Kapitoly článku:
Bezpečnost
Je až s podivem, že v dobách koní a bryček byla v USA úmrtnost na cestách zhruba desetkrát vyšší než v roce 1956, kdy byly statistiky zabitých při dopravních nehodách zároveň čtyřikrát příznivější než v roce 1920. Bylo to také jistě díky postupnému zavádění celokovových karosérií, kapalinových brzd, automatických převodovek (Oldsmobile) nebo startérů (Cadillac). Na druhou stranu, když v roce 1950 zavedla automobilka Nash, blízká leteckému průmyslu, bezpečnostní pásy na sedadlech, začala se jejím autům veřejnost vyhýbat jako nakaženým morem.
Cadillac Eldorado a jeho otevřená verze Biarritz
Podle ní bylo auto, které musí mít pásy, málo bezpečné. Ford roku 1956 zase investoval do reklamní kampaně založené na bezpečnosti miliony dolarů, ale zákazníky spíše zajímalo, za jak dlouho nová Crown Victoria „udělá čtvrtmíli“. Automobilky byly zkrátka tlačeny k tomu, aby veřejnosti nabízely přesně to, co chce, ať už to bude dobré, nebo špatné. Cadillac, podobně jako Buick, touto cestou v roce 1956 šel.
Také Buick nabízel celou škálu karosářských verzí
Objevily se nový čtyřdveřový Sedan de Ville, kupé Eldorado bylo v některých variantách přejmenováno na Seville (v otevřené verzi pak Biarritz). Cadillac za rok 1956 prodal o 14 000 vozů více než v roce předchozím. Jedním z mála nedostatků vozů Cadillac byly jejich nepříliš zdařilé osmiválce 5,8 l, u nichž se záhy začaly projevovat měkké ventily a sedla a další zásadní nedostatky. Ty byly odstraněny teprve v roce 1959, kdy byl motor zároveň převrtán na 6,2 l.
Inspirace sportem
Chevrolet využil svých sportovních úspěchů v závodě do vrchu Pikes Peak a na tratích NASCAR. Uveden byl nový osmiválec s okázalým označením Super Turbo-Fire V8 s výkonem 205 koní (151 kW). Impala (tehdy ještě ve stádiu prototypů) spolu s modely Bel Air a 210 toho roku patřily k nejhezčím Chevroletům padesátých let. Ale Chevrolet konečně bodoval také v případě řady Corevette. Tento sportovní vůz nebyl za první tři roky svého života nijak úspěšným. Například v roce 1954 se prodalo jen 3 640 těchto vozů.
Chevrolet nabízel nejen elegantní vozy Bel Air, ale také sportovní stroje Corvette, jejichž průlom měl přijít již v následujícím roce
I když byly takřka všechny corvetty z roku 1955 vybaveny novým vidlicovým osmiválcem, oslnivý úspěch nezaznamenaly, a to hlavně díky svým automatickým převodovkám řady Powerglide a kontroverznímu designu. Proto bylo rozhodnuto neúspěšnou anabázi jménem Corvette v tichosti ukončit. Skupina vlivných milovníků těchto vozů, vedená mužem jménem Zora Arkus – Duntov, nakonec prosadila pokračování výroby a pro rok 1956 byl připraven vůz Corvette ve zcela novém kabátě.
Byla to výrazná změna. Harley Earl připravil krásně klenutou karosérii. Šestiválcové motory byly z nabídky zcela vypuštěny, zatímco jednotka V8 „small-block“ byla upravena pro zvýšení výkonu na 225 koní (165 kW). Důležitější však bylo, že vozy Corvette byly konečně nabízeny i s převodovkou s manuálním řazením, navíc byly zahájeny práce na vývoji zcela nové čtyřstupňové skříně. Ačkoli se nových vozů této řady v roce 1956 prodalo pouze 3 467 kusů, během dvou let došlo k obratu a produkce Corvett se pohybovala v řádu desetitisíců vyrobených vozů ročně.
Oldsmobile Star Chief Sedan, Star Chief Convertible a Star Chief Safari
Modelová škála značky Chevrolet se pro rok 1956 dále rozrostla, a to hlavně díky kombíkům v řadě 210. K jejich pohonu sloužily základní šestiválce s výkony od 140 koní (103 kW), ale připlatit si bylo možno i za „small-block“ V8, který šlo vyladit až na stejný výkon jako v Corvettě, tedy na 225 koní (165 kW). Chevrolet toho roku dosáhl celkového podílu na americkém trhu ve výši 28%.
Oldsmobile a Pontiac na úbytě
Oldsmobily byly pro rok 1956 faceliftovány (řečeno dnešní terminologií). Dostaly mohutnější příď ve stylu studie Starfire a dvojtónové lakování bylo dále zvýrazněno. Výkon motoru se zvýšil na 230 koní (169 kW) pro model 88, resp. na 240 koní (177 kW) u ostatních typů. Značce Oldsmobile se přesto v roce 1956 příliš nedařilo, podobně jako dalším značkám z vyšší střední třídy (Pontiac, Chrysler nebo Ford). Prodeje ve srovnání s rokem předchozím sice poněkud vázly, ale téměř půl milionu vozů vyrobených roku 1956 není zrovna špatným výsledkem.
Dvoudveřový Oldsmobile Starfire 98 Holiday Coupe a motor Oldsmobile Rocket
Také Pontiac do roku 1956 vstoupil s upraveným vzhledem. Design byl však méně jedinečný a můžeme říci ošklivější. Objem motoru překročil hranici pěti litrů, ale například v modelu Star Chief dával výkon jen 227 koní (167 kW). Není divu, že světlo světa v tomto roce spatřilo jen 405 000 nových Pontiaců, což však stačilo k obsazení šesté příčky mezi americkými výrobci.
Bezsloupkový sedan Cadillac Eldorado a kabriolet Eldorado Biarritz
Po řadě novinek v roce 1955 zůstalo v kategorii užitkových vozů vše více méně při starém. Motory V8 však byly k dispozici prakticky ve všech vozech a bezdušové pneumatiky se staly takřka samozřejmostí. Počet užitkových modelů GM všech kategorií přesáhl stovku, divize GMC vyráběla dokonce omezené série lehkých a středně těžkých náklaďáků s pohonem všech kol.
Takový byl tedy rok 1956 v koncernu General Motors. Nebyl sice tolik úspěšný jako rekordní rok 1955, ale blýskalo se na časy: úspěchy roku 1957 měly totiž zastínit vše, co se dosud událo…