Kapitoly článku:
Výrazná modernizace přišla na řadu v únoru 1986, leckdy bývá uváděna jako nová, čtvrtá generace, Britové pro ni používají vlastní „Mark“. Hatchbacky se natáhly přes čtyři metry (nejdelší RS Turbo měřil 4,06 m), Orion pak na 4,21 m. Escorty dostaly zcela novou příď bez mřížky, jen s uzounkým vstupem vzduchu, Oriony měly od té doby podobnou se dvěma příčnými lamelami.
Modernizace, nebo nová generace?
Kapota motoru zasahovala až mezi užší přední reflektory, změnil se také tvar velkých směrovek. Zadní světla ztratila vroubkování, na sloupcích ubylo chromu a ty střední se kromě sportovních variant od té doby vždy lakovaly. A nezapomínejme na zcela integrované velkoplošné plastové nárazníky.
Tři podoby Escortu z roku 1986: XR3i, RS Turbo a užitkový Van; Escort RS Turbo (dole) vyvinul rychlost až 206 km/h
Novinkou pod kapotou byl motor CVH s objemem 1392 cm3 a výkonem 55 kW. Stále si ovšem zachoval karburátor. Na své si přišli naopak i opravdoví milovníci ostré jízdy. Escort RS Turbo druhé série si zachoval šestnáctistovku s turbem Garrett (97 kW). O 180 N.m se starala manuální pětistupňová převodovka.
Nejvýkonnější model disponoval také mechanicko-hydraulickým posilovačem brzd Girling, u ostatních se dodával za příplatek. I on měl vzadu však pouze bubny. Okřídlený třídveřák s přídavnými světlomety vystřelil z klidu na stovku za 8,7 s a jel až 206 km/h.
Modernizace v polovině 80. let neminula ani kabriolet a sedan Orion
V roce 1989 přišel větší diesel s objemem 1753 cm3 (44 kW, 110 N.m) Ani tento litinový předkomůrkový agregát samozřejmě ještě neměl turbodmychadlo. Starší benzinové motory 1,1 a 1,3 l byly nahrazeny novějšími řady TCS z Fiesty, šestnáctistovka XR3i se dočkala vlastního vstřikování místo K-Jetronic od Bosche a jednobodovou „stříkačku“ dostal i 1.4 CVH. Nejluxusnější Oriony mohly mít kožené čalounění a bezestupňovou skříň CTX.
Nesportovec
Trojkový Escort se nedočkal podobných sportovních úspěchů, hlavně v automobilových soutěžích, jako druhá generace. Tu mnohé rallyeové školy používají dodnes! RS 1700 T (1982-1983) totiž zůstal pouze ve stadiu prototypu, přednost dostala čtyřkolka s motorem uprostřed... Měl zadní pohon a čtyřválec Cosworth 1,8 l s turbem (224 kW). Zkoušel se i s motorem Hart 2,4 l původem z formule 2. Postaveno bylo celkem 18 exemplářů.
Přeplňovaný motor Cosworth o výkonu 224 kW (305 k) roztáčel v Escortu RS 1700 T zadní kola. Bohužel zůstalo jen u prototypu
Jen sporadicky se na rychlostních zkouškách objevovaly XR3i. Po zrušení skupiny B vystřídala legendu RS200 větší Sierra, která válčila také na okruzích.
Kariéra mimo Evropu
Od října 1990 postupně začala nabíhat výroba čtvrté generace Escortu. Předchůdce ještě dva roky pokračoval v Jižní Americe (Argentině, Venezuele), v brazilském Sao Bernardo do Campo byl zcela nahrazen až v roce 1996. Tam se vyráběl od července 1983 se čtyřválci CHT 1341 a 1555 cm3, jezdil na bioethanol a vyvážel se dokonce do Skandinávie. Existoval i ve sportovním hávu XR-3 (77 kW). Po modernizaci dostal navíc motor 1,0 CHT/37 kW, osmnáctistovky a dvoulitry pro něj vyráběl Volkswagen.
Evropské továrny přestavovaly německé Saarlouis, britský Halewood a španělské Almussafes nedaleko Valencie. O severoamerické verzi již řeč byla.
Přestože kombi jsou dodnes ve Státech okrajovým jevem, Escort v této variantě tam byl k dostání už na začátku 80. let
Čtyřka sice oproti třetí generaci nabídla tehdy módní oblé tvary, ale byla přijata velmi rozpačitě. Přesto se vyráběla další dekádu (a v Argentině ještě déle), byť se dvěma modernizacemi. Ta v úvodu roku 1995 musela být navíc opravdu radikální. Dnes nese název Escort auto vyráběné od loňska v Číně pro tamní klienty. Opět jde o sedan.
