K nepříjemnému pocitu dochází v momentě, kdy lidské tělo „nerozumí“ nesouladu mezi zrakovými vjemy a stavem rovnovážného ústrojí ve vnitřním uchu.
Dopravní institut univerzity v Michiganu patří mezi přední výzkumníky v oblasti dopravy. Zabývá se i vlastními projekty vývoje autonomních aut a nyní přišel se zajímavým zjištěním.
Podle Institutu může až deset procent lidí jezdících autonomními vozy trpět kinetózou, tedy nemocí z pohybu. Kinetóza sice podle lékařského hlediska není nemoc, pouze nepříjemný stav, avšak u autonomních vozů by mohla být vážným problémem.
K nepříjemnému pocitu dochází v momentě, kdy lidské tělo „nerozumí“ nesouladu mezi zrakovými vjemy a stavem rovnovážného ústrojí ve vnitřním uchu. Vnitřní ucho zaznamená, že se tělo hýbe, ale oči ne. A obráceně, kdy oči vidí pohyb, ale tělo stojí. Nejčastěji k němu dochází v prostředcích hromadné dopravy, kdy člověk nemůže sledovat silnici.
A to je právě situace, ke které bude podle Dopravního institutu michiganské univerzity docházet. Lidé totiž v průzkumu přiznali, že by až 37 % z nich dělalo něco jiného než sledovalo provoz. Četli by si, případně hráli hry na telefonu nebo tabletu či sledovali film.
Studie uvádí, že 6 až 12 % lidí by v určitých situacích v autonomním voze trpělo pocity nevolnosti a chtělo zvracet. Šest až deset procent lidí by pak zažívalo nepříjemný pocit podobný závrati, který ale nutně nemusí vést ke zvracení. Je možné, že výsledky této studie ovlivní design autonomních vozů. A když už nic, budou ve schránkách pod sedadly aspoň „simply clever“ papírové pytlíky...