Volat policii až od půlmilionové škody?
Současnému vedení policie se nelíbí zákon, který ukládá účastníkům nehody povinnost volat policii k incidentům, při kterých vznikne škoda vyšší než 50 000 Kč. V době, kdy jakákoli součást dražších vozů stojí často desítky tisíc korun, jsou příslušníci volání k banálním nehodám, které by se daly vyřešit jen mezi účastníky nehody a pojišťovnami.
Tím, že policisté tráví hodiny vyšetřováním banality, při které praskne světlo a okno za 50 000 Kč, nemají pak čas na opravdu důležitou práci.
Policejní prezidium by tak chtělo zavést nový spodní limit, při kterém by účastníci nehody museli zavolat policii. Přesná výše není známá, ale mluví se až o limitu 500 000 Kč, do kterého by se policie nevolala, ověřené informace hovoří o posunu limitu minimálně k 200 000 Kč.
Nový model počítá také s tím, že by nemusela být policie volána k nehodám, při kterých vznikla škoda třetí straně. V době, kdy je většina vozů pořizována na leasing, je toto opět logickým krokem, jak ulehčit policii, protože při nehodě takto financovaného vozu vzniká škoda vlastníkovi, tedy leasingové společnosti, která účastníkem nehody pochopitelně není. Je ovšem otázka, zda by si povinnost volat policii při jakékoli nehodě tak jako tak nevymínily leasingové společnosti, které to v zájmu ochrany svého majetku požadují již nyní. Policie takový požadavek účastníka nehody samozřejmě nemůže odmítnout. Ale to je už jiná věc.
Povinnost zavolat policii k nehodě, při které by došlo ke zranění, nebo úmrtí by každopádně zůstala zachována.
Ne každý viník je korektní
Tento nápad lze vnímat ze dvou rovin. Z té první jej lze hodnotit jako poměrně logický krok, argumenty policie jsou poměrně rozumné a akceptovatelné. Daná změna by prospěla nejen policii, ale i samotným účastníkům, kteří dnes musejí často čekat hodiny na přetížené příslušníky, aby se vyřešilo banální ťuknutí dvou vozů.
Druhá rovina pohledu už věc trochu zesložiťuje. Není totiž jasné, jak by se v takových případech ex post určoval viník. Pokud by se pojistné plnění čerpalo ze zákonné pojistky viníka, který by se po nehodě tvářil jako že vinu přijímá, vše u pojišťovny zařídí a přitom by posléze odmítl svou vinu uznat, aby nepřišel o bonusy, bez vyšetření policie by postižený jen těžko prosazoval své nároky. To se sice může stát i nyní, ale je rozdíl, zda se bavíme o odřených plastech za 30 000 Kč, nebo o polorozbořeném autě za 300 000 Kč.
Podobný model ale funguje v mnoha státech v našem okolí a pokud si zákonodárci tentokrát dobře přečtou již osvědčené zákony, nemuselo by to dopadnout špatně. Rozhodně by nebylo akceptovatelné, aby se postižení ve velké míře obtížně dovolávali svých nároků.
O co vlastně policii jde?
Nevyřešenou otázkou také zůstává, jak by viníci takových nehod byli trestáni. Zřejmě nijak. Zákon sice říká, že viník nehod má být potrestán, ale pokud u ní nebude policie, těžko může být udělen trest např. na základě hlášení pojišťovny. V souvislosti s touto změnou by musely být změněny i další zákony a při té příležitosti i trochu „zrozumněny”. Dnes např. zákon hovoří o trestu v podobě zákazu řízení při způsobení nehody se škodou vyšší než 50 000 Kč. To je naprosto absurdní ustanovení, zákon musí při udělování trestu přihlížet k důvodu vzniku škody a nikoli ke způsobené škodě. Opravení podřeného nárazníku Ferrari, které „ťuknete” na parkovišti, bude stát 100 tisíc, starou Škodu 120 takový rychlý pruh ještě zkrášlí a škoda bude prakticky nulová. Viník první nehody nebude půl roku řídit, viník té druhé nedostane ani pokutu. A v čem je první nehoda jiná než druhá? Pochybujeme ale o tom, že toto ze zákona v dohledné době zmizí, zájem policie i zákonodárce může být docela jiný.
Pokud totiž celý tento nápad opravdu projde a vznikne novela příslušných zákonů, dočkáme se dalšího výrazného pozivita. Tím, že policie bude vyšetřovat a evidovat jenom nehody se škodou nad 500 000 korun, rázem ubude ze statistik drtivá většina nehod. Ze dne na den tak dle oficiální čísel poklesne nehodovost v řádu desítek procent a to je přece skvělé. Policie bude moci opět říkat, jak dobře pracuje a ministerstvo, jak skvělý zákon připravilo.
Současné zákony mají ale ještě jedno slabé místo, a to je posuzování počtu obětí dopravních nehod. Těch totiž přibylo a ani výše zmiňovaná změna s tím nic nenadělá. Máme tedy návrh - pokud by policie přišla s tím, že do statistik usmrcených budou počítání jen ti, kteří zemřou okamžitě při nehodě, jinak už může být důvodem jejich úmrtí prakticky cokoli, můžeme se dočkat stavu, že naše silnice budou nejbezpečnější v Evropě. A to přece všichni chceme, realita dnes už zřejmě nikoho nezajímá...