuť po otáčkách a solidní spotřeba paliva z ní činí černého koně modelové řady. Svezli jsme se verzí liftback s převodovkou DSG a pohonem předních kol.

20.  3.  2017 | Jiří Švamberk | 40 příspěvků
Test Dacie Duster: 5 věcí, které byste měli vědět o nejprodávanějším SUV v ČR

Dacia Duster 1.6 SCe 4x4

Proč je tak úspěšná? Ptáme se při testování Dacie Duster, která je na trhu již sedmým rokem, ovšem stále v kondici.

15.  3.  2017 | Milan Lažanský | 62 příspěvků