Cadillac V16 (1930): šestnáctiválcové znamení luxusu

5 komentářů

Dejv
9. srpna • 6:41

"motor disponoval visutými ventily ..." A pod tím si mám představit co? Tak buď je tam pravopisná chyba, nebo je to nové české slovo?

Jiří  Duchoň
9. srpna • 21:29 • redaktor AutoRevue.cz

Dobrý den, rád Vám to vysvětlím. Obecně se tak označují ventily vedené tyčkami (OHV). Spíše si ale myslím, že jste chtěl poznamenat, že gramaticky správné slovo "visutý" neznáte :-)

J
10. srpna • 19:38
baboon
4. srpna • 10:37

Pokud si vzpomínám, Caddy V16 se vyrobilo kolem 4.000 kusů - přesné číslo z hlavy nevím - některé opulentní, jiné méně - jak už to bývá. Ale oficiálně byly označovány výhradně a pouze V16 - na rozdíl od Marmonu, který si vyhradil označení Sixteen právě proto, aby se nejen vzhledem, ale především názvem odlišil od Cadillaku.
Ještě bych chtěl doplnit Peerless V16, který však vznikl jen ve třech exemplářích, neboť to bylo poslední "gesto" zesláblé firmy před jejím zánikem.
Šestnáctiválcový Cord Gordona Buehriga zůstal snem na nedokončených sestavných výkresech, jeho "menším bratrem" je Cord 814, postavený a dodnes dochovaný jen v jednom exempláři. Jak měl být šestnáctiválcový Cord označený, není známo.Snad ještě k tomu srovnání s evropskými vozy: není na místě a nikdy nebylo, neboť evropská a americká konstrukční škola měla - zejména v těchto letech a v této třídě - naprosto odlišné pojetí. Šestnáctiválci "stačil" uváděný výkon, díky němuž mohl "klouzat" po silnicích prakticky na přímý záběr, zatímco evropské výkonnostní špičky se musely mnohem více rvát s nástrahami kopcovitých a horských partií; a byly také v mnoha případech upravovány a nasazovány do závodu, což po luxusním Caddy V16 nikdo nechtěl - bylo by to i nedůstojné.Také Cadillac V16 obohatil vozový park v předválečném Československu.

k.ik
4. srpna • 9:01

mé oblíbené auto z Mafie

Doporučujeme

Články odjinud