iOn je jednovaječný sourozenec Citroënu C Zero, o němž jsme již psali. Nyní se zaměříme na to, co podle vás v prvním testu chybělo.
Kapitoly článku:
Za kolik
Jestli jsme v testu citroënu zůstali něco dlužni, pak to byly údaje o dobíjení. Upřímně řečeno trochu úmyslně; v prvém testu (viz – sem navrhuji odkaz/link na test C Zero) jsme se chtěli soustředit více na celkový dojem, jaký člověk získá, když má čistokrevný elektromobil k dispozici na řádné svezení (tedy ne jen nějaký krátké popojetí). Otázky ekonomiky provozu jsme si nechali na tentokrát.
Proto ponecháme stranou prakticky všechny informace, které jsme vám už nabídli, protože je jasné, že bychom se jen a jen opakovali. Vždyť ta auta jsou do té míry identická, že se liší opravdu jen logy a tvarem otvoru v předním nárazníku. Jinak přes kopírák. Dokonce se zdálo, jakoby v nabídce barev karosérie byla jen bílá. K našemu překvapení jsme ale zjistili, že peugeot je původně blankytně modrý a celý oblepený bílou, respektive zeleno-bílou fólií.
Z pohledu nejen vzhledové, ale i technické identity lze tvrdit, že co jsme naměřili u peugetu, bude stejně platit pro citroen a jistě i mitsubishi, až se zjeví na našem trhu. Takže jdeme měřit. Využívali jsme k dobíjení standardní domovní zásuvku 220 V/16 A. K ní pasuje vstupní zásuvka na pravém boku vozu. Přesně naproti na stejném místě levého boku je umístěna trochu větší zásuvka pro rychlonabíjení. Zkušenosti s ním zkusíme, až dojde v budoucnu na mitsubishi (podle informaci z firmy se v Česku objeví na podzim).
Elektrická zástrčka na konci kabelu určená k zapojení do vozu trochu připomíná výdejní pistoli u benzínového čerpadla.
Ale než začneme nabíjet, ještě zdánlivě okrajová poznámka: kabel s nabíječkou je smotaný v čemsi, co nelze nazvat jinak, než nákupní tašky z minulého století. Protože i zde platí totožnost na obě značky, není to náhoda, ale docela komická kuriozita, když vůz budoucnosti se představí detailem z historie. Navíc za tu cenu vozu by si určitě i tenhle drobný detail zasloužil trošku úhlednější provedení.
Poprvé jsme dobíjeli po ujetí cca 60 km od plného nabití - ukazatel stavu baterií ukazoval zbývajících přibližně 50 % kapacity. Měřič spotřeba zapojený před nabíječku přibližně po třech hodinách ukázal, že do baterií nateklo 6,35 kWh. Záleží samozřejmě na tom, jaký tarif platíte, ale při průměru 4,5 Kč/kWh tak vychází jedno nabití na necelých 30 korun. Jinak řečeno 60 km za cenu menší než co stojí litr benzínu.
Druhý den jsme ujeli víc, dobíjeli jsme, když ukazatel stavu baterií dával informaci o zbývající kapacitě na ujetí 33 km. Baterie byla tedy vybita bezmála ze 4/5, při nabíjení pak měřič napočítal 10,63 kWh. Tedy převedeno na peníze necelých padesát korun, nějaký půldruhý litr benzínu. Zde nabíjení probíhalo cca pět hodin, takže firmou udávaný údaj o potřebě zhruba šesti hodin k plnému nabití z nuly může sedět. Ale neověřili jsme, dojíždět na nulu by chtělo hodně srdce.
Zajímavostí je, že i třetí den měření po dokončené jízdě informoval ukazatel zbývající kapacity baterií náhodou také na 33 km, ale do baterií pak nateklo 11,79 kWh. Logický důkaz, jak je spotřeba elektromobilu hodně odvislá od režimu jízdy.
A ještě poslední, čtvrté měření: to jsme uskutečnili po ujetí pouhých 10 km, ovšem oproti předchozím případům, kdy jsme jezdili standardním způsobem, desítku jsme si dali opravdu svižně, sportovně. A výsledek? Dobíjeli jsme 1,95 kWh.
Pokud si někdo chce nyní přepočítat, kolik by při velké ceně vozu musel najet, aby se levný provoz na elektriku začal rentovat, může… Ale o tom ještě dnes samozřejmě otázka elektromobilu není.
Při měřeních kontrolní přístroj na začátku nabíjení ukazoval na protékající proud v úrovni 3184 W (minimálně) až 3210 W (maximálně). Jinými slovy požadavek na šestnácti ampérové jištění zásuvek je na místě.
Rozhovor
Při testování se již mnohokrát stalo, že nějaký motorista projeví zájem otestovaný vůz, okukuje, nahlíží, vyptává se. Aby si ale řekl přímo o svezení, to se mi za dvacetiletou praxi stalo u Peugeotu iOn teprve podruhé.
Zastavil vedle osmiválcový Land Cruiser s ofóliovanými skly, z předního staženého okna, ze kterého duněla nahlas puštěná muzika, vystrčil vyholenou hlavu muž středního věku, masivní zlatý řetěz na krku,rukou přizdobenou robustním prstenem z téhož kovu a pokynul k peugeotu: „Heleď, to je fakt elektromobil, tím jsem ještě nejel…“
Přitakám.
„Jaký to je?“
„Jaký… no prostě trochu jiný.“
„To bych chtěl zkusit, nespěcháš, ne…“
V rámci technologické osvěty přikývnu na krátké svezení.
„Ty, hele, to je úžasný, to se mi líbí,“ zní pak komentář spolujezdce. „A fakt už se to dá koupit? To chci.“
Vysvětluji, že s tím koupením hned teď a tady to zase není až tak jednoduché a přidávám i některé dosavadní nectnosti, jako omezený dosah, nemluvě o vysoké ceně.
„Třičtvrtěmega bez dépéhá… no to je fakt dost… ale na druhý straně, že se s tím dá ujet něco přes kilo, to mi docela vyhovuje, víš, já bych to pořídil svý starý, na děti do školky a na nákupy a tak, aspoň bych věděl, že s tím nikde nebude trajdat, rozumíš… a o víkendu bych s tím jezdil na golf, ne…“
Vida, jedna kategorie potenciálních zákazníků…
Pastičky
Ale zpět do reality; již v testu bratrského citroenu jsme psali, že u elektromobilu je něco za něco… pokud budete zkoušet závodit a testovat maximální rychlost, ukazatelé zbývající kapacity baterií a dojezdu vám důrazně připomenou, že současné elektromobily jsou kvůli omezeným možnostem baterií stavěné především na užívání v městských aglomeracích.
Neustále vás limituje fakt, že jste závislí na dostupnosti zdroje, nelze tedy vyrazit bez rozvahy na neplánovanou vyjížďku, abyste někde nezůstali pár kilometrů před cílem bez „šťávy“. Protože táhlejší či strmější stoupání se na neznámé trase může stát doslova hrobem pro zdroje proudu.
Ale jsou tu ještě další pastičky; oba elektromobily jsou docela solidně vybavené, takže nabízejí například i vyhřívání sedadel na zimu, či klimatizaci na léto. Ovšem! Jakmile zapnete klimatizaci, během pár sekund vás ukazatel dojezdu informuje, že musíte hodně vážit: buďto komfort a kratší dojezd, nebo raději stažená okénka a lepší energetická bilance. Konkrétně jsme vyzkoušeli: při nastavení klimatizace na poloviční výkon klesne počítač dojezdové vzdálenosti o pětinu. A když dáte klima naplno, ubude třetina.
