Futuristický Chevrolet Chaparral 2X se pyšní laserovým pohonem

10 komentářů

miro
20. listopadu • 19:54

Kdyby ten pulsní laserový paprsek pouštěli přes krystalické vakuum a polovinu výkonu využili na dobíjení akumulátorů bylo by to nejrychlejší perpetum mobile kterým by se přez trolejové vedení dala dobíjet i rozvodná síť.

hoax
21. listopadu • 8:31

teba by mali poslat rovno do CERNU vymyslel si novy druh VAKUA :D dokonca s krystalickou struktúrou :D kristalicke vakuumvlastne nobelovku by sme ti mali hned dať ...do buducna by si mohol vymysliet treba hrejivú zmrzlinu na zimu

karel
20. listopadu • 21:04

Taky nechapu, ze to jeste nevyrabějí B-]

Jonatan
20. listopadu • 14:43

Tak tento pohon je vcelku banální záležitost samotný princip využil komerčně již Adolf Hitler když poslal za druhé světové raketu na Anglii. Přímo pohon tohoto automobilu si doma zrealizujete tím že nafouknete gumový balonek vzduchem a vypustíte jej jak krásně letí. No a v tomto autě je vzduch tedy pohonná látka přiváděna zepředu auta kanály do toho prstence-kruhové komory a do ní zasvítí ten laser co je vzádu na autě odrazem přes tu odraznou zlatou špici co má vzádu zároveň ta špice je tryska toho raketového motoru
a vysoce nahřátý a expandující vzduh proudí z komory přes tu trysku ven.
Tyto motory MASA už odzkoušela ne však v autě ale testovala je na raketách.
Test: pulsní CO2 laser o výkonu 10 kW s frekvencí 25-28 pulsů/s let 12,7 s hmotnosti rakety 5dkg výšky 71 m.

Jonatan
20. listopadu • 15:13

Drobná poznámka ta špice není přímo tryska ale je to její součást která usměrnuje proud
toho vzduchu (v raketových motorech je podobná věc taková hruška která se posouvá do nebo z trysky podle tlaku a vlhkosti vzduchu tak aby měl motor za daných povětrnostních podmínek předepsaný výkon již před 25lety jsme to každý den ladili na ruských raketách země vzduch dnes to je již součásti servopohonu těch raket a dělá si to systém sám automaticky za letu mění raketa výkon jak potřebuje) a ty klapky u kořene té špice jsou na regulaci výkonu. Přítlačné křídlo mít auto nemusí jelikož v prstenci je další soustava směrových ploch které ve spolupráci s laserem mění směr tahu motoru a tím se dá i udělat přítlak na zadní kola.

Jonatan
20. listopadu • 16:14

Princip vysokého výkonu: laser odebírá energii z kondenzátorových akumulátorů ty mohou klidně předat krátkodobě na ten pulz výkon i tisíce kW a jeli tam těch kondenzátoru třeba tolik co počet pulzů za vteřinu tak ten kondenzátor má sekundu na dobití z obyčejné baterky.
Tady je jediná otázka jakou účinnost má tento vzduchorakeťák a tedy kolik baterek by potřeboval pro jízdu. benzinový motor má 25% klasický raketový má 50%.
Vypadá to že bychom s tímto autem jezdili za polovic respektive vzdálenost 100km
moje felícia: 7,5l benzínu= 260kč Vzduchorakeťák ta samá trasa: 7,5lbenzínu= 67kw děleno dvěma(učinnost dvakrát větší) = 34kW ,1kW elektřiny stojí 4kčx34=130kč.

20. listopadu • 17:21

jinak jeste doporucuji z hlediska setreni vymenit auto- moje mazda3 s atmosferickym dvoulitrem zere 5.4 l/100Km (a to jeste neni zcela zajeta)

20. listopadu • 17:17

skutecne moderni elektromotor muze mit ucinnost 90, mozna az 95- pokud se vyuzije kroutici moment od nizkych otacek a vynecha se prevodovka tak to mate primo spojeno s kolemje tedy nesmysl elektrinou vytvaret laserove pulsy a vytvaret naporovy pohon- pro auto ktere se pohybuje do 100 Km/H je to vysoce neefektivni, stejne jako kdyby se na auto dal raketovy pohon- aby se dosahnulo prijatelne zrychleni z klidu (bez mechanickeho spojeni s vozovkou) musel by byt predimenzovany, v momente kdyz by dosahnul efektivni a ekonomicke rychlosti jizdy pro reaktivni typy pohonu by jste musel brzdit, protoze by prisla prvni zatacka...jako koncept velmi pekne, jinak to je hovadina

XiXao
20. listopadu • 12:19

Laserový pulzní pohon napajený z akumulátorů. Opravdu z říše Sci-fi. Myslím, že ty akumulátory by byly vycucnutý už při prvním pulzu. A další vtipný údaj : "laser o výkonu 913 koní".

BlackRider
20. listopadu • 10:23

No vypada to skoro jako konkurence Red Bull X2010.

Doporučujeme

Články odjinud