Prima článek - rád čtu o historii jednotlivých automobilových značek. Chybička se ale vloudila. Podle mých informací nebyl Chevrolet převzat koncernem GM, ale naopak. Je to příběh pomsty jak z hollywoodského trháku, tak doufám, že vás nebude nudit, i když je trochu delší.
To bylo tak: Durant byl generálním manažerem Buicku od roku 1904, z této funkce založil v roce 1908 GM, provedl úpis akcií (IPO) a za utržené peníze + úvěry od bank rychle skoupil Oldsmobile, Cadillac, Oakland (později přejmenován na Pontiac) a dalších asi deset menších autovýrobců a dodavatelů během roku 1909. Cílem bylo zlikvidovat veškerou konkurenci. Bylo to ale příliš velké sousto, takže GM se staly značně předluženou firmou a banky požadovaly větší rentabilitu a konsolidaci.
V roce 1910 Durant naplánoval nepřátelské převzetí Fordu za 8 milionů USD, což byla v té době nepředstavitelná suma, ale největší automobilka na světě, která šlape jako hodinky, se nejspíš levně pořídit nedá, že? Byla to další ukázka Durantovy megalomanie a snahy o potření jakékoliv konkurence, jenže bankám a akcionářům došla trpělivost s věčnými akvizicemi a milého Duranta odvolali. Ten však nelenil a v roce 1911 založil společně s Louisem Chevroletem automobilku Chevrolet, v roce 1914 ho vyplatil a stal se jediným majitelem a během roku 1915 provedl několik už dobře nacvičených kouzel s akciemi (IPO, nalákání strategických investorů, úvěry od bank,...), což mu vyneslo dostatečnou hotovost na převzetí původních GM a od roku 1916 opět seděl pevně v křesle generálního manažera GM, než ho v roce 1920 vystrnadil bývalý spolubojovník, největší strategický investor Chevroletu Pierre du Pont (majitel největšího chemického koncernu v USA) a sám se stal generálním manažerem.
Durant se ovšem nevzdal a v roce 1921 opět skoupil několik menších autovýrobců, založil Durant Motors, ale zázrak s převzetím giganta GM se mu již nepodařilo zopakovat. Durant Motors zbankrotovaly v roce 1931 v důsledku krachu na Wall Street.
William C. Durant nebyl ani tak odborník přes autoprůmysl nebo přes řízení firem jako spíš finančník - jeho machinace s akciemi připomínaly svými metodami divokou privatizaci. Je ztělesněním hladového brutálního kapitálu a připomínkou, že celý systém akciových trhů je tak trochu postavený na hlavu, protože i prodělečná firma, která dovede nalákat investory na vzdušné zámky, může likvidovat zdravou konkurenci. Trochu mi to připomíná dnešní IT akciový trh, ale to už je jiný příběh...