Každý fanoušek aut má nějaký ten čtyřkolový sen. Někdo si ho dokáže i splnit, jinému zůstane z nejrůznějších důvodů navždycky vzdálen.
Do výběru auta přece jen mluví různé životní události jako například příchod potomstva. Takže to nakonec dopadá tak, že petrolhead, který měl v útlém mládí polepený dětský pokoj cobrami a mustangy a nepřestal je obdivovat ani v dospělosti, jezdí nakonec v berlingu nebo něčem podobném. Nic proti, tahle auta jsou fajn, hodně se do nich vejde, ale nemají duši.
Zbývá jen to snění. Ale na druhou stranu, není to hezké? Klasická auta jsou přece objektem touhy. Co je vlastně klasické auto? Hnidopich by poznamenal, že oficiálně jsou to vozy vyrobené v letech 1931-1945. Ano, tak jest. My se ale v našem přehledu zaměříme na mnohem mladší kousky, poválečné a ještě modernější.
I dvacet nebo třicet let starý youngtimer přece už může být klasikem. A pro ty později narozené jsou i dvě dekády historií.
Začneme ve zvířecí říši.
10. AC Cobra
Cobra je kultem, nerozlučně spjatým se jménem Carrolla Shelbyho. Právě on přesvědčil britskou továrnu AC o tom, že nejlepším motorem pro jejich roadster Ace není předválečný motor Bristol (původně BMW), nýbrž vidlicový osmiválec od Fordu. A jedovatý had na čtyřech kolech byl na světě.
Původní modely ze šedesátých let jsou dnes nedostupné, o závodních speciálech nemluvě. Existuje ale spousta výrobců replik, nebo si člověk může koupit stavebnici. Je libo motory Jaguar, nebo Mercedes? Může být, ale kompresorová Shelby 427 S/C je přece jen jedna...
Firma AC si prošla za léta existence bouřlivým vývojem, britská byla hodně dlouho, ale v minulé dekádě přesídlila na Maltu. Nyní (snad) originální Cobry vznikají u firmy Gullwing v Německu (ne, s Mercedesem nemá opravdu nic společného) a u Iconicu v USA. Alespoň toho před třemi, čtyřmi lety byla plná média. Největší paradox je ovšem ten, že nemohou nést slavné hadí jméno.
Proč? Inu, protože si jej na začátku výroby původních aut nezapomněl patentovat modrý ovál, tedy Ford. A ten se jich tak lehce nevzdá.