Citroen Xsara Picasso: dvoulitr s automatem (kompaktní test)

Citroen Xsaru Picasso jsme na AutoRevue.cz podrobili podrobnému testu už dříve. Nyní jsme vyzkoušeli vrcholové provedení s benzínovým dvoulitrem, automatem a kůží, a to skutečně důkladně: Xsara nás odvezla do Ženevy.
Seznam kapitol
  1. Vzhled, interiér, vnitřní prostor, displej uprostřed
  2. Podvozek, motor, automatická převodovka
  3. Parametry, výbava

Citroen Xsara Picasso je jedním z prvních zástupců třídy kompaktních MPV, tedy vozů s vyšší stavbou karoserie založených na vozech nižší střední třídy. Poskytují pohodlí pro pět cestujících, výjimečně pro sedm (Volkswagen Touran), nicméně třetí řada sedadel bývá většinou nouzová a za příplatek. Navíc málokterá česká rodina má více než pět členům, takže dvě řady bohatě postačí.


Stáhněte si čtyřminutové video s interiérem i exteriérem

Vzhled, vnitřní prostor a variabilitu interiéru Picassa podrobně popsal Libor Zezulka v megatestu, já se tedy soustředím pouze na motor a automatickou převodovku a připojím další postřehy, které se od Liborových závěrů trochu liší. Testoval jsem provedení 2.0 16V AT Exklusive, jehož základní cena činí příznivých 684 900 korun, nadstandardní výbava (kůže, metalíza, tmavě tónovaná zadní skla) zvýšila cenu na konečných 753 650 Kč.

  

Moc hezké

Picasso je hezké auto. Zvenku zaujme vajíčkovitý tvar, díky kterému se vůz líbí především ženám. Oblé tvary doplňují zajímavě tvarové světlomety a klasická maska této značky. Prakticky neexistuje lom mezi přední částí kapoty a čelním sklem, jsou v jedné linii. To vše uvnitř vyvolává pocit obrovského prostoru, vyšší stavba prostor ještě zvětšuje. Sedí se výše, než je obvyklé v běžném autě, díky čemuž mají stehna dobrou oporu; prakticky si připadáte jako v křesle, což umocňuje kožené čalounění.

  

 

Poznámka: Škoda, že kožené čalounění nebylo doplněno vyhříváním sedaček, protože nám každé ráno po cestě na výstaviště mrznulo pozadí.

Velký prostor

Velká a hluboká palubní deska má přístroje uprostřed a jak je u Citroenu zvykem, vše je digitální. Umístění displeje mi nijak nevadilo, naopak, při jízdě v noci mne nic nerušilo. Mnozí se obávají, že si při snaze odečíst aktuální údaje ukroutí hlavu, skutečnost je ale jiná: jen lehce uhnete očima doprava a okamžitě se můžete dívat opět před sebe. Nevidím žádný rozdíl mezi pohledem dolů jako u klasického provedení, a pohledem vpravo. Díky tomuto umístění je před řidičem velký odkládací prostor, kam si můžete položit mobil, peněženku či pas – to se nám při cestování náramně hodilo. Stejnou odkládací plochu má před sebou i spolujezdec.

 

Palubní deska má hezký, oblý tvar, stejně tak středová konzola, na které je umístěno řazení, resp. volič automatu. Konzola je dostatečně vysoká, aby se koleno neopíralo o hranu, ale o boční plochu. Díky tomu a měkkému plastu si na dlouhých cestách zkrátka nemůžete otlačit koleno, což oceňuji. Na palubní desce mi vadil jen světlý horní plast, který se za slunečného počasí odrážel v čelním skle; tmavší barva by Picassu prospěla.

  

Data jsou uprostřed

Centrální displej zobrazuje veškeré důležité údaje jako aktuální rychlost (samozřejmě číselně), stav nádrže, teplotu motoru, čas, datum, venkovní teplotu, naladěnou stanici rádia či data palubního počítače; ten se ovládá páčkou blinkrů. Ovládání rádia najdete kromě středové konzoly také pod volantem, ovládací prvky jsou shodné s ostatními vozy Citroën a Peugeot. Digitální stav paliva není právě ideální, ale díky tomu, že palubní počítač zobrazuje i dojezd, není tento handicap tak výrazný. Kromě dojezdu můžete sledovat i aktuální a průměrnou spotřebu, průměrnou rychlost či ujetou vzdálenost.

  

Proti předchozímu testovanému Picasso nevydával tento model žádné pazvuky při přejezdu nerovností, jen občas zaznělo ze zavazadlového prostoru téměř neznatelné zavrzání; a to měl vůz najeto téměř 30 tisíc kilometrů. Zezadu se ozvalo i lehké zavrznutí při prudkém zatočení, pravděpodobně šlo o uchycení zadních opěradel. Pohodlí nabízí Picasso dostatek, sedačky jsou spíše měkké, ale v koženém provedení tvrdší než ve standardu, což jsem ocenil zejména na dlouhé trase Brno – Ženeva. Příliš měkké sedačky nemají moje záda rady. Škoda, že chyběla bederní opěrka. Loketní opěrku má každé přední sedadlo svou, ale vzhledem k tomu, že jsou příliš úzké, není opora lokte právě nejlepší.

Sledujte AutoRevue na Facebooku Následující kapitola
Citroën C3 1.1
Rok výroby: 2003
Stav: 132 013 km
Cena: 60 000 Kč
Citroën C4 Picasso 1.6
Rok výroby: 2008
Stav: 134 207 km
Cena: 165 000 Kč
Citroën C4 1.4
Rok výroby: 2006
Stav: 161 475 km
Cena: 65 000 Kč