Kapitoly článku:
Mercedes-Benz CL600 (C215)
Předminulá generace Mercedesu CL je robustní a solidní, ovšem musíte s ní mít trpělivost a váš rozpočet na údržbu musí být velkorysý. Jinak se problémy potáhnou
Aby těch Mercedesů nebylo málo, ještě máte jednu relativně rozumnou možnost, jak si dopřát spolehlivý dvanáctiválec za rozumné peníze. Okolo čtvrt milionu koupíte solidní luxusní kupé CL600, které snad jen krom řídící jednotky motoru a automatické převodovky nemá slabá místa. Jistě, vzduchový podvozek se také časem přihlásí o slovo.
Je to opět stejná pohádka jako u všech podobných ojetin: zanedbávaný servis = spousta problémů. Takže počítejte s tím, že hezké auto s historií bude stát půl milionu, spíše ještě víc. Spolehlivost elektroniky je ale v případě tohoto CL stále velmi dobrá a všechny základní funkce většinou nezlobí. Pokud koupíte levnější kus pod 200 000 korun, jde to s ním vydržet, ale mějte trpělivost.
Volkswagen Phaeton 6.0 W12
VW Phaeton je pojízdné technologické centrum. Benzinový dvanáctiválec je i se svou spotřebou dvacet litrů pořád lepší a levnější volba než zlobivá nafta V10 TDI
Sice si můžete se stejným motorem koupit třeba Audi A8, ale Phaeton od Volkswagenu je lepší, nebo aspoň rozhodně zajímavější a originálnější volba. Phaeton je zajímavý už jen tím, že automobilka na jeho výrobě nikdy nevydělala. Říká se, že na každém prodaném autě tratila zhruba 8000 eur. A vy si za těchto 8000 eur, tedy něco málo přes 200 000 korun, můžete dopřát jinak velice zajímavé a vlastně i vysoce kvalitní auto.
Samotná mechanická spolehlivost je dobrá, pokud je auto po pravidelném servisu. Tady je naprosto průhledná servisní minulost nutností. Připravte se ale na potíže s automatem, který dostává od silného motoru zabrat. Elektronika bývá odolná, sem tam ale nějaký detail fungovat přestane, to je nevyhnutelné. I když je Volkswagen Phaeton W12 tak trochu šílenost, paradoxně je benzinový dvanáctiválec se spotřebou klidně i 20 litrů na 100 km spolehlivější a na náklady rozumnější volba než poruchový motor 5.0 V10 TDI.
BMW 760Li E66
I novější sedmička měla pořádný dvanáctiválec, navíc už konečně s adekvátním výkonem, který mu mohl osmiválec závidět. Nejhorší je ale to čekání, až se něco rozbije
V podobné cenové relaci jako konkurenční Phaeton se pohybuje i BMW 760Li generace E66. Poslední atmosférický dvanáctiválec má velmi slušný výkon a točivý moment, vždyť tento upravený motor dostal i Rolls-Royce Phantom. Opět ale platí, že mechanická spolehlivost se odvíjí od servisní historie. Slabým místem je však automatická převodovka, která si klidně po 150 000 km řekne o generálku. Navzdory doporučení BMW v ní měňte každých 60 000 km olej.
BMW 760Li po faceliftu bývá k mání za zhruba 400 000 korun a lze za tyto peníze najít kusy s menším nájezdem a výbavou, která jde shrnout slovem „všechno“. Paradoxně největší riziko se v tomto autě skrývá nikoli v mechanice, ale v riziku krádeže. V Rusku a jiných post-sovětských státech je po těchto luxusních limuzínách v určitých společenských kruzích veliká poptávka.
Audi Q7 V12 TDI
500 koní a 1000 Nm, víc asi netřeba dodávat. Skutečný fanoušek asi bude chtít spíše limuzínu nebo kupé na benzín. Tohle SUV je vlastně takové vyjádření pohrdání vším
Jestli v kapse neobracíte každou korunu, mohl by vás zaujmout naftový dvanáctiválec TDI v SUV Audi Q7. To je zřejmě nejšílenější auto, které kdy spatřilo světlo světa, navíc přišlo v době nejhlubší hospodářské recese. Nějaké BMW X6 je vedle tohoto dvanáctiválcového mastodonta s karbon-keramickými brzdami, výkonem 500 koní, točivým momentem 1000 Nm a hmotností 2650 kg úplný břídil.
Jako nové stálo Audi Q7 V12 TDI přes tři miliony bez příplatkové výbavy, ale vy si nyní tuhle srandu můžete dopřát za zhruba 800 000 korun. Počítejte ovšem s tím, že čtrnáctilitrová spotřeba nafty není to, co vás bude trápit. Sada keramických brzd vás přijde na půl milionu (a je vysoce pravděpodobně, že je kupovaná ojetina bude potřebovat), běžný servis stojí 30 000 korun a nemyslete si, že když jsou tohle dva spojené šestiválce 3.0 TDI, že vám to opraví každý garážový kutil. Od běžné Q7 se totiž dost liší a spotřební díly nejsou zaměnitelné, v druhovýrobě neseženete skoro nic.
A co ti ostatní?
Tradiční dvanáctiválce v Astonu Martin nebo Ferrari už levné byly a utíkají mimo dosah běžného smrtelníka, který musí chodit do práce. Pospěšte si, nebudou
Než ale vyhazovat z okna skoro milion za naftové SUV, nebylo by lepší přece jen něco tradičního, co má styl? Aston Martin DB7 Vantage s dvanáctiválcem můžete mít za zhruba milion a bývají to auta v dobré kondici. Sice potřebujete šikovného mechanika, ale pokud neplánujete jezdit 20 000 km ročně, v klidu Astona uživíte a udržíte v dobré kondici.
Dvanáctiválcová Ferrari už levná byla. Model 550 Maranello se dostal mimo rámec běžného chápání, když ještě před dvěma lety stál okolo milionu a čtvrt. Dnes ho pod dva miliony sotva koupíte. Poslední šancí, jak mít klasické dvanáctiválcové luxusní Ferrari s motorem vpředu, je model 456 GT. Ten se dá ještě okolo milionu a půl pořídit. Ale rychle, cena leze nahoru.
Mechanicky je totiž dvanáctiválec Ferrari spolehlivý, snadno servisovatelný a díly nestojí absolutní nesmysl. Ani servisní práce není extrémně drahá, takže na víkendové projížďky a nájezd dohromady jen pár tisíc kilometrů za rok se dá Ferrari s motorem V12 s přehledem uživit. Chcete poslední pobídku? Cena leze nahoru a na tomhle autě už nikdy neproděláte. Průměrné roční zhodnocení vaší investice se pohybuje okolo 14 %. To vám žádná banka nedá.