Kapitoly článku:
- Anglický aristokrat, klasika jménem Jaguar
- Skvělý motor, odhlučnění, charakteristika, dynamika
- Nové XJ, nová konstrukce, více místa, nepříliš chytrý automat
- Jízdní vlastnosti, tlumení nerovností, náklony, rozporuplné brzdy
- Neúplná výbava, palubní počítač, zhodnocení, plusy, minusy
Druhou část testu se budu věnovat jen autu jako zkrátka automobilu. Nebere v úvahu historické odkazy, nebere v úvahu duši značky Jaguar. Zhodnotím zkrátka, jak si stojí nové XJ proti nejbližší konkurenci.
Co je nového?
Předcházející XJ, nebojme si říci starý XJ, si koupil pouze ten, kdo chtěl skutečně svého jaguara. Jinak neexistoval žádný relevantní důvod si takové auto pořídit. Bylo malé, nebylo příliš vybavené a absence věcí jako nemožnost si dokoupit xenonové světlomety byla přinejmenším zarážející. Proto se nikdo příliš nedivil, když Jaguar představil na zelené louce znova postavené XJ, které nemá s tím přecházejícím stejný snad ani šroubek (ano nové XJ nepoužívá šrouby, ale nýty). Stojí tady před námi, co je na něm nového? Radikálního? Co by nás jako případné zákazníky mělo zajímat?
V první řadě zcela nová koncepce konstrukce. První jaguar, který je postaven výhradně pomocí hliníku a magnézia (chcete-li hořčíku), tato nákladná konstrukce snížila hmotnost až na zanedbatelnou hodnotu 1650 kg, což zlepšilo jízdní vlastnosti i dojezd na nádrž. Další podstatnou změnou je samotná velikost, v autě je konečně důstojné místo pro čtyři osoby a nikdo z nich nebude trpět nedostatkem místa, nakonec v řeči číslech je XJ stejně prostorný jako S-klasse či A8. To jsou ty první a zásadně pozitivní změny.
Další změny jsou patrné až v detailnějším pohledu. Nová šestistupňová ZF, inovované motorizace, kompletně jiný podvozek, modernější interiér a lepší standardní i příplatková výbava. Motor byl již v první kapitole dostatečně popsán, a popravdě o mnoho více se k němu říci nedá, jedná se o skutečný skvost v automobilovém průmyslu: jeho neslyšný chod, skvělá dynamika, která je nadprůměrná i ve srovnání s ostatními 300 koňovými motory, sportovně britský zvuk při vytáčení je přesně to, co k tomuto autu patří.
Nenapadá mě žádná výtka, dokonce i při celodenním sportovním vyžití, kdy motor ze sebe vydával maximum a spotřeboval neuvěřitelných 12,5 litrů na 100 kilometrů. Pro srovnání podobná motorizace v Mercedesu (tedy 500) ve stejném režimu jízdy řekne o 19,6 litrů na 100 kilometrů. Jak to u Jaguara dělají, nevíme, ale skutečně to umí velmi dobře. Vlastně jediná výtka mě jenom přeci napadá, na pohled by mohl být hezčí. Při otevření motorového prostoru vypadá skutečně velmi nezajímavě, alespoň chromované sání by jistě prospělo.
Chytrá převodovka?
Automatická převodovka je jediným možným způsobem u XJ, jak převést výkon z motoru na kola. K dispozici je dobře známá šestistupňová převodovka z dílen ZF, tedy po technické stránce stejná převodovka jaká je používána ve vozech BMW a AUDI. Převodovka má rychlé odezvy na kickdown, na druhou stranu Mercedes kupříkladu řadí plynuleji a méně citelně. Také je trochu problém „posunovat“ XJ v koloně stojících aut, popojíždění není až tak plynulé, jak by se dalo od jaguara čekat. Odezva na plyn je příliš agresivní a celkově spotřebovává auto v koloně více pozornosti, pokud chceme plynule popojíždět.
To je dáno i tím, že si příliš rychle řadí druhý stupeň, což auto vždy popostrčí kupředu. Tady dle mého názoru by to chtělo citlivěji odladit funkci elektronického plynu nebo převodovky. Samotná volba programů automatu probíhá v tzv. J-Gate, což je tradiční pojmenování kulisy ve tvaru písmene „J“ (popravdě ono je to spíše písmeno „U“). J-Gate je velmi tradiční, velmi pěkná na pohled, ale mírně kontraproduktivní a nepraktická. Nelze totiž řadit sekvenčně, lze si sice postupně zamykat jednotlivé rychlostní stupně v pořadí 1-2-3-4-5-OD, nicméně přeřazení na vyšší musí provést řidič sám, jinak auto zůstane „viset“ na omezovači otáček motoru.
Tedy zamknete si dvojku, začnete přejíždět, při předjíždění dosáhnete maxima otáček a auto zastaví akceleraci a začne se houpat na omezovači, tím ztrácíte pří předjíždění cenné vteřiny. To stane ale pouze v případě, když zapomenete přeřadit, když si před dosáhnutím maximálních otáček přeřadíte na trojku, automat si sám přeřadí, jakmile dosáhne červeného pole. U konkurence probíhá sekvence podobně, ale při dosažení omezovače vždy sám přeřadí na vyšší a nikdy se vám tak nestane, že se auto zastaví na omezovači. Tento způsob J-Gate je tedy velmi tradiční, ale zoufale zastaralý. Pozitivem je alespoň to, že lze s voličem pohybovat naprosto plynule bez použití síly, takže při natrénování a se na to dá rozhodně zvyknout, ale...