Kdyby nebyl v cestě laserových paprsků luminofor, tak by mnozí protijedoucí asi přišli o zrak 8-)
No jo zase BMW !!! hold na vrcholu může být jen jedna značka BMW !!!
Tak určitě. Až na to že LARP vyrábí Osram a první se to montovalo do Audin. Takže BMW zvládlo jako vždy hov**, ale těch keců okolo...
Koukám, že fanda BMW zase naklikal mínusy. To je fakt dement :D
Co to meleš NISSANE ? Fanda BMW si nic klikat nemusí, má nato další fandy BMW ! Nebreč a jdi osedlat to svoje asijské stádo demente :-D
Tak BMW mělo např jako první xenony v 7řadě -1991 a jako první montovalo LARP do i8, ale Audi v rámci marketingu přispěchalo s R8;-)... BMW byla vždy velmi inovátorská.
Sedma hromada srotu? Ty mas Fabii, nebo nejakej jinej zasranej VW!
Sedma z roku 1991 byla ubohá hromada šrotu. Ani ty pozdější výtvory se moc nezlepšily. Samozřejmě pro čtyřprocentní skupinu, kterou podvědomně přitahuje otisk zadnice se zvýrazněným modrobílým análem, jakákoli technická fakta nemohou přesvědčit. Láska je láska. Mám pro to pochopení, s orientací nic nenaděláš, ta v tobě vždy zvítězí, jak tvrdí odborníci např. dr.Uzel. BMW je holt auto čtyřprocentních.
Když v roce 1991 namontovali u bavorských vdolečků do hromady šrotu xenony, tak z toho neuděláš nic pokrokového, pořád je to jenom hromada mizerného šrotu. A na tom se dodneška nic nezměnilo.
No jo, zase se ozvala holota zapomenutá u plota...BMW nejlepší !!
koukám, že tys už vyvrcholil :-D
Aby to někdo špatně nepochopil, bmw žádná svá laserová světla nemá. Jak se nám to snaží systematicky vsugerovat tento web. On je kupuje kompletně jako subdodávku. Výroba je malosériová, takže každé světlo stojí ranec, který momentálně zaplatí jenom ten, kdo má na drahé auto. Až to přejde na velkosériovku, tak se toho dočkají i škodovkáři. Podobně jako u xenonů.Jiná věc je, že ono to možná do 600m dosvítí, ale většina řidičů tak daleko ani nic nevidí.
Ta M4 vyzera na tych obrazkoch mega. Toto je proste moj vlhky sen :-D
Proč se všechny články na téma laserových světel snaží navodit iluzi, že tím laserem opravdu svítí ?
Jak to tedy funguje? Diky za info.
V podstatě tak že světlo s UV nebo modré laserové diody - tedy v této chvíli skutečný laser - osvětluje kousek luminoforu (fosfor s něčím) a teprve ten začne zářit jasným viditelým světlem, které už však není laserové. Jeho světlo je žluté, zároveň ale luminofor do sebe propustí i trochu původního modrého laseru který tohle žluté světlo smícháním a rozptylem zabarví do bíla. A teprve tahle výsledná směs, tedy jasné ale přesto již nelaserové světlo přes optickou soustavu svítí ven. Při změně změna světla v luminoforu jde o podobný princip jako v zářivkách a úsporkách, tedy kvantové jevy spojené s vybuzením elektronů dodanou energií na vyšší energ.hladinu a vyzáření nekoherentního světla při jejich návratu na původní hladinu
Diky za vyjasneni ;)
Ještě bych doplnil že se i v případě laseru jedná o systém velmi podobný klasickým diodovým světlům. I bílé diody pracují na podobném principu, na polovodičovém přechodu vzniká UV světlo které z diody nesvítí ven ale také jen ozařuje a vybuzuje luminiscenční materiál. A stejně jako u laserových světel teprve ten svítí bílým viditelným světlem. Protože se luminofor fyzicky dotýká polovodičového materiálu, při požadaveku na vysoký výkon vzniká problém kvůli přehřívání. Uspořádání s laserem má podle mě výhodu v tom, že laser vysílá úzký směrovaný paprsek což umožňuje umístit luminifor odděleně. Nedochází proto k tak velkému přehřívání polovodiče a celá soustava se navíc snadněji chladí. Může proto pracovat s vyššími výkony a dosvítí dál
Ano ale to není celé. Luminofor není pro vlastní princip technicky nezbytný, je tam vložen kvůli barvě světla. Princip laserového světlometu je založen na optickém klamu, setrvačností vizuálního vjemu oka, která je necelou jednu desetinu sekundy. Podnět kratší oko mozku zobrazí jako právě minimálně dlouhý a jejich opakováním se dá poměrně snadno vytvořit dojem souvislého světla. A právě na tomto principu jsou laserové světlomety postavené, finální paprsek z laserového zdroje je opakovaně rozmítán na definovanou plochu obrovského počtu bodů, která se oku jeví jako souvisle osvětlená. Laserový světlomet postupně ohýbaným paprskem "problikává" prostor a oko to vnímá jako osvětlenou plochu.
jendabenda: myslím že z toho co jsi napsal není pravda vůbec nic. Za prvé je oko schopné zachytit i mnohem rychlejší změny než je tvoje destina sekundy, blikání se frekvencí 10Hz by vnímalo jako nesnesitelný diskostroboskop. A za druhé jsem zatím neviděl ani jeden laserový světlomet, který by skutečně využíval rozmítaného světelného paprsku. Pokud o takovém víš dej odkaz nebo bližší info.
Pro toho mínusaře - pochopitelně mluvím o laserovém světlometu v autě. Laserové show na koncertech jsou něco jiného, tam se samozřejmě paprsky rozmítají ostošest
Jak jinak bys chtěl namířit koherentní paprsek laseru na plochu několik set metrů čtverečních, než rozmítáním? Statickou optikou to nelze, musíš paprsek dynamicky ohýbat. Nebudeš samozřejmě ohýbat výstup ze světlometu ven ale paprsek před dopadem na plochu luminoforů. Tím vytvoříš zdrojový obraz požadovaného tvaru, který optika promítne na silnici.A k té setrvačnosti oka - psal jsem méně než desetina sekundy. deset záblesků/s ještě vnímá oko odděleně, dvacet už většinou jako souvislé světlo. Ale například výboj klasického xenonového blesku, který je zpravidla 1/600s, vnímá oko jako záblesk délky necelá desetina sekundy. A na tom je laserový světlomet založen.
jednabedna: myslím že se v obojím hluboce mýlíš, přesněji řečeno jsi úplně mimo. Co se týká míření koherentního paprsku na plochu tak to nechci dělat ani já a nedělají to ani výrobci laserových světel. Z reflektorů žádný bodový laser ven nesvítí, svítí z nich jen bílé světlo vytvářené kvantovými pochody v laserem ozářeném fosforu a usměrněné příslošnou optikou. Světlo tedy svítí plošně a trvale bez jakéhokoliv stroboskopování (tedy možná jsou lasery řízené PWM modulací ale to je něco jiného)a k té setrvačnosti oka - asi jsi mladý a nepamatuješ už staré CRT televize a monitory, na jejichž obraz blikající v rytmu 50Hz skoro nešlo koukat, přestože materiál obrazovak trochu prodlužoval dosvit. Frekvence monitorů se proto zvyšovaly na hodnoty až kolem 100Hz, kdy to teprve začalo být koukatelné a přestalo unavovat oči. Citlivější oči ale poznají i těch 100Hz. Takže tvrzení o plynulých 20 Hz je totální nesmysl
Začnu těmi CRT obrazovkami, kde se mýlíš. Za prvé nešlo o padesát snímků ale o sudé a liché půlsnímky, takže skutečná frekvence pouze 25Hz. A i tak šlo pro drtivou většinu populace o plně souvislý obraz, vyšší frekvence se nedělaly a nedělají kvůli blikání obrazu ale kvůli přechodům dynamických scén.V případě světlometu od luminoforu dopředu se evidentně shodneme, tam tvrdíme oba totéž, tedy že obraz luminoforu promítá dopředu optika. Šlo by to klidně i bez luminoforu s obyčejnou matnicí, jen by to bylo monochromatické světlo laseru, v praxi nepoužitelné. V čem se zatím neshodujeme, je to, jak lineární laser vytváří na té luminiscenční matnici obraz světelného zdroje, který optika světlometu promítá na silnici. U LED, které nejsou lineárním zdrojem, je to jednoduché, obraz skládáš z aktivních ploch diodových sekcí. Ty můžeš zapínat, vypínat, tlumit a natáčet a tím světelný svazek ve značném rozsahu formovat. Těch LED je různý počet a dohromady tvoří to, co musíš laserem vygenerovat na oné luminoforové matnici. A protože aktivní je jen ozářený, nikoli sousední luminofor, musíš s laserovým paprskem pracovat dynamicky a se setrvačností luminoforu toho taky moc nenaděláš. Monochromatické světlo laseru nejde rozložit hranolem na spektrum, které bys mohl zase složit po průchodu optickou soustavou v požadovaném tvaru, takže musíš hýbat buď zdrojem (což je nereálné), nebo rozmítat paprsek sice ne miniaturní ploše luminoforů. ale bez dynamiky to nejde. Výhodou je, že elektronicky můžeš vytvářet naprosto libovolný tvar světelného svazku dle potřeby, což u žádného jiného světlometu včetně LED matrix nejde. To je celé.
jenda: opět musím nesouhlasit. Televize sice přenáší 25 celých snímků za vteřinu, ale jejich rozdělením se zobrazuje každou vteřinu 25 sudých a 25 lichých, tj.celkem 50 obrázků. Bylo to vymyšlené schválně pro omezení blikání, leč blikalo to stejně i tak.. Jinak měl jsem i 100Hz CRT a ta prakticky neblikala, ale pohyby se rozpadaly - takže zcela opačně než tvrdíš.Co se týká rozmítání laseru na povrch luminoforu chápu jak to myslíš, nicméně v žádné dokumentaci k existujícím světlům jsem nic takového nenašel. Pokud ve svém tvrzení vycházíš z reálných podkladů, žádám ještě jednou o link nebo jiný důkaz existence takového provedení. Jinak tvoje tvrzení zůstane jen v rovině dohadů a teorií.
edit: vypadlo mi že těch 25 sudých a 25 lichých se týká řádků tel. obrazu ale je to asi jasné
Tech 25 pulsnimku plus 25pulsnimku tvori 25 celych snimku za sekundu. 1snimek = 2pulsnimky. Sorry ale v tomhle jsi fakt mimo. Stejne jako v predstave ze pevnym laserbeamem osvitis hroudu luminoforu a ta vysviti obraz ve tvaru jak je prave potreba.
Jen Taraba: jestli to bylo na mě tak mimo nejsem a naopak mýlíš se ty. Netušil jsem že budeme rozpitvávat i tak stupidní věci jako skládání analogového tel.obrazu ale budiž. Dám tedy citaci http://cs.wikipedia.org/wiki/Proklad_%28komprese_... ... "...je každou sekundu přeneseno 50 půlsnímků, tedy obraz se rozsvítí a zhasne 50 krát za sekundu, ale bude přeneseno jen 25 úplných snímků...."Takže zopakuju - každou vteřinu se půlobraz skutečně rozsvítí padesátkrát, tj klasická CRT televize bliká v rytmu 50Hz !!! A druhá věc, nevím jak jsi přišel na teorii že "...pevnym laserbeamem osvitis hroudu luminoforu a ta vysviti obraz ve tvaru jak je prave potreba...". Já jsem nic takového netvrdil takže mi to laskavě do huby nedávej (bez urážky). Současná světla laserbeamem vytvoří na luminoforu jediný pevný téměř bodový zdroj jasného světla a ten následně zpracuje do požadovaného paprsku optická soustava, tedy stejně jako v klasických projekčních světlech.Světla druhé generace dle tvrzení dokážou odstínit určité směry paprsků, způsob jak to provádějí ale není zatím nikde popsán resp. nenašel jsem ho. O nějakém rozmítání paprsku ale není nikde žádná zmínka. Osobně bych si tipnul, že bude využívat spíše systém podobný DLP projektoruPokud nevěříč, čti tady
Aha, takže plamenně bojuješ za něco, o čem jsi se dočetl na wikipedii...Já sice pracuji na vývoji jiné části automobilů, ale o laserových světlometech toho vím dost. Kdyby to fungovalo tak, jak píšeš, byl by to proti LED-Matrix světlometu i proti klasickému LED světlometu velký krok zpět. A ujišťuji tě, že optická soustava, která by prováděla alespoň takovou variabilitu světelného svazku, jakou zajišťují LED-bloky v obyčejných světlometech současných Audi nebo BMW (nebo OMG dokonce Matrix), by byla tak drahá a komplikovaná, že by nikoho nenapadlo ji uvádět do praxe. Výhodou laserového zdroje je snadné a dnes relativně levné dosažení vysokého výkonu, nevýhodou je monochromatický paprsek. A podle tvého popisu by nevýhodou byl i lineární směr paprsku. Jenže on je právě výhodou, díky které laserový světlomet dokáže vykreslit na silnici jakýkoli tvar svazku a také jakoukoli plochu z projekce vynechat, lépe, rychleji a vyšším výkonem než Matrix. Teoreticky by to šlo i prostým ohybem paprsku vystupujícího ze světlometu ven, tebou citované CRT obrazovky ohýbaly katodový paprsek v úhlu až 55°, což by pro automotive aplikaci vyhovovalo. Jenže takový světlomet by byl k ničemu, protože by nezvádl potřebnou barvu světla a navíc by byl velmi nebezpečný pro kohokoli v dosahu, protože koncentrace energie v laserovém paprsku o výkonu už kolem 20mW je tak vysoká, že dokáže trvale zničit sítnici v oku. Proto je tam luminiscenční matice, která jak správně píšeš, pracuje s kvantovým efektem tak, že na ozáření monochromatickým paprskem, klidně i vlnové délky mimo viditelné spektrum, v autopraxi ale zatím pouze modrým světlem, reaguje vyzářením světla delší, přesně známé vlnové délky, tedy skupinou správně volených různých luminoforů se dá vytvořit právě žádoucí výsledná barva světla. A navíc nepropustí přímý paprsek laseru mimo světlomet a tedy nikomu nepoškodí sítnici. A samozřejmě je třeba světelný svazek tvarovat. A to se děje přesně tak, jak píše tvůj oponent, tedy ohybem paprsku před dopadem na luminofor. Tím vzniká na luminiscenční ploše tvar světelného zdroje, který optická soustava promítá před auto. A opravdu se dynamicky mění dle potřeby a opravdu využívá vjemové setrvačnosti zraku. Jendabenda totiž neměl pravdu v jediném tvrzení, že setrvačnost je funkcí oka, ale ve skutečnosti je to funkce mozku.Laserové světlomety potřebují ještě nejméně pět let vývoje než skutečně nastane jejich doba a praktický význam u automobilů, pak ale zcela vyřadí xenonové zdroje a začnou nahrazovat i dnes ještě nečetné LED, protože nabízí ohromné možnosti. Vyvíjí se jedno i vícelaserové světlomety, vyvíjí se světlomety s luminoforem na parabolickém zrcadle, což se zdá být cenově dostupná cesta, pracuje se i na variabilním barevném spektru, jen to chce čas a odvážné automobilky, které to nasadí do prodejních modelů. A ty už dnes jsou a ještě letos jich bude víc.
x123456: s tou wikipedií to považuju od tebe za nešikovný podpásový útok.. Princip zobrazování CRT jsem znal dávno před vznikem wiki, analogové televize jsem kdysi i opravoval takže o tom něco vím. Citaci jsem použil pro potvrzení svého vysvětlení, protože jendabenda i Taraba princip 50Hz zobrazení vytrvale nechápou a odmítají jeho existenci. Dále - tvůj nápad ohýbat světelný paprsek podobně jako se ohýbají katodové paprsky o 55° v CRT je docela zajímavý, mám ho snad považovat za vtip ?.Jakým způsobem chceš takhle OHÝBAT světelný paprsek ? Světlo můžeš do různých směrů tak akorát odrážet, můžeš natáčet jeho zdroj ale samotný paprsek ničím takhle neohneš. Pokud máš řešení dej link, jinak to považuju za hroznou blbostZa třetí, princip DLP pro jedinou barvu světla je velmi jednoduchý a levný, netuším co myslíš těmi obrovským náklady. Jestli s ním projektanti nových světel počítají sice nevím, tuhle technologii bych však nezatracovalA ke zbytku tvého příspěvku, ať už se paprsek laseru před dopadem a luminofor ohýbá (čemuž nevěřím) nebo se směruje nějakým serióznějším způsobem je celkem fuk - nikde jsem se s rozmítáním nesetkal, na žádné prezentaci výrobců, v žádném popisu systému. Žádal jsem proto opakovaně o libovolný link nebo jiné seriózní potvrzení existence tohodle provedení. Nicméně z vás tří to nedokázal dodat ani jeden. Takže se nadále pohybujete pouze v rovině spekulací a teorií. Samozřejmě máš možnost to změnit, budu jen rád když tady konečně někdo uvede něco konkrétního.
Tys ale opravdu velice vytrvalý vůl.
To sice je, ale takhle to rozhodně nepochopí. Jeho fyzika evidentně končí na lomu světla hranolem zrcadlem a mřížkou. Takže po Fresnelovi a Foucaultovi už nikdy nikdo světlo nezkoumal.Jenže zkoumal. Například Maxwell a řada dalších. A ti už správně pochopili, že světlo je elektromagnetické vlnění, s magnetickou vlnou a elektrickou vlnou, které jsou primárně na sebe kolmé, je nehmotné, ale stejné jako každé jiné elektromagnetické vlnění, jen v daném rozsahu vlnových délek a tedy frekvencí. A jupí, v silném magnetickém poli se dá nejen polarizovat ale šup i změnit jeho vektor, tedy směr. A jejda, v přírodě je to docela dobře známý jev, sluneční světlo se při průchodu kolem Země vlivem jejího magnetického pole co? No přeci ohýbá a v malém rozsahu dopadá i na tělesa, které by podle původní mechanické teorie světla měly zůstat ve stínu. Ale ty mrchy nezůstanou, světlo na ně dopadá, protože magnetické pole Země změnilo jeho směr. Což se ostatně u magnetické vlny dalo čekat, že. Tak snad teď už to 666 pochopí. Jo apropos, novinka: světlo lze snadno ohnout silným magnetickým polem. Takže i elektromagnetickým.... Nebo i elektrostatickým? Nene, tím to fakt nejde.
tito: vynikající teorie, akorát sis ve své naivitě spletl elektromagnetické a gravitační pole. Světlo při průchodu kolem nebeských těles ohýbá bohužel to druhé. Takže ano, i v laserových světlometech dokážeš ohýbat světlo, budeš tam ale muset zabudovat černou díru s přiměřěně malým Schwarzschildovým poloměrem. . Magnetem holt světlo neohneš a o skutečné fyzice víš kulové,
Ale jdi, takže kompas funguje na základě gravitačního pole Země? To je mi ale novinka.... Nejsi ty náhodou učitel fyziky, nedejbože ještě k tomu na průmyslovce? Pak by mě neudivilo, že znáš dokonale teoreticky třetinu problematiky a o zbývajících dvou třetinách nevíš vůbec nic. Jó české školství, o tom by se daly psát studie......
tito: tvoje ostatní příspěvky v jiných tématech mi přišly docela seriózní, nevím proč ze sebe zrovna tady děláš takového blbce (a tvůj dvojník juchuch ještě vetšího) Pokud bys chtěl diskutovat seriózně, můžeme pokračovat, ale v tomhle tónu nechci.Takže jestli seriózně, tak kompas samozřejmě funguje na základě elektromagnetického pole Země, a nemá proto ani nic společného s ohýbáním světla. Takže netuším proč ho tady zmiňuješ. Pokud nechceš diskutovat na úrovni, radši ani neodpovídej a´t se ještě víc nezesměšňuješ
Vana666 tys nepochopil, jak neskutečnou pr.el si tu z tebe od začátku dělají, začal to jendabenda a ti ostatní zmetci se přidali a užívají si tě. Že jim to baštíš....
Jogurt: čeče taky mě to několikrát napadlo, ale ty jejich příspěvky bohužel nezní moc legračně. Já se obavám že to fakt všichni myslí vážně
jendubendu neznám, podle ip je někde v Brně, juchucha neznám, podle ip se fláká někde po Číně, ale x12345678 a tita znám sakra dobře a ti si udělají prču kdy to jen jde.
Jogurte, ty kryso vasiliso, nevykládals náhodou před rokem, že už se tady neukážeš?Pana učitele fyziky zdravím. nemohl by nám vysvětlit, jak z toho lineárního paprsku udělá rozptýlený svazek, hihihi? Že by ho poslal skrz nanometrovou mřížku????? Vlastně sorry, už držím ubu...B-]
tito: taky tě zdravím a vysvětlit to samozřejmě můžu, ale už je to dávno vysvětlené ve všech na internetu běžně dostupných popisech laserových světel. Princip je velmi jednoduchý takže stačí na to kouknout a myslím že to pochopíš taky
Přehlídka znalostí fyziky...
Nahodou, pan ucitel dela pokroky. Jeste vcera popiral ohyb svetla, dnes uz ho pripousti. Sice vohejba nehmotne vlneni pomoci pritazlivosti hmotnych teles, ale uz je na spravne ceste. Pokud tu pitomost ma v osnovach, ja mu odpoustim.
Juchuchů, právě jsi mu vyřešil letité dilema, proč se mu ohýbají prezervativy při průchodu štěrbinou. Je to tím, že milostivá paní nevyzařuje dostatečný náboj. Když ji připojí do elektriky, ohýbat se budou, ale nahoru, takže dobrý.
Nevidim duvod ke sporu, oba pisete totez, rozdil je jen v tom, ze jenda vysvetlil, jak vznika ta tvarova aktivace luminoforu a promenne nasviceni vozovky.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.