Znáte to možná z návštěvy některých západoevropských měst. Auta se v klidu posouvají po širokých bulvárech, vedle proudí ve svém koridoru cyklisté a samozřejmě nechybí ani místo na klasické chodníky. To je asi ideál, který se v Česku hned tak nepodaří vytvořit. Jednak česká a moravská města většinou nemají takové parametry, zástupci samospráv se snaží dohnat hlavně výstavbu komunikací pro motorovou dopravu a pak také někde panují proticyklistické nálady. Přesto existuje snaha, aby došlo ke zlepšení.
Motoristé nadávají na cyklisty třeba proto, že v posledních letech vznikly na silnicích a ulicích cyklopruhy, které někde zaberou čtvrtinu prostoru vozovky, což znemožňuje vzájemné předjíždění aut. „Tento názor motoristické veřejnosti známe, ale mělo by se zároveň říct, že není celoplošný. Obecně platí hlavně v Praze, která určitě není cyklistickým městem,“ řekl AutoRevue.cz koordinátor rozvoje cyklistické dopravy Jaroslav Martinek.
Za cyklistická města jsou naopak považována třeba Pardubice nebo Uherské Hradiště. „To jsou naše laboratoře a na nich chceme ukazovat principy splynutí všech druhů dopravy. Nepotřebují akce typu „Na kole do práce“. Tam na kolech do zaměstnání lidé skutečně jezdí. V místech, kde lidé používají zároveň auta a bicykly problémy prakticky neexistují, protože skoro každý za chvíli přesedne ze čtyř na dvě kola. Prahu nechceme zvelebovat. Začít hodláme jinde, kde řidiči aut berou cyklisty jako normální součást hromadné dopravy,“ pokračoval Martinek.
Na to, jak má vypadat moderní město se všemi druhy dopravy, se stačí podívat jen pár kilometrů za hranice. „Nemusí to být až do vyhlášených cyklistických rájů, jako jsou Nizozemsko, Dánsko nebo bavorský Mnichov. Příkladem může být i východní Německo, které na tom bylo podobně jako my, ale za dvacet udělali zejména v Drážďanech a v Lipsku takový kus práce, že od nich můžeme opisovat. Nechceme preferovat cyklisty, naším cílem je, aby se česká města začala podobat tomu, co funguje venku,“ přiznal koordinátor.
Vedle východoněmeckých zkušeností má ke koncepci bezmotorové dopravy v Česku přispět i nový evropský projekt Central MeetBike. Jenže českým problémem je veřejný prostor. „Mezi dvěma hranami proti sobě stojících domů je třeba jen dvacet metrů. Tam je potřeba dostat auta, městskou dopravu, cyklisty, chodce včetně maminek s kočárky a ještě nějakou tu zeleň. To je pro projektanta docela tvrdý oříšek. Na padesáti metrech si může něco dovolit, ale takhle je to boj o každý centimetr. Řešit se to však musí, protože potřeby obyvatel nesouvisí jen s jízdami automobilů,“ dodal.