Kancléřka Merkelová prosadila odložení dohody o snížení plošného limitu CO2 na 95 g/km. Nyní ale vyšlo najevo, že týden před klíčovým hlasováním obdržela její strana CDU značný finanční dar od rodiny, která ovládá automobilku BMW.
Německý automobilový průmysl včera zaznamenal významný úspěch, když ministři životního prostředí zemí Evropské unie odložili schválení dalšího plošného limitu emisí CO2. Ten měl platit od roku 2020 a nařizoval snížení průměrné hodnoty na 95 g/km, což by zkomplikovalo život zejména výrobcům větších, těžších a výkonnějších aut. Ano, právě takových, jaká se vyrábějí převážně v Německu.
Na důležitý úspěch německé diplomacie v nevypsané, ale fakticky probíhající válce s jihoevropským automobilovým průmyslem však nyní padl stín. Německá média vyrukovala se zjištěním, že rodina Quandtových, která ovládá BMW, darovala minulý týden straně kancléřky Merkelové celkem 690 000 eur (v přepočtu asi 17 680 000 Kč).
Johana Quandt, její syn Stefan i dcera Susanne Klatten poslali na účet CDU každý 230 000 eur. Dary politickým stranám nad padesát tisíc eur jsou v Německu povinně zveřejňovány na webové stránce parlamentu.
Čtyři litry na 100 km
Vlády evropských zemí a Evropský parlament se v červnu dohodly na plošném limitu CO2 ve výši 95 g/km, který měl platit od roku 2020. CO2, kterému je přisuzován vliv na změny klimatu, je vázán v palivu. Jeho emise jsou tak de facto úměrné spotřebě paliva a hodnota 95 g/km odpovídá spotřebě asi čtyři litry na sto kilometrů.
V pondělí ale ministři životního prostředí osmadvaceti zemí EU pověřili Litvu, aby otevřela jednání s Evropským parlamentem o změně červnové dohody. Návrh podpořilo vedle Německa také Polsko nebo Velká Británie, které Merkelová na oplátku slíbila podporu při projednávání transakčních daní. Finančnictví je pro Londýn stejně významné jako automobilový průmysl pro Němce.
Postoj Berlína nelze zjednodušeně vykládat tak, že Němcům nezáleží na životním prostředí, a proto bojkotují společnou snahu o ochranu ovzduší. Arbitrárně stanovený limit CO2 (jakkoliv vysoký) z principu zvýhodňuje výrobce malých vozů, zatímco pro značky vyrábějící velké sedany, kombi a SUV představuje řádově tvrdší technologický oříšek k rozlousknutí. Jenže právě taková auta zákazníci německých značek upřednostňují.
Obavy německé politické reprezentace z neúměrného zvyšování nákladů domácích značek, ztráty konkurenceschopnosti a úbytku pracovních míst jsou z tohoto pohledu naprosto legitimní. Německá představa o ideálním kompromisu mezi hospodářskou prosperitou a ochranou klimatu se bude nutně lišit od představ zemí s jinou strukturou průmyslu.
Dárci podezření odmítají
Finanční dar rodiny Quandtových pouhých několik dní před klíčovým politickým rozhodnutím nicméně nahrává spekulacím, že Angela Merkelová se neřídí zájmy svých voličů, ale podléhá lobbingu automobilového průmyslu. Quandtovi vlastní 46,7 % akcií BMW a Sussane Klatten je považována za nejbohatší ženu v Německu.
Mluvčí rodiny takovýto výklad událostí samozřejmě odmítl. „Dary nejsou žádným způsobem spojeny s průmyslovou politikou,“ řekl. „Rodina se neúčastní politických debat o regulacích emisí či podobných tématech. Peníze byly darovány až po volbách, aby se nestaly součástí předvolební kampaně.“ (V Německu nedávno proběhly volby, v nichž Merkelová úspěšně obhájila kancléřské křeslo.) Mluvčí také připomněl, že Quandtovi podporují CDU už řadu let.
Postupné snižování průměrných emisí CO2 v Evropě vyráběných osobních aut je součástí snahy EU čelit klimatickým změnám. Oxid uhličitý tvoří asi 0,04 % zemské atmosféry a jeho podíl na skleníkovém efektu činí podle Wikipedie 9 až 26 %. (Nejvýznamnějším skleníkovým plynem je vodní pára.) Celkový podíl EU na světových emisích CO2 představuje zhruba 14 procent, přičemž asi čtvrtinu z toho produkuje veškerá silniční doprava v EU.