Kapitoly článku:
Pro úplnost znovu připomínám, že jsme auto převzali s vybitou baterií. Po dopoledním fotografování a natáčení, kdy jsme hospodárnost jízdy ani kapacitu baterie nijak zvlášť nesledovali, vyrážím konečně na testovací jízdu. Z Prahy do Berouna vede dálnice, cestou čeká na řidiče jedno táhlejší stoupání. Rozhodl jsem se jet jako s běžným autem.
Na dálnici nepřekáží
Pokud provoz dovolí, tachometr ukazuje něco mezi 135-140 km/h. (Pro zajímavost, ve 130 km/h točí motor 2500 ot./min.) Rychlejším uhýbám do pravého pruhu a pak zase zrychluji, klidně i ve stoupání. Prostě žádné šetření.
Zejména v příměstském provozu dokáže být Volkswagen XL1 senzačně úsporný, slibovaných hodnot pod jeden litr však nedosáhne
Na vrcholu kopce za Loděnicí definitivně sundávám nohu z plynu a protože provoz mi přeje, daří se mi dojet plachtěním až do města. U značky „Beroun“, kterou jsem si předem stanovil jako konec tohoto úseku, ukazuje palubní počítač průměrnou spotřebu 2,4 l/100 km.
Následují tři okruhy v městském provozu. Beroun je malé město, ale v pátek odpoledne se v něm doprava dokáže pěkně zahustit. Dokud jedu postranními ulicemi jakž takž plynule, ukazuje vynulovaný počítač hodnoty do jednoho litru. Po napojení do popojíždějící kolony na hlavním průtahu číslo narůstá. Agregát ale šikovně využívá každé příležitosti k rekuperaci, spalovací motor je každou chvíli zhasnutý a po třech průjezdech Berounem a Královým Dvorem končím s výsledkem 1,7 l/100 km.
Štítek na dveřích informuje, že užitečné zatížení činí pouhých 175 kg
A abychom měli obrázek kompletní, zkouším ještě režim, pro jaký Volkswagen XL1 opravdu není určen – sportovní jízdu. Zpátky do Prahy to beru přes kopce po klikatých okreskách, předjíždím při každé příležitosti a celkově se snažím jet tak, aby spotřeba byla co nejvyšší. Moje úsilí je korunováno úspěchem, na patnáctikilometrové trase mezi většími obcemi se mi podaří dotlačit palubní počítač k hodnotě 4,4 l/100 km.
Kontext: Podobnou spotřebu měli ti horší z účastníků našeho megatestu 11 kombi nižší střední třídy – ovšem při naprosto klidné jízdě s vysokým podílem mimoměstského provozu v rovinaté krajině!
Volkswagen XL1: Verdikt
Je tento model fascinující ukázkou inženýrských schopností Volkswagenu, nebo naopak důkazem, že litrová spotřeba jinde než na papíře zůstane jen nesplněným snem? Hodnocení ponecháme na vás.
XL1 je především technický unikát se silným sběratelským potenciálem
Fakt je, že bez emisní berličky v podobě plug-in hybridu mohl být XL1 lehčí a tudíž v reálném provozu úspornější. Jako běžný dopravní prostředek je plný kompromisů. A kdo chce/může jezdit převážně na elektřinu, tomu by zase stačil mnohem levnější elektromobil. Popřípadě za podobné peníze daleko dynamičtější Tesla. Odtud také naše poměrně skoupé bodové hodnocení. Posuzován optikou běžných aut nedává XL1 příliš smysl.
Nikdo ale nemůže automobilce upřít, že dokázala uvést na trh auto, které v běžném provozu reálně umí jet za méně než dva litry. Chápejme Volkswagen XL1 jako ukázku potenciálu, který se skrývá v dalším odlehčování konstrukce aut a snižování jízdních odporů. Dnes je to možná jen nepraktická kuriozita pro dobře situované fajnšmekry, ale z poznatků získaných při jeho vývoji a přípravě výroby bychom v budoucnu mohli těžit všichni.