Poté, co minulá vláda schválila zavedení elektronického mýta, zavládly většinou pozitivní reakce. Lidé si pochvalovali, že zlí dopravci, kteří ničí silnice a často způsobují dopravní nehody, zaplatí více do státního rozpočtu.
Optimistické odhady hovoří až o deseti miliardách, které poputují do fondu dopravy, ze kterého se budou budovat nové silnice a opravovat ty stávající. Až k tomuto bodu lze zavedení mýta jen schvalovat, jenže věc není tak jednoduchá.
Jen těžko se najde někdo, kdo si bude myslet, že vyšší náklady na přepravu si nechají dopravci sami pro sebe a oberou se o případné zisky. Vše, co vyberou na mýtném, si pochbopitelně započítají do nákladů.
Ve výsledku tak mýto nezaplatí dopravce, ale ten, kdo si jejich službu objedná. Objednatel nebude ani v nejmenším protestovat, neboť ví, že k obodbnému zdražení přistoupí všichni přepravci a pozici jeho zboží na trhu to neovlivní - konkurence bude muset své zboží na místo dostat stejnými prostředky a za podobné ceny.
A je zcela jedno, zda se to bude nákladní vůz nebo autobusová linka. Cestujícím se zdraží lístky na autobus a zákazníkům se zvednou ceny za dopravu, které další subjekty pochopitelně započítají do výsledné ceny zboží.
Nakonec tak zaplatí mýto koncový zákazník, tedy až na výjimky běžný občan. Oněch 10 miliard, za které se vybuduje pár nových kilometrů, opět vydáme ze své kapsy my všichni. Tabulku dobré čokolády to možná zdraží jen o pár haléřů, ale výsledek je úplně tentýž, jako kdyby stát zavedl novou silniční daň placenou každým občanem ve výší 1 000 Kč ročně. Ať se vám mýto líbí nebo ne, jedná se jen o další skrytou daň.
Je tedy na místě se ptát, zda by nebylo lepší, průhlednější a konec konců i efektivnější, pokud by stát zavedl na občany opravdovou daň a takto vybrané peníze by putovaly přímo do příslušného fondu. Ušetřili bychom si starosti s výběrovými řízeními, stavbami mýtných bran a dalšími okolnostmi, které představují jen další promarněné náklady.
Ale pravda, to by neznělo tak populárně - místo nenažraných kapitalistů by trpěli prostí občané. Jedna plus jedna si už spočítá málokdo...
Jistě, dá se argumentovat tím, že část dopravy je ryze tranzitní, tj. naší zemí pouze projíždí a nemá zde svůj start ani cíl, ale dle posledních průzkumů činí podíl tranzitních kamionů méně než 30 procent a neočekává se, že by se toto číslo mělo do budoucna zásadně měnit. Je tedy jasné, že mýto se dotkne hlavně naší republiky a naších dopravců a tedy i českých zákazníků. A pro zpoplatnění tranzitní dopravy (pakliže bychom o něj tak stáli) existují mnohem snažší řešení, než budování složitého a drahého systému elektronického mýta.