V přehledech Evropské centrální banky, kde najdeme i podrobné statistiky o registracích aut za poslední roky (podle toho, jak jednotlivé země vstupovaly do Evropské unie), se dozvíme leccos zajímavého.
Někde sahají grafy až do absolutního počátku 90. let minulého století, v případě nových členských zemí musíme vystačit s údaji za posledních pět až deset let. Například nově vstoupivší Chorvatsko je ještě mimo tento přehled, evropská banka má ale například údaje i z nečlenského Švýcarska.
Zajímavé je například srovnání, jaký rozdíl v procentech i v kusech činí údaje z roku, kdy se v dané zemi prodávalo, respektive registrovalo, největší a nejmenší množství vozů. Na nelichotivém vrcholu propadů jsou většinou ty státy, které byly v 90. letech označovány za „ekonomické tygry“ – Irsko, Maďarsko, Pobaltí, přirozeně Portugalsko, Španělsko a další. Neúprosná čísla ukazují, jak vypelichaný kožich dnes tito dravci mají.
Co z takových čísel vyplývá do budoucnosti? Můžeme si z nich například udělat obrázek, jaký může být reálná potřeba a reálný prodej nových aut v Evropě v následujících letech a co asi čeká výrobní závody na kontinentu. Každopádně lze konstatovat, že „dobře už bylo“, byť některé trhy v posledních letech i jdou přes krizi mírně nahoru (Švýcarsko, Dánsko, Švédsko aj.), byť rekordních sezón se už ani v těch nejlepších ekonomikách zřejmě (dlouho) nedočkáme.
Země s nejvyšším počtem nových aut (cca od roku 1991)
- Německo 4 185 935
- Velká Británie 2 606 127
- Itálie 2 489 369
- Francie 2 308 962
- Španělsko 1 650 522
- Nizozemsko 610 282
- Belgie 585 016
- Rakousko 357 739
- Švýcarsko 331 748
- Polsko 323036
Údaj u Německa je nutné brát s rezervou, neboť rekordních více než 4,1 milionu nových vozů jde na vrub roku 1991, roku, který následoval po sjednocení západní a východní části. Obyvatelé nových východních zemí za východní marky proměněné na západní radikálně obměňovali vozový park – trabanta, wartburgy, lady a škodovky byly vystřídány opely, mercedesy, volkswageny a dalšími značkami.
Rozdíl v absolutních číslech nejvyšší a nejnižších prodejů je právě v případě SRN téměř 1,3 milionů vozů. Ale i 2,9 milionu aut v nejhorším německém roce (rok 2010) je víc, než se realizovalo v nejlepším britském roce (2002) – 2,6 milionů nových aut.
Největší poklesy na trzích v počtech nových aut
- Německo 1 298 660
- Itálie 1 095 145
- Velká Británie 1 003 243
- Španělsko 953 709
- Francie 604 009
- Rumunsko 249 539
- Řecko 232 576
- Nizozemsko 223 231
- Belgie 221 855
- Švédsko 184 293
V tomto souhrnu je nejzajímavější pozice Rumunska, které patří k nejnovějším členům EU a současně i k chudším zemí Evropy a právě zde je propad i v absolutních počtech velmi citelný. Je podstatně vyšší i ve srovnání se zeměmi s vyspělejším automobilovým trhem a počtem obyvatel (Švédsko, Portugalsko, Rakousko, Polsko).
Celkově museli v těchto deseti státech Evropy automobilky prodejci odepsat v této srovnávací statistice 6 066 260 nových automobilů, které ve špatných letech nedostali k zákazníkům.
Údaje, které nejvíce vypovídají o potížích ekonomik, je vyjádření rozdílu mezi nejlepším a nejhorším rokem v procentech. U některých zemí jde o čísla přímo děsivá!
Největší poklesy trhu v procentech
- Lotyšsko 86 %
- Řecko 80 %
- Maďarsko 79,5 %
- Rumunsko 78,5 %
- Litva 78 %
- Irsko 78 %
- Estonsko 71 %
- Portugalsko 66 %
- Bulharsko 63 %
- Finsko 61 %
Například Maďaři měli v nejlepším roce 2003 210 712 nových vozů, v roce 2010 udeřila krize nejvíc a registrace poklesly na 43 277 aut. Lotyši spadli z 32 843 kusů (2007) na 4327 (2009)! A Řekové z 290 625 (2000) na 58 049 (2012).
Zakončeme přehled optimisticky. Které země potkal pokles zájmu o nová auta nejméně. Možná budete překvapeni, ale v nejlepší trojce je Česká republika.
Nejmenší propady trhu v procentech
- Polsko 15 %
- Česká republika 17 %
- Švýcarsko 22 %
- Slovensko 22,5 %
- Rakousko 24,5
- Francie 26 %
- Německo 31 %
- Slovinsko 31,5 %
- Nizozemsko 36 %
- Velká Británie 38,5 %