Kapitoly článku:
V jedné z nejdůležitějších tříd, tedy tzv. nižší střední třídě, nastal pořádný průvan, když automobilka Honda představila produkční verzi nové generace Civicu. Pokud si část veřejnosti nezřídka veřejnost zoufá, že produkční verze automobilů se velmi liší od představovaných konceptů, pak u Hondy mohou být tito jedinci spokojeni. Změny jsou spíše kosmetické a neubraly tak z původního záměru téměř nic. A vzhled se Hondě povedl natolik, že dokázal během chvíle rozdělit motoristickou veřejnost na dva tábory, kdy jeden považuje nové ztvárnění sportovního auta za dokonalé, druhý má názor opačný. A mezi tím téměř nic.
Nová generace Civicu se tak vrátila zpět k původním vozům, které hrály na city a emoce. Po předchozí generaci, která se mírně odklonila od sportovního pojetí a nabídla více praktičnosti, se tak na trhu opět objevil vůz, který si bude žít svým životem plným emocí. Civic se vzhledově vrátil od rodinnějšího pojetí ke sportovnímu a dává to najevo okamžitě, kdy se na něj podíváte. Ovšem nejen vzhledem je auto živé a tak přišly na řadu i otázky, zda některé kroky, jako je návrat ke staršímu pojetí části podvozku, je tím správným krokem a nevrátí jízdní zážitky Civicu trochu zpět. Ale jedno po druhém...
Futuristický Marťan
Honda Civic se po svém příchodu zařadila, a to nejen ve své třídě, k vozům s největší dávkou extravagance a originality na dnešním trhu. Přitom stačilo pár atypických zásahů. Civic se stal adeptem na krále kontrastů - z boku sportovně laděné malé kupátko, zepředu prosklená mračící se tvář a extravagantně řešená záď. To jsou hlavní stylingové prvky nového modelu.
Civic a jeho design si vyžádá pozornost téměř každého.
Zajímavostí nové generace, která není zcela obvyklá, je i změna vnějších rozměrů. Civic se nerozrostl, jak to bývá zvykem, ale zmenšil. Na délku o 35 mm na 4 250 mm, na výšku se také zmenšil o 35 mm na 1 460 mm a jen na šířku se rozrostl o 65 mm a měří 1 760 mm. Rozvor se dočkal také ubrání 50 mm a má hodnotu 2 635 mm. Civic si tak určitě nebude dělat ambice na největší a nejprostornější vůz své třídy, na druhou stranu redukce některých rozměrů a také zvětšení šířky s novým typem karosérie přispěl k dynamičtějšímu vzhledu.
U Civicu se také nedá hovořit o jedné části jako o dominantě designu. Přední část vozu je zpracována stejně originálně jako zbytek a tak lze Civic považovat za jeden velký "úlet". Ale nyní trochu podrobněji. Civic se vyznačuje na dnešní dobu velmi krátkým předním převisem a také krátkou přední kapotou, která velmi plynule, téměř v přímce pokračuje předním sklem. Zboku jsou pak patrné ostré lemy blatníků a úzký pás světlometů. Viditelný je také trojúhelníkový profil mlhových světel.
Přední kapota přechází velmi plynule a téměř v přímce do předního okna.
Když jsem Civic viděl poprvé z bočního profilu, dlouho jsem uvažoval, kde jsem něco podobného viděl. Po pátrání v historii automobilů jsem došel k tomu, že tento profil je poměrně dost podobný starší Mazdě 323F ještě v tzv. verzi "mrkačka". Podobná silueta auta, která působí jako malé coupé s malými převisy, zakulacenou zádi s viditelným spoilerem a k tomu předním oknem, které je plynule propojeno s přední kapotou. Honda však nešlápla vedle, při tomto pohledu vypadá Civic velmi dynamicky a dává tušit skrytý potenciál.
Z boku vypadá Civic jako malé a energii nabité coupé.
A nyní blíže k detailům Civicu a tomu, co z něj udělalo extravagantního Japonce. Prvním z pohledů, které spatří řidič, když se k němu Civic blíží, je jeho příď. A zde také nastávají první dohady o tom, co to tam vlastně Civic má. Velmi úzké přední světlomety jsou totiž jako by prodlouženy polykarbonátovým pásem a vzájemně propojeny; jako by se jednalo o nekonečnou řadu světlometů. Realita je ovšem trochu jednodušší, světlomety jsou pouze po stranách a zbytek je ozdobný pás, který bude u některých verzí nahrazen mřížkou. Díky použitému řešení proudí vzduch ke chladiči pouze ve spodní části předního nárazníku. Samotné světlomety si zaslouží malou zmínku za svou výbornou funkčnost, kdy osvit cesty je u Civicu i s použitím běžných potkávacích světel výborný a určitě patří k tomu nejlepšímu v dané třídě.
Přední světlomety jsou vzájemě spojeny průhledným pásem plexi.
Detail předních světlometů a plexi pásu mezi nimi.
Pokud náhodou považujete přední část Civicu za extravagantní, pak se raději vyhněte zbytku vozu. Pravá extravagance totiž přichází na opačném konci tohoto malého Japonce. Pokud při pohledu zboku vypadá záď ještě poměrně tradičně s mírnou odchylkou od normálu díky, pak při pohledu přímo zezadu nelze ani najít ty správné výrazy. Hlavní dominantou je zde určitě zadní okno a jeho rozdělení úzkým pruhem, ve kterém je integrováno třetí brzdové světlo. Obdobným prvkem jako vpředu, ovšem jinak zbarveným, je propojení koncových světel plastovým pásem červeného odstínu.
Pravá extravagance přichází vzadu --- Velmi netradiční je tvar zadního skla --- Také vzadu jsou světlomety propojeny plexi pásem.
Na zádi je také zajímavé, že zdejší tvary jsou tvořeny několika vlnami, které na sebe plynule a nenásilně navazují. Blatníky přecházejí v zadní nárazník, kde je nepatrnou linkou oddělen klín pátých dveří. Menší část zadního okna je pak jen prodloužením zadních dveří a jejich zlom přichází s úzkým pásem třetího brzdového světla. Tento přechod vytváří jakýsi prosklený spoiler. Zajímavě jsou provedeny i zadní směrové světlomety, které vystupují z profilu vozu.
Detail provedení zadního okna --- Zajímavě jsou řešeny a vystouplé směrové světlomety.
Nový Civic dostal díky designerům také zajímavé řešení předních mlhovek a koncovek výfuku. Není moc obvyklé, aby auto nižší střední třídy mělo dvojité koncovky po stranách zadního nárazníku. Ty má Civic u všech motorizací a mají tvar trojúhelníků. Ovšem tím trojúhelníky nekončí. Také přední mlhovky mají stejný tvar a je dobře, že těchto místech použity stejné tvary. Design pak nepůsobí přeplácaně a na malém prostoru nejsou míchány různé styly.
Koncovky výfuku a přední mlhová světla mají stejný - trojúhelníkový tvar.
Návratem ke svým kořenům se dá nazvat i obnovený styl otevírání zadních dveří, kdy je klika zapuštěna v rohu okna zadních dveří. Honda tento prvek používala již v minulosti a po létech jej znovu oprášila. I díky tomuto řešení a hladkým plechům zadních dveří pak vypadá Civic jako malé coupé. Přední kliky pak jdou v podobném duchu, když vybrání pod nimi má tvar dvou trojúhelníků (dalo by se říci i kosočtverce...).
Civic se vrátil do minulosti a má opět kliky schovány v rámu zadního okna.
Testovaný Civic byl vybaven elektickým sklápěním vnějších zrcátek. Řešení sklapování je mírně atypické, když k jejich sklopení nedojde po uzamčení vozu, ale až po aktivaci tlačítka v kabině. Má to své výhody, protože lze zrcátka sklopit kdykoli a to i během jízdy.
Testovaný Civic disponoval elektrickým sklápěním vnějších zpětných zrcátek.
Design se Hodně povedl a určitě si zaslouží uznání za nebojácnost a odvahu, s jakou se automobilka na novou generaci vrhla. Šla proti proudu neustálého zvětšování, což má často za následek nárůst hmotnosti a také zhoršení jízdních vlastností a zážitků. Civic se tak vrátil zpět v tom, co mu mohlo jedině prospět, a pokud bychom vůz hodnotili pouze dle designu, stojí před námi opět emoce vzbuzující auto, které dává na odiv svou dynamiku. Design lze určitě označit za velmi extravagantní a takový, který si vynucuje pozornost. Během celého testu jsem se neustále setkával s tím, že se lidé zastavovali a dívali se, co to vlastně jede. Otázkou ovšem je, jak dlouho toto vydrží. Civic se zatím v provozu moc nepohybuje, a tak je originální, ale po čase by se velká extravagance mohla okoukat. Prozatím se téměř žádnému modelu, který takto (silně řečeno) šokoval, nepodařilo dosáhnout dobrých prodejů po celou dobu svého života. Někteří současníci z Francie by o tom mohli vyprávět. Osobně přeji Civicu úspěch a dobré prodeje, protože odvaha se cení a je třeba více podobných vozů, aby nebyla na silnicích taková konzervativní nuda. Na druhou stranu tímto Civic ztratí velkou část zákazníků, kteří chtějí větší nenápadnost. Úspěch extravagance ukáže až budoucnost a prodeje, které jsou zásadním měřítkem úspěchu. Prozatím se Civicu daří.
Objemný, ale ne tak praktický
Jak jsem psal výše, Civic nepatří mezi etalony velikosti ve své třídě a do jisté míry to lze vztáhnout i na zavazadelník. Jeho objem je solidní, ale využitelnost je omezena vnějšími rozměry a některými designovými prvky. Základní objem zavazadlového prostoru má hodnotu nadprůměrných 415 litrů a lze jej zvětšit sklopením zadních sedaček až na 1 282 litrů.
Využitelnost zavazadelníku je mírně omezena a to i přesto, že zadní výklopné dveře jsou velmi rozměrné. Nakládací otvor je poměrně malý a pohodlnější nakládce a vykládce překáží také vysoká nakládací hrana. Samotný zavazadelník schovává v podlaze rezervní kolo a dva malé odkládací prostory po stranách. Podběhy zadních kol zasahují do zavazadelníku poměrně hodně a i díky nízkému sklu nenaložíte moc velké krabice. Zavazadelník je zkrátka spíše hluboký jeho základna již z průměru nevyčnívá.
Zavazadelník patří v segmentu spíše k menším a díky některým prvkům není ani moc praktický --- V podlaze je schováno rezervní kolo --- Po stranách zavazadelníku jsou malé odkládací kapsy.
Variabilita zadních sedaček umožní vytvořit zcela rovnou ložnou plochu.
Japonská Honda vedle automobilů a motocyklů vyrábí také samostatné motory, elektrogenerátory nebo zahradní techniku. Společnost založil v roce 1948 Soichiro Honda. Od roku 1950 to je největší světový výrobce motocyklů.
Honda Civic • Honda Jazz • Honda CR-V • Honda HR-V • Honda NSX • Honda E