Jan Žákovec: Lidé by si auta na CNG koupili, ale nikde nenatankují

Jedním z největších odborníků v problematice vozidel na stlačený zemní plyn (CNG) v České republice je inženýr Jan Žákovec z Pražské plynárenské. V první polovině 90. let stál u prvních kroků vedoucích k zavedení tohoto alternativního paliva u nás.

Škoda Forman na CNG, která je dnes vystavená před Plynárenským muzeem v areálu bývalé michelské plynárny, byla první auto na CNG, která v Pražské plynárenské jezdila?

Bylo to i první auto na stlačený zemní plyn na území Prahy. Přestavbu provedla v roce 1997 firma Ekogasauto, Forman byl dva roky starý a používal ho náš marketing. Ale nebyl to první automobil, který v republice na zemní plyn jezdil. Pár let měl pražský dopravní podnik přestavěné starší Karosy na zemní plyn, už v 80. letech jezdilo kolem 40 autobusů na Ostravsku, hlavně v Havířově, a také několik nákladních tatrovek na tamních haldách. Ty ale nebyly schválené pro provoz na pozemních komunikacích. Ve všech případech se jednalo o automobily dodatečně přestavěné na kombinovaný pohon na CNG. Jestli se nemýlím, v Evropě bylo na začátku 90. let jediným sériovým autem na CNG přímo z továrny Volvo V70.

Proč se automobilky více věnují vozům na zemní plyn až v posledních letech? A proč například toto palivo, podle vás, náš hlavní domácí výrobce aut, doposud opomíjel?

Výstavba stojanu a kompresorové stanice u klasické čerpací stanice vyjde v Evropě v průměru na 250 tisíc euro. Když budete podnikat v tomto oboru, investujete tolik peněz, když nevíte, kolik vozů na CNG k vám denně přijede? Až budou automobilky vyrábět vozy na CNG ve velkém, tak budeme stavět i čerpací stanice na stlačený zemní plyn – zněl vždy argument prodejců paliv. Řidiči zase říkají – my bychom si auto na CNG pořídili, ale téměř nikde nenatankuji. Automobilky argumentují podobně. Začarovaný kruh. To, že se škodovka rozhodla pro sériovou výrobu Octavie na CNG, může výstavbu stojanů nejen v rámci plynárenských areálů, ale hlavně u běžných stanic rozhýbat.

Technika | Život řidiče | Video | Palivo | Cestování

CNG už nebude odstrčené? Benzin, nafta a CNG u jednoho stojanu

Jenže v Itálii už v 90. letech jezdilo kolem půl milionu osobních aut na CNG, na zemní plyn jezdily už dávno městské autobusy ve Španělsku, Francii, Německo má už dlouho relativně hustou síť stanic CNG. U nás až doteď nešlo?

S ohledem na zmíněné vysoké investice je logické, že první krok musejí udělat velké plynárenské firmy. V Německu se podařilo velkým i menším plynárenským společnostem domluvit a stanovili si někdy kolem roku 2000 akci „1000 čerpacích stanic CNG“. Velké firmy zafinancovaly dvě, menší jednu. Vzhledem k tomu, že plynárenských společností je v Německu kolem 700, rozložily se náklady, vyjádřené v korunách 7 až 8 miliard, rovnoměrně. Němci si hlavně uvědomili, že bariérou k rozšíření provozu aut na CNG jsou čerpací stanice v areálech plynáren, které jsou často mimo hlavní trasy a také obtížně přístupné. Takže vystavěli stanice na přístupných místech, nebo se stojany staly součástí běžných čerpacích stanic.

Vraťme se k autům na CNG. Pražská plynárenská měla po Formanu na zemní plyn i Octavii. Přestavovala se ve spolupráci s Mladou Boleslaví?

Vůbec ne. Dokonce, i když jsme po automobilce chtěli, aby se na přestavěnou Octavii podívali z jejich hlediska, co říkají na bezpečnost provozu a další parametry, odmítli.

Čím to zdůvodnili?

Neměli to ve výrobním programu, ve vývoji. Ne díky, my se na to ani nepodíváme. Nechtěli, abychom to vůbec s jejich firmou spojovali. Svým způsobem je chápu, protože první přestavby aut na CNG byly provázeny problémy, tak asi nechtěli, aby to s jejich firmou souviselo. My jsme auto už dávno prodali, měla najeto 330 000 kilometrů, ale pokud vím, je stále ještě v provozu, občas Octavii zahlédnu u nás v areálu v Michli tankovat. Dnes může mít na tachometru kolem 400 000 kilometrů. Ale nedávno se nechali ve Škodě slyšet, že až ta Octavie dojezdí, klidně by se na ni koukli, například v jakém stavu jsou ventily.

Zmínil jste se o problémech přestavby na zemní plyn. V čem souvisely?

Jednak u nás nebyly téměř zkušenosti. U prvního Formana se stalo, že motor nevykazoval stálé emisní parametry. Nemůžete provozovat vůz, který má nestálé hodnoty. Například uhlovodíky byly vyšší. Nevěděli jsme si s tím rady. Zkušenosti nebyly, sériová auta, až na zmíněné Volvo, na trhu nebyla, nebylo s čím srovnávat. To byl i důvod, proč jsme Octavii na rozdíl od Formana, která měla benzinový motor 1,8 litru, nechali přestavět v Itálii. Tam měli dlouholeté zkušenosti. Sice to ani v této zemi v roce 1997 nebyla ještě záležitost velkých automobilek, ale malých firem a dílen, ale ti to měli propracované. Naše služební Octavie prošla schválením bez problémů. Byla to vlastně Škoda Octavia na zemní plyn číslo 1 na světě schválená pro běžný provoz. Ještě předtím prošla dvouměsíčnímu testy. Najezdil jsem na trase Praha-Brno-Havířov během dvou měsíců 7000 kilometrů.

Proč jste jezdil tuhle trasu?

Protože v té době byla vysokotlaké čerpací stanice jen v Praze v Michli, pak v Brně a v Havířově.

Jaký měla dojezd na zemní plyn?

Zhruba 180 až 200 kilometrů. Tlaková nádoba měla 80 litrů a byla umístěná místo rezervy. Z Prahy do Brna jsem přepínal na benzin až tak tři kilometry před plničkou, už v Brně. V opačném směru se přepínalo na benzin už někde kolem Mirošovic. Což bylo dáno nejspíš menším tlakem v brněnské plynárně. Octavia držela všechny parametry bez výkyvů, prošla zkouškami a podle ní se mohly předělávat jakékoli další Octavie. Musím ale podotknout, že v 90. letech se auta takto předělávat dala, většinou to byly vozy s karburátory, dnešní auta plná elektroniky už takhle „podomácku“ nepřestavíte. Kromě toho jsme vlastně učili benzinová auta jezdit na dvojí palivo. Výsledkem byl například nižší výkon o pět až sedm procent. Auta vyráběná na alternativní pohon benzin a CNG sériově tyhle problémy už nemají.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
První Škoda Forman na CNG ve službách Pražské plynárenské z roku 1997 – dnes muzeální kousek. Tlaková nádoba byla umístěna v zavazadlovém prostoru.
 
Škoda Superb 2
Rok výroby: 2008
Stav: 148 976 km
Cena: 160 000 Kč
Škoda Fabia 0
Rok výroby: 2011
Stav: 112 302 km
Cena: 115 000 Kč
Škoda Fabia 1.9
Rok výroby: 2001
Stav: 185 476 km
Cena: 40 000 Kč
Test: Audi A5 Coupé je moderní a vyspělé GT. Pár výhrad ale máme...

Audi A5 Coupé

Vyzkoušeli jsme nejnovější kupé od Audi. Nová A5 jde opět proti Mercedesu třídy C a BMW řady 4. Jakého zákazníka může zaujmout?

18.  5.  2017 | Milan Lažanský | 45 příspěvků
Návrat Fiatu do nižší střední třídy. Čím při testu zaujalo vrcholné Tipo?

Fiat Tipo 1.6 MultiJet (6M)

Fiat Tipo ve variantě hatchback jsme otestovali s motorem 1.6 MultiJet a šestistupňovým manuálem. Čím překvapil a kde jsou jeho slabá místa?

13.  5.  2017 | Stanislav Kolman | 17 příspěvků
Test Citroënu Grand C4 Picasso: Pro rodinu stále lepší volba než SUV

Citroën Grand C4 Picasso

Proti módním SUV jde Citroën s modernizovaným Grand C4 Picasso. Vyzkoušeli jsme jej s netradiční benzinovou motorizací 1,6 THP a automatickou převodovkou.

4.  5.  2017 | Milan Lažanský | 73 příspěvků