Kapitoly článku:
Volkswagen Passat se u nás stal etalonem střední třídy. Velká obliba tohoto vozu se odráží na skvělých prodejích a také všeobecné renomé tohoto vozu je u nás velmi vysoké. Nová generace tak byla velmi očekávaná a po příchodu designové trochu nevyváženého sedanu přišla na řadu i verze Variant.
Kombi se mj. rodiny těší velké oblibě u podnikatelů, kteří těží z možnosti odpočtu DPH u verze N1. Passat, naftový motor a přepážka jsou tak k vidění na téměř každém kroku. My jsme ale dostali k dispozici trochu jinou verzi, která jistě nebude v prodejích tvořit největší podíl, ovšem ukazuje, že Passat není jen pracovním nástrojem, ale umí být také luxusním vozem evropské střední třídy.
Testovaný vůz stojí u modelu Passat na samém vrcholu. Spojuje nejsilnější šestiválec 3,2 FSI, automatickou převodovku DSG, náhon na všechna kola 4Motion a také opravdu slušnou výbavu. Téměř vše, co si lze u Passatu představit, se tedy spojilo do jednoho vozu, jehož test vám přinášíme.
Tip: Zcela samostatně jsem pro vás otestovali pokročilý navigační systém, kterým byl vůz vybaven. Pokud vás tedy zajímá, jak vás navigační systém provede Českou republikou, klikněte na tento odkaz.
Uhlazené kombi
Nová generace Variantu, jak se kombi u Volkswagenu označuje, doznala řadu změn. Design je zcela nový a na předchozí generaci nijak nenavazuje. Nové prvky ve vnějším designu prospěly vozu k získání větší optické mohutnosti a důstojnosti.
Passat Variant patří svou délkou 4 774 mm, šířkou 1 820 mm, výškou 1 517 mm a rozvorem 2 709 mm ke středně velkým kombi střední třídy. Proti svému předchůdci však pořádně rozrostl, což se projevilo hlavně v prostornosti interiéru.
Často lze slyšet, že nová generace Passatu ve verzi sedan je mírně nevyvážená. Kufr prostě působí vůči zbytku vozu mírně násilně a někomu může připadat, že byl dodatečně domontován. U kombi je tomu zcela naopak. Obě strany vozu jsou výborně vyvážené a žádné násilné linie či části zde nenajdete. Uhlazené tvary v mírně zakulacené tradici. Passat Variant je prostě typické kombi s příjemnými zaobleními.
Tvář nového Passatu je dnes již typická. Klínovité chromované lemování mřížky chladiče zasahuje až ke spodní části předního nárazníků. Opět zde platí, že kontrasty vůči tmavému lakování jsou na místě. Mohutnější a delší příď pak přidávají na důstojnosti.
Variant proti minulé generaci získal více oblých tvarů. Klasické kombi tak nekončí ostrým ukončením zádě, ale modernějším pojetím. Kulatějším tvarům pak asistují i světlomety, které jsou zbaveny téměř dokonale jakýchkoli ostrých vrcholů.
Decentní, svým způsobem nenápadné a přesto si jich všimnete. Dvojité výfukové potrubí má na svědomí hluboký zvuk za vozem. Při rychlejším průjezdu pod plynem si tak Passatu všimne každý. O tom, co se skrývá pod kapotou, a co vše nabídne podvozek pak napovídají štítky na víku zavazadelníku.
Detaily dotvářejí celkový dojem z vozu. Tmavá barva dobře kontrastuje se zvolenými koly z lehké slitiny, které měly v testované verzi průměr 17 palců. Také směrové světlo integrované do vnějšího zpětného zrcátka se vůči barvě neschová.
Zvláštní trojka: dřevo, kůže a tvrdý plast
Na první pohled se jeví interiér Passatu v testované verzi jako velmi luxusní. Ovšem první zdání trochu klame. Interiér a hlavně jeho materiály jsou totiž protkány několika nepochopitelnými kontrasty. Na jedné straně je zde kvalitní kůže spolu se dřevem a na straně druhé nepříliš hezké a tvrdé plasty a to i v místech, kde by je nikdo nečekal.
Středová konzole s barevným LCD panelem je sice lemovaná dřevem, ovšem to je obklíčeno tvrdým plastem. Obzvláště v kombinaci s jeho světlým provedením to působí opravdu zvláštně. Nicméně odmyslíme-li si světlý plast, jsou důležité ovladače a informační displej zasazeny do vizuálního luxusu. Zda jde o vhodnou kombinaci nechám na posouzení každému z vás, osobně se mi líbí. Startování vozu se odehrává prostřednictvím elektronického klíče, který se zasunuje vpravo od volantu. Vlevo je pak umístěno tlačítko elektronické parkovací brzdy.
Řadička automatické převodovky DSG je jistou dominantou přední části interiéru. Kombinace černé s chromovanými dekoracemi nelze přehlednout. V blízkosti řadičky jsou pak umístěny některé tlačítka pro aktivaci parkovacího systému, nebo stabilizačního systému ESP.
Zbylé ovládače najdete na madlu dveří a také v jejich dolní části. Vše je ovšem umístěno na tvrdém plastu, který je lakován ve světle barvě interiéru.
Úložných a odkládacích prostorů je v Passatu průměrné množství. Klasická místa ve dveřích a před spolujezdcem pak doplňují schránky v loketních opěrkách. Pro držení nápojů pak poslouží integrované držáky do středové konzole a také držák v zadní loketní opěrce.
Jako z pohádky byly v Passatu sedačky. Kombinace kvalitní kůže a Alcantary ve světlém odstínu určitě přispěly k umocnění luxusu. Tvarování sedaček a snadnost nastavení se pak podílely na poměrně slušném komfortu jízdy. Dobré tvarování, boční vedení a dobrá délka sedáků je vlastní nejen pro přední, ale i pro zadní sedačky. Přestože jsou sedačky Volkswagenu často kritizovány a osobně mám často problém najít správnou polohu, nemohl jsem si posez v Passatu vynachválit.
Trochu nepochopitelné pro mne však zůstalo, proč u el. nastavitelných sedaček se musí manuálně seřizovat podélné nastavení.
Přestože v autě nevyžaduji měkčené plasty na každém místě a ani koženou výbavu, nedá mi, abych na jednu věc neupozornil. Passat v této výbavě se tváří jako luxusní vůz střední třídy. Ve spojení s testovaným motorem je vrcholem nabídky této modelové řady. Přesto zde najdeme věci, které jsou vlastní vozům spíše z opačného spektra nabídky.
Kožené sedačky, dřevo na palubní desce a měkčené plasty jsou hlavním materiálem, který najdete na všech viditelných místech. Ovšem do toho jsou zasazeny tvrdé kusy plastu, které jsou naopak na místech, na které budete šahat nejčastěji. Doslova mi vyrazilo dech, když jsem našel tvrdé lišty na místech, kde si budete opírat koleno, nebo ruka ve dveřní opěrce. Malým plusem je pak pouze fakt, že jsou lakovány do barvy zbytku světlého interiéru, takže na první pohled si jich ani nevšimnete.
Celek pak sice působí honosně a luxusně, ale realita není tak okouzlující. Když už se výrobce nechtěl vyhnout těmto materiálům mohl je umístit na místa, kde s nimi posádka nepřijde do kontaktu. K čemu je mi měkká horní část palubní desky, když si opřu koleno o tvrdý plast...