Test benzinového C4 VTS jste si u nás mohli přečíst už loni. Nyní se projedeme druhou nejsvižnější variantou VTS s dvoulitrovým HDI.
Kapitoly článku:
Citroën C4 není žádnou novinkou a na AutoRevue se již stihl řádně zabydlet. Můžete si přečíst megatest základního modelu s motorem 1,4 16V z března 2005, test bezninové šestnáctistovky 16V z června téhož roku nebo jízdní test nejostřejšího modelu VTS 2,0 16V z října. Zatím naposledy jste se s C4 mohli setkat v článku o Coupé VTR s motorem 1,6 HDi.
Od posledního testu uplynul už rok a abychom vám existenci Citroënu C4 opět připoměli, přínášíme test jedné z jeho vrcholných variant. VTS znamená u dvoušípého Francouze to samé, co RS pro Škodovku či ST pro Ford - označení vrcholné verze modelové řady se sportovními ambicemi. V případě C4 si takto označené auto můžete koupit jen ve třídveřové variantě označované jako C4 Coupé. Dříve by bylo samozřejmostí dostat takový vůz s vyladěným benzínovým motorem, ovšem doba pokročila a dnes nás čeká něco jiného - „hot-hatch” s deselem pod kapotou.
Nakolik se jízdně bude lišit od svého zážehového sourozence a jak se vůbec bude chovat nafta ve voze, který si dělá ambice být sportovním? Realitu se vám pokusíme odhalit v následujících kapitolách. Jelikož o C4 i verzi VTS jste si toho u nás mohli přečíst už dost, pokusím se neopakovat již zmíněné a na rozsáhlejší dojmy z designu exteriéru i interiéru vás tedy odkáži na výše uvedené články.
Vznětová sportovní verze, vnější vzhled
To, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné, je dnes zcela běžnou praxí. Sportovní verze vozů jsou vybavovány naftovými motory. Hlad zákazníků po vznětových motorech žene výrobce k jejich zdokonalování a ačkoli se „dieselové sporťáky” nemohou v některých ohledech benzinovým verzím vyrovnat, je třeba konstatovat, že v mnoha jiných ohledech benzinovým verzím zdatně konkurují.
Konkrétním příkladem budiž Citroën C4 Coupé VTS HDI. Sportovně laděný dvoulitr 16V o výkonu 100 kW (138 koní) se jako sporťák nejen tváří, ale ve většině případů se tak i chová. V konkurenci Focusu ST, Fiatu Stilo Racing nebo Octavie RS je nejodvážnější, co se designu týká. Příjemně inovativní vzezření C4 láká už z dálky. Coupé je na pohled sportovnější, VTS verze navíc disponuje několika detaily, které ho ještě více zvýrazňují – mezi ně patří zadní křídlo, větší kola, koncovka výfuku, emblém VTS na prahu dveří a podobně. Zlatá metalíza mu sluší – stejně jako výrazným designem poutá pozornost i výraznou barvou. Vzhledem působí VTS rozruch a nejeden kolemjdoucí si bude vůz prohlížet. C4 Coupé se líbí – za týden testování jsem se setkal prakticky jen s pozitivními reakcemi.
Co do detailnějšího popisu vzhledu vozu nebudu opakovat již vyřčené. Vedle toho, že vás odkáži na článek s prvními dojmy z benzinové VTS, si svůj názor na design stejně nejlépe uděláte podle přiložených fotek.
Interiér a dojmy z něj, výbava a bezpečnost
V interiéru se prostorem nešetřilo (Coupé je dokonce ještě o 14 mm delší než běžná pětidveřová verze) a ani cestující běžného vzrůstu si na zadních sedačkách nemají na co stěžovat. To ovšem platí jen za předpokladu, že nejsou vyšší než 190 cm či se vzadu nebou tísnit tři. Za zmínku stojí rozměrné dveře, které výrazně usnadňují nastupování na zadní sedadla.
Přístrojová deska i všechny prvky z ní vycházející dohromady ladí a tvoří pospolu celek, který se doplňuje s vnějším vzhledem auta. Dílenské zpracování bohužel sem tam pokulhává a tak se občas dočkáte zaskřípání, není to ale nijak výrazný jev. Dalším negativem je dělené zadní sklo, jehož malé rozměry a k výhledu nepříznivý sklon jeho horní poloviny velmi znesnadňují výhled zpětným zrcátkem. To je bohužel daň za netradiční design. Při parkování ji sice eliminuje parkovací asistent, v běžném provozu si ale často povzdechnete, zda to není daň příliš vysoká.
Rozměrné střešní okno je oblíbeným zpestřením vozů nejen francouzských automobilek. Protože pokrývá významnou část střechy, je díky němu kabina lépe prosvětlená. Dá se přes něj koukat na semafory, když zastavíte příliš blízko křižovatky a museli byste se jinak nepohodlně vyklánět. Muži ocení oslňování žen a dívek pohledem do hvězd po pouhém sklopení sedačky. Nemělo by skrze něj oslňovat slunce, protože je zatmavené, a pokud by přecijen vadil přílišný přísun světla z prostoru nad hlavou, lze zatáhnout zakrývací roletky. Zde jsem narazil na další nedostatek. U téměř nového vozu jejich táhlo už nefungovalo na sto procent a bylo mu potřeba pomoci lehkým postrčením. To samo o sobě není problém, obával bych se ale o jeho funkčnost po několika letech provozu.
Citroën dbá na bezpečnost, což je patrné už ze z letmého pohledu na základní výbavu VTS HDI: je tu šestice airbagů, ABS, jehož účinnost jsem si několikrát vyzkoušel a představoval bych si ji výraznější, ASR, EBD, EBA a ESP, které naopak účinkovalo dle mého soudu skvěle. Signalizace vybočení z pruhu vibracemi v oblasti hýždí se sice nechytala vždy, ale rozhodně se nedá říct, že by nefungovala. Xenonové osvětlení s naklápěním světel umožňuje bezpečnější projíždění zatáček v noci. Automatické zapnutí výstražných světel při prudkém brzdění varuje ostatní řidiče. Zatmavovací zpětné zrcátko chrání před oslněním dálkovými světly zezadu, signalizace nezapnutých pásů zesiluje hlasitost tak dlouho, dokud vás skutečně nedonutí připoutat se. Mezi drobnosti usnadňující běžný provoz pak patří parkovací asistent nebo tempomat a omezovač.
