Jan Žákovec: Lidé by si auta na CNG koupili, ale nikde nenatankují

Jedním z největších odborníků v problematice vozidel na stlačený zemní plyn (CNG) v České republice je inženýr Jan Žákovec z Pražské plynárenské. V první polovině 90. let stál u prvních kroků vedoucích k zavedení tohoto alternativního paliva u nás.

Škoda Forman na CNG, která je dnes vystavená před Plynárenským muzeem v areálu bývalé michelské plynárny, byla první auto na CNG, která v Pražské plynárenské jezdila?

Bylo to i první auto na stlačený zemní plyn na území Prahy. Přestavbu provedla v roce 1997 firma Ekogasauto, Forman byl dva roky starý a používal ho náš marketing. Ale nebyl to první automobil, který v republice na zemní plyn jezdil. Pár let měl pražský dopravní podnik přestavěné starší Karosy na zemní plyn, už v 80. letech jezdilo kolem 40 autobusů na Ostravsku, hlavně v Havířově, a také několik nákladních tatrovek na tamních haldách. Ty ale nebyly schválené pro provoz na pozemních komunikacích. Ve všech případech se jednalo o automobily dodatečně přestavěné na kombinovaný pohon na CNG. Jestli se nemýlím, v Evropě bylo na začátku 90. let jediným sériovým autem na CNG přímo z továrny Volvo V70.

Proč se automobilky více věnují vozům na zemní plyn až v posledních letech? A proč například toto palivo, podle vás, náš hlavní domácí výrobce aut, doposud opomíjel?

Výstavba stojanu a kompresorové stanice u klasické čerpací stanice vyjde v Evropě v průměru na 250 tisíc euro. Když budete podnikat v tomto oboru, investujete tolik peněz, když nevíte, kolik vozů na CNG k vám denně přijede? Až budou automobilky vyrábět vozy na CNG ve velkém, tak budeme stavět i čerpací stanice na stlačený zemní plyn – zněl vždy argument prodejců paliv. Řidiči zase říkají – my bychom si auto na CNG pořídili, ale téměř nikde nenatankuji. Automobilky argumentují podobně. Začarovaný kruh. To, že se škodovka rozhodla pro sériovou výrobu Octavie na CNG, může výstavbu stojanů nejen v rámci plynárenských areálů, ale hlavně u běžných stanic rozhýbat.

Život řidiče | Technika | Video | Palivo | Cestování

CNG už nebude odstrčené? Benzin, nafta a CNG u jednoho stojanu

Jenže v Itálii už v 90. letech jezdilo kolem půl milionu osobních aut na CNG, na zemní plyn jezdily už dávno městské autobusy ve Španělsku, Francii, Německo má už dlouho relativně hustou síť stanic CNG. U nás až doteď nešlo?

S ohledem na zmíněné vysoké investice je logické, že první krok musejí udělat velké plynárenské firmy. V Německu se podařilo velkým i menším plynárenským společnostem domluvit a stanovili si někdy kolem roku 2000 akci „1000 čerpacích stanic CNG“. Velké firmy zafinancovaly dvě, menší jednu. Vzhledem k tomu, že plynárenských společností je v Německu kolem 700, rozložily se náklady, vyjádřené v korunách 7 až 8 miliard, rovnoměrně. Němci si hlavně uvědomili, že bariérou k rozšíření provozu aut na CNG jsou čerpací stanice v areálech plynáren, které jsou často mimo hlavní trasy a také obtížně přístupné. Takže vystavěli stanice na přístupných místech, nebo se stojany staly součástí běžných čerpacích stanic.

Vraťme se k autům na CNG. Pražská plynárenská měla po Formanu na zemní plyn i Octavii. Přestavovala se ve spolupráci s Mladou Boleslaví?

Vůbec ne. Dokonce, i když jsme po automobilce chtěli, aby se na přestavěnou Octavii podívali z jejich hlediska, co říkají na bezpečnost provozu a další parametry, odmítli.

Čím to zdůvodnili?

Neměli to ve výrobním programu, ve vývoji. Ne díky, my se na to ani nepodíváme. Nechtěli, abychom to vůbec s jejich firmou spojovali. Svým způsobem je chápu, protože první přestavby aut na CNG byly provázeny problémy, tak asi nechtěli, aby to s jejich firmou souviselo. My jsme auto už dávno prodali, měla najeto 330 000 kilometrů, ale pokud vím, je stále ještě v provozu, občas Octavii zahlédnu u nás v areálu v Michli tankovat. Dnes může mít na tachometru kolem 400 000 kilometrů. Ale nedávno se nechali ve Škodě slyšet, že až ta Octavie dojezdí, klidně by se na ni koukli, například v jakém stavu jsou ventily.

Zmínil jste se o problémech přestavby na zemní plyn. V čem souvisely?

Jednak u nás nebyly téměř zkušenosti. U prvního Formana se stalo, že motor nevykazoval stálé emisní parametry. Nemůžete provozovat vůz, který má nestálé hodnoty. Například uhlovodíky byly vyšší. Nevěděli jsme si s tím rady. Zkušenosti nebyly, sériová auta, až na zmíněné Volvo, na trhu nebyla, nebylo s čím srovnávat. To byl i důvod, proč jsme Octavii na rozdíl od Formana, která měla benzinový motor 1,8 litru, nechali přestavět v Itálii. Tam měli dlouholeté zkušenosti. Sice to ani v této zemi v roce 1997 nebyla ještě záležitost velkých automobilek, ale malých firem a dílen, ale ti to měli propracované. Naše služební Octavie prošla schválením bez problémů. Byla to vlastně Škoda Octavia na zemní plyn číslo 1 na světě schválená pro běžný provoz. Ještě předtím prošla dvouměsíčnímu testy. Najezdil jsem na trase Praha-Brno-Havířov během dvou měsíců 7000 kilometrů.

Proč jste jezdil tuhle trasu?

Protože v té době byla vysokotlaké čerpací stanice jen v Praze v Michli, pak v Brně a v Havířově.

Jaký měla dojezd na zemní plyn?

Zhruba 180 až 200 kilometrů. Tlaková nádoba měla 80 litrů a byla umístěná místo rezervy. Z Prahy do Brna jsem přepínal na benzin až tak tři kilometry před plničkou, už v Brně. V opačném směru se přepínalo na benzin už někde kolem Mirošovic. Což bylo dáno nejspíš menším tlakem v brněnské plynárně. Octavia držela všechny parametry bez výkyvů, prošla zkouškami a podle ní se mohly předělávat jakékoli další Octavie. Musím ale podotknout, že v 90. letech se auta takto předělávat dala, většinou to byly vozy s karburátory, dnešní auta plná elektroniky už takhle „podomácku“ nepřestavíte. Kromě toho jsme vlastně učili benzinová auta jezdit na dvojí palivo. Výsledkem byl například nižší výkon o pět až sedm procent. Auta vyráběná na alternativní pohon benzin a CNG sériově tyhle problémy už nemají.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
První Škoda Forman na CNG ve službách Pražské plynárenské z roku 1997 – dnes muzeální kousek. Tlaková nádoba byla umístěna v zavazadlovém prostoru.
 
Škoda Octavia 1.6
Rok výroby: 2010
Stav: 155 460 km
Cena: 140 000 Kč
Škoda Fabia 0
Rok výroby: 2011
Stav: 112 302 km
Cena: 115 000 Kč
Škoda Octavia 2
Rok výroby: 2005
Stav: 158 540 km
Cena: 105 000 Kč
Test novinky Optima SW: Jak si Kia poradila s kombi střední třídy?

Test novinky Optima SW: Jak si Kia poradila s kombi střední třídy?

Na jaře tohoto roku byla na autosalonu v Ženevě odhalena Optima Sportswagon, kterou korejská automobilka hrdě označuje za své první kombi střední třídy. My měli možnost ji otestovat ve sportovně laděné variantě GT Line. Jak obstála?

29.  11.  2016 | Stanislav Kolman | 32 příspěvků
Vyladěno na správných místech. Test Subaru WRX STi verze 2016

Subaru WRX STi 2016

Jízdy s kultovním sedanem WRX STi prokázaly, že značka umí vozy průběžně dolaďovat v souladu s dobou i přáními jejích zákazníků.

13.  11.  2016 | Radek Pecák | 26 příspěvků
Test Audi A3 Sportback 1.6 TDI - Nečekaně prostorná krasavice

Audi A3 Sportback 1.6 TDI

Faceliftovaná Audi A3 Sportback nabídne opravdový luxus a pohodlí, za což si však automobilka nechá řádně zaplatit. Stojí tato krasavice skutečně za takovou investici? Podívali jsme se na zoubek exempláři s motorem 1.6 TDI.

2.  11.  2016 | Stanislav Kolman | 14 příspěvků