Kapitoly článku:
Kdo si ještě pamatuje na americký film Minority Report? Film z budoucnosti, kdy trojice senzibilů odhaduje dopředu kriminální činy a ty se tak ani nestanou, neboť jsou s předstihem tvrdě potrestány na základě pouhý myšlenky... A v kulisách sci-fi ultraměsta se pohybují hypermoderní automaticky ovládané crossovery bez kol. Tak právě ty připomíná nový francouzský kombík. Ten si po předchozí generaci sice neotřelého, ale přesto konzervativního pohodlného korábu pro všechny odskočil do budoucnosti a stvořil beránčí pohodlí v rouše ďáblově. Tak krásný kombík jsme zatím v redakci neměli. Je tak dobrý i na silnicích?
Německé balení
Citroën se rozhodl zlomit nadvládu německých kombíků ve střední třídě obdivuhodným veletočem. Tak zatímco někdejší genberaci byste mezi Němce počítat nemohli, novinky pozoruhodně rýsuje tvary ne až tak nepodobné klasice německého designu – Volkswagenu Passat Variant nebo Fordu Mondeo Kombi.
Příď nového Citroënu je masivní a robustní stejně jako u předchůdce, ostatně po otevření kapoty lze před motory vidět desítky centimetrů deformačních příček a plastů. Nádherný úsměv vyvolává chromovaná lišta v integrovaném předním nárazníku, zatímco povýšenecký nos v podobě dvojitého šípu v přední masce míří nahoru.
Přední světlomety s čirou optikou a projektorovým potkávacím světlometem jsou designově vklíněny mezi Passat a Mondeo, zatímco komplikované přední mlhovky se inspirují u Fordu Mondeo. Předchozí generaci tak kromě robustnosti zpředu připomínají především střešní lišty v matném hliníku, které Francouzovi trochu berou na sportovním espritu.
Vnější zpětná zrcátka zajímavým způsobem řešila integrované ukazatele směru. Móda, která dnes nesmí chybět v žádném luxusnějším voze, je zde řešena světlem zabudovaným do nožičky zrcátka.
Boční profil a tvary skutečně jako by nepatřily kombíku, jsou tolik elegantní a sportovní, že za nimi vůbec nečekáme nudného soumara pro chalupáře. Také zadní střešní spoiler si hraje spíše na crossover, kterým alespoň dle designu nový C5 Tourer tak trochu je.Nešetřilo se chromovanými lištami, které byly na sklonku minulého tisíciletí na vymření a také kliky dveří mají až překvapivě klasický tvar.
Desetipaprsková litá kola roztáčejí francouzskou eleganci, zatímco protažení předních i zadních světlometů do boku je agresivním rysem designu, stejně jako výrazně snížený profil vozu oproti předchůdci. Citroën tím nově říká, že kdo chce prostorný kombík mamutích rozměrů, jakým předchozí generace bezesporu byla, měl by se poohlédnout spíše po C4 Grand Picasso.
Záď vozu je pak tím nejlepším překvapením. Zatímco předchozí generaqce byla svým designem ještě v minulém století, nová C5 i zde nezapomíná na design crossoverů a dává zádi nádech sportovního hatchbacku. A koho pak nám tentokrát Citroën C5 připomíná? Nemýlíte se - že by Audi A4 Avant?
Docela jiný interiér
První setkání s interiérem nové cépětky pro mě byl větší šok než hodnocení vnějšího vzhledu. C5 je uvnitř krásná, stylová, využívá kvalitních materiálů, ale vzdušnost a hýření prostorem u předchozí generace je ta tam. Tentokrát neusedáme do rozměrného korábu, ale do přísně technicistního kokpitu s německým charakterem. I když jistý francouzský rys se i zde zachoval - je jím hravost ergonomie, která řidiče nutí učit se ji nazpaměť, zatímco u německých interiérů je ergonomie tlačítek vždy natolik strohá, abyste poslepu zvládli celý manuál. Ne tak u Francouzů...
Otevíráme přední dveře s vidinou dalšího překvapení. Stará C5 byla útulná, design interiéru však nešlo označit za aktuální. To nová C5 redefinuje francouzský šarm s německým pojetím techniky. Sedadla jsou stylovější než u německých konkurentů a svým designem navozují dojem výjimečnosti. Také sezení v nich je pohodlné, na Francouze o něco tvrdší, zato potěší hlavová opěrka s nastavováním podobným jako u legendárních Saabů.
Posez za volantem je odlišný od zkušeností z předchozí generace. Je daleko nižší a pevnější, nebýt komfortního podvozku, byla by tato sedadla skvělým základem pro sportovní verzi modelu. Kdo ví, zda se jí skutečně nedočkáme a Citroën tak definitivně nesetře rozdíly v jízdních vlastnostech svých vozů a německých konkurentů. Předpoklady k tomu jednoznačně má, ale nepředbíhejme.
Palubní deska je na Francouze masivní. Použité měkčené plasty v kombinaci s pravým hliníkem vyvářejí strhující podívanou, zatímco typický poznávací rys v podobě volantu s pevným středem je pozvánkou k Citroënovské avantgardě. Přístrojový štít před řidičem kombinuje analogové ukazatele s ručičkami a několik digitálních displejů s palubním počítečem uprostřed. Aby nebylo displejů málo, další výstup palubního počítače se nachází na obrazovce na středovém panelu v horní části palubní desky. Ovládat zde lze audio, telematiku vozu a mnoho dalších drobností. Handsfree má bohužel trochu těžkopádné řešení v podobě nutnosti zasunout simkartu do slotu, nikoliv dnes modernější a praktičtější bluetooth handsfree.
Volant s pevným středem je určen milovníkům luxusu. Ford ani Volkswagen se nemohou pochlubit kombinací pravého hliníku a kůže na věnci volantu. Střed volantu nese řadu ovladačů včetně ovládání palubního počítače přes scrollovací tlačítko. Kaplička s přístroji je na první pohled přehledná, i když se zde najde ergonomický nedostatek v podobě schované ručičky palivoměru v levém okraji levého budíku.
Další množství ovladačů se nachází na středovém panelu. Pod již zmíněným displejem se nachází ovládání automatické dvouzónové klimatizace a vysoce kvalitní audiosoustavy. Zatímco klima nás potěšila rychlostí náběhu topení v arktických mrazech, audiosoustava lechtala naše bubínky těmi nejčistšími tóny basů a výšek. Abyste pochopili ovládání Citroënu C5, je třeba si vzít půldenní volno v práci. Francouz zkrátka nikdy nebude tak intuitivní jako Němec, ale ruku na srdce - znáte někoho, kdo by po měsíci užívání neznal ovládání svého vozu?
Středový tunel nese kromě voliče automatické šestirychlostní převodovky a elektronické ruční brzdy také několik odkládacích prostorů, nezbytný popelník a středovou loketní opěrek s úložným boxem. Samostatnou zmínku si zaslouží úložný box u levého kolene řidiče v místě, kde se u starších vozů nacházely pojistky. Rovněž před spolujezdcem se nachází plnohodnotná úložná schrána. Pozor ale na falešné víko v úrovni výdechů ventilace, které nás zpočátku svádělo k otevření. Designér nevěděl, jak využít prázdné místo a tak jej stylizoval stejně jako drobné schránky u menšího C4.
Místa vzadu ubylo
Předchozí generaci jsme vyčítali skromnost na zadních sedadlech v oblasti kolen cestujících, zvláště když jsme srovnali královský prostor na předních sedadlech s tím vzadu. I tak stará C5 nabízela vzadu nadbytek prostoru ve všech ostatních směrech. To nová C5 si na vůz s panem ředitelem na zadních sedadlech rozhodně nehraje. Ředitel si buď řídí sám, nebo trpí na sedadle spolujezdce, kam logicky nepatří. Dozadu by se totiž jeho drahocenná kostrč příliš nevešla a o nějakém přebytku místa nelze už vůbec hovořit.
Samozřejmě při řádném posunutí předních sedadel dopředu vznikne vzadu dost míst pro nárty i kolena cestujících, ale s prostorností nad hlavou se počítá jako s daní za nádherný design exteriéru. Kombi je na tom určitě lépe než sedan, ale i tak není, proč jásat. Dvoumetroví pasažéři vzadu klidu nenajdou, i když se vejdou na milimetr přesně. Naopak rozměry na šířku jsou zcela v pořádku.
Zavazadlový prostor je o pár desítek litrů menší než u předchozí generace a také jeho přístupnost se pocitově zhoršila, ale vězte, že kdo nezná předchozí generaci, bude pět jen samou slávu na tohoto francouzského Němce. Otevírání pátých dveří se děje buď manuálně nebo elektricky přes dálkové ovládání, případně přes tlačítko. Záleží, kdy jej chcete otevírat - v létě s nabitou baterií, případně i v zimě s běžícím motorem se vždy můžete spolehnout na elektroniku, ale v arktických mrazech s ne vždy zcela nabitou baterií nás elektronika chránila před vybitím třeba i vypnutím elektrického ovládání pátých dveří.
Podlaha zavazadlového prostoru je vzorně rovná stejně jako u předchůdce a přístup je neomezený tvarem pátých dveří. Rezerva se nachází spolu s nářadím pod podlahou. Zatímco základní objem zavazadelníku činí 505 litrů, po sklopení zadních sedadel lze vyzískat celkem 1 462 litrů prostoru.
Sklápění zadních sedadel je ovšem těžkopádné. Zatímco u Mondea stačí zmáčknout pojistku opěradel, aby se spolu s nimi sedáky sklopily a dovolily vytvořit rovnou plochu, u nové C5 je třeba nejprve vyklopit sedáky a až teprve pak sklopit opěradle s řádně zasunutými hlavovými opěrkami. Je to sice detail, ale u Francouzů se jinak přece na pohodlí hledí.
Celkově lze vyseknout Citroënu poklonu za krásný a stylový interiér bez větších prohřešků. Ceníme si také jízdního komfortu, ale o tom více v dalších kapitolách.