Opel měl vždycky nějaký vůz, který ušili přesně na míru některé sociální skupině. Největší současný opel má název Omega a my jsme měli možnost otestovat jednu z jeho nejlépe vybavených a nejvýkonnějších verzí s dvaapůllitrovým přeplňovaným vznětovým motorem.
Titulek by byl asi případnější k základní verzi omegy s dvoulitrem, protože to je přesně vůz pro řidiče, který bez velkých nároků na dynamiku, za to však s vyhraněným požadavkem na pohodlí, potřebuje klidně a spořádaně cestovat na kratší i delší vzdálenosti. Námi testovaná verze stojí spíš na opačném pólu modelové škály, navíc v karosářské verzi kombi, jíž v Rüsselsheimu tradičně říkají Caravan.
Vstup do zavazadlového prostoru umožňují mohutné dveře
Historie omegy začíná v roce 1993 a za oněch devět let prodělala několik podstatných změn. Týkají se hlavně karosářských detailů a řady agregátů. Právě tento přeplňovaný turbodiesel patří mezi nejnovější. Omega sama o sobě je velmi prostorný, robustní, těžký, pohodlný a konzervativní vůz. O tom svědčí pohotovostní hmotnost vyšší než 1600 kg a pohon kol zadní nápravy. Obě přední sedadla jsou elektricky seřizovatelná, k dispozici je elektronicky řízená dvouzónová klimatizace. Palubní deska připomíná rodinu opelů velmi důrazně, displej s údaji o poslouchané rozhlasové stanici, hodnotách palubního počítače atd. příbuzenství s dalšími členy rodiny nezapře. Skutečně olbřímí rozměry poskytuje prostor pro zavazadla, v základním uspořádání má 540 dm3, ale dá se zvětšit až na 1800 dm3. Nescházejí tu oka pro upevnění nákladu, pod dnem najdeme plnohodnotné náhradní kolo, na rozdíl od čtyř litých obutých, samozřejmě plechové.
Dno zavazadlového prostoru umožňuje plochým tvarem snadné nakládání
Cestující mají k dispozici dostatek místa ve všech směrech
Jízdní vlastnosti jsou dány klasickým systémem pohonu s motorem vpředu podél a poháněnými zadními koly. Dostatečný točivý moment dokáže – pokud vypneme sériově montovaný stabilizační systém – snadno při sešlápnutí pedálu plynu kola protočit. Pak nastává v zatáčce smyk, kdy záď odjíždí. Omega se tedy chová naprosto typicky. Smyk zadní nápravy ovšem nepřichází hned, k jeho vyvolání je třeba vozovka s nízkým stupněm adheze, přední kola ve značném rejdu a prudce sešlápnutý pedál plynu.
Nejnovější podoba šestiválcového turbodieselu je podstatně lepší než předchozí. Základními parametry jsou výkon 96 kW/131 k a točivý moment 250 N.m. Ve spojení s pětistupňovou přímo řazenou převodovkou poskytuje agregát příjemnou dynamiku. Je nutné počítat s určitou prodlevou turbodmychadla a s tím, že nejvýhodnější oblast otáček je nad 3000/min. Potom skutečně nastává značné zrychlení. Převodovka je odstupňovaná velmi pravidelně, takže úplně stejný efekt můžeme čekat při jízdě na kterýkoliv rychlostní stupeň. Motor je přitom velmi tichý a i při velmi vysokých rychlostech není ve voze prakticky slyšet. Ani při pomalém posouvání po městských ulicích není třeba nijak často řadit, použitelný rozsah otáček je značný. Určitě už od 2000/min, pokud neočekáváme příliš živou reakci.
Střední panel na první pohled prozrazuje příslušnost k rodině Opel
Symetrické uspořádání výrazných přístrojů
Svými vlastnostmi umožňuje omega dosahovat skutečně velice vysokých jízdních průměrů. Při našem orientačním měření jsme zjistili, že tento vůz zrychluje z 0 na 100 km/h za 12,5 s a dosáhli jsme s ním největší rychlosti 194 km/h. Spotřebu velmi citelně ovlivňuje způsob jízdy. Dá se jezdit za sedm litrů, ale také za téměř dvojnásobek. Při vytáčení otáček do nejvyšších oblastí skutečně musíme počítat se spotřebou přes 12 l/100 km. Pokud ale motor netýráme odměňuje se přijatelnou konzumací kolem 9 l nafty na 100 km.
Motor je uložen klasicky podél
Délka 4900 mm řadí vůz do vyšší střední třídy
V jízdních vlastnostech převládá přetáčivost
Opel Omega v této podobě patří mezi velmi solidní automobily určené především na dlouhé cesty po dobrých vozovkách. Vnitřními i vnějšími rozměry umožňuje přepravovat pohodlně nejen plný počet osob, ale i značný objem zavazadel. Ačkoliv je to dnes v nabídce nejstarší opel, stále se slušně prodává.