Vyzkoušeli jsme malou francouzskou legendu, Citroën Saxo z roku 1997. Co lze očekávat od investice okolo šedesáti tisíc Kč?
Kapitoly článku:
Rozhodli jsme se pro vás otestovat zajímavé ojetiny, které neodmyslitelně patří na český automobilový trh. Po Škodě Favorit, Škodě Felicia Combi a Fordu Escort zamíříme k nejmenším vozům. Volba padla na evergreen mezi malými automobily, Citroën Saxo, který byl v devadesátých letech velmi úspěšným příměstským mini. Jak se jeví v realitě dnešního trhu s ojetými vozy?
Testovaný Citroën Saxo nám zapůjčil Autobazar Prachárna z Hradce Králové.
Dobrá tradice
Citroën má k městským kompaktům velmi dobrý vztah. Vždyť tuto kategorii koncem čtyřicátých let definoval populární kachnou 2CV. Funkční prototypy v počtu 250 kusů byly vyrobeny již v roce 1939, ale většina z nich byla zničena, aby se nedostala do rukou Němcům po okupaci Francie. Zachovaly se jen 4 exempláře. Sériově vyráběný Citroën 2CV byl veřejně představen na autosalónu v Paříži roku 1948. O nadčasové koncepci svědčí skutečnost, že zásadnější změnou prošel model až v sedmdesátých letech 20. století. Teprve v roce 1987 jejich výroba definitivně skončila.
Citroën nespal a už v roce 1979 představil průkopnický pětidvéřový hatchback Visa a třídvéřový hatchback Axel, který je naší veřejnosti dostatečně známý jako licenční Oltcit Club 11R a 11RL. V roce 1985 se dočkal výraznější faceliftu a v roce 1988 byla ukončena výroba Visy, v roce 1989 pak stažena nabídka modelu Axel, který se vyráběl v továrně s Oltcity.
V roce 1987 představil Citroën zbrusu nový městský vůz, model AX, který se v roce 1991 dočkal faceliftu. Designově vycházel ze stejné školy jako hranatý model BX a postupně zastarával. Proto byl příchod jeho nástupce, modelu Saxo v roce 1996 pořádnou vzpruhou. Komu by vadilo, že byl jen řádně faceliftovaným Peugeotem 106 s jinou přední maskou... Důležité bylo, že typické rysy a linie byly shodné s větším modelem Xsara, který se dočkal uvedení na evropské trhy o rok později.
Saxo si ihned získalo popularitu díky úsporným benzinovým a vznětovým motorům a značné spolehlivosti, se kterou předchozí modely dost bojovaly. Nové Saxo se nemuselo stydět ani za design, ani za použitou techniku.
Motorizace pod kapotou Citroënu Saxo
Základním motorem pod kapotou Saxa se po uvedení v roce 1996 stal čtyřválec o objemu 1 124 ccm, ze kterého poskytoval výkon 44 kW (60 k) při 6 200 ot./min. Největší točivý moment činil 88 Nm při 3 800 ot./min. Slabý výkon a vyšší povinné ručení (nejednalo se o motor do 1 000 ccm s nenižší sazbou povinného ručení) dnes Saxo diskvalifikuje, rovněž spotřeba kolem 7 l/100 km není zázrak, a tak je třeba k Saxu s tímto motorem přistupovat.
Plnohodnotným autem v nabídce byla motorizace 1,4i. Čtřválec o objemu 1 360 ccm dával výkon 55 kW (75 k) při 5 500 ot./min, největší točivý moment činí 111 Nm při 3 400 ot./min. Čtrnáctistovka je pro lehký automobil vhodným motorem, jen se opět posouvá sazba povinného ručení o pár deci výše nad hranici 1 350 ccm.
Benzinovým vrcholem pod kapotou běžných verzí je čtyřválec o objemu 1 587 ccm poskytující výkon 66 kW (90 k) při 5 600 ot./min. Největší točivý moment činí 135 Nm při 3 000 ot./min. Šestnáctistovka nabízí dynamické svezení, vovšem stále je to starý dobrý osmiventil bez ochoty nechat se vytáčet do vyšších sfér... Zážitek z dynamické jízdy je vykoupen spotřebou kolem osmi litrů, což zase není oproti ostatním motorům v nabídce tolik. V roce 1998 se v rámci snižování nákladů ocitl i pod kapotou sportovní verze VTS, což svědčí o jeho nadčasovosti.
Opusem je vrcholná verze VTS se čtyřválcem o objemu 1 587 ccm. Ten díky šestnáctiventilové technice poskytuje ze stejného objemu 88 kW (120 k) při 6 600 ot./min. Nevětší točivý moment činí 145 Nm při 5 200 ot./min. S VTS si užijete legraci už vzhledem k dobře odladěnému podvozku a nebude to ani vykoupeno vysokou spotřebou. Běžně se lze udržet do 9 l/100 km.
Jediným vznětovým motorem v nabídce je čtyřválec o objemu 1 527 ccm, který poskytuje výkon 43 kW (58 k) při 5 000 ot./min. Největší točivý moment 95 Nm je posazen k 2 250 ot./min., což slibuje úspornou jízdu kolem 2 000 ot./min. Řešení vstřiku do předkomůrky, litinový blok, dvouventilová konstrukce nebo absence turbodmychadla jsou zárukou nesmrtelnosti nejlepší francouzského předkomůrkového dieselu devadesátých let. Saxo s ním dokáže juhánět 158 km/h a v průměru si vezme jen 5,3 l/100 km. Navíc je tento motor vhodný ke konverzi na pohon fritovacím olejem...
V roce 1998 se do nabídky dostal jako základní agregát čtyřválec o objemu 954 ccm poskytující výkon 37 kW (50 k) při 6 000 ot./min. Ten disponoval točivým momentem 73 Nm při 3 700 ot./min. Tento motor se v bazarech nikdy dlouho neohřeje, protože patří k nejspolehlivějším a nabízí nejnižší povinné ručení. Spotřeba je u něho výrazně pod 7 l/100 km. Jak rychle se v nabídce ocitl, tak rychle z ní zmizel, a tak je dnes vzácností.
Celkově lze všechny motory pod kapotou Saxa doporučit, i když verze VTS už budou mít leccos za sebou a naftové verze mohou mít najeté i stovky tisíc kilometrů.
Přednosti a nedostatky Citroënu Saxo
Citroën Saxo je i přes zařazení k malým automobilům překvapivě dospělým modelem. Nabízí příjemné odpružení, v nižších a středních otáčkách tiché motory a obstojnou prostornost, která je limitována pouze výškou cestujících.
K nedostatkům patří nedostatečná aktivní a pasivní bezpečnost. Motory mohou překvapit povoleným klínovým řemenem, opotřebovaným alternátorem zvláště u vznětového motoru s vysokým proběhem kilometrů. Jinak spolehlivé brzdy časem stárnou rychleji hlavně vzadu, kde často povolí těsnění brzdových válečků. Vůle v závěsech předních kol zase mnohdy donutí majitele kvůli STK investovat do opravy celé nápravy trpící na špatných českých vozovkách. U vznětového motoru do roku výroby 1997 se objevovalo propálené těsnění pod hlavou, jednalo se o konstrukční nedostatek, který byl od roku výroby 1998 odstraněn.