BMW 130i: první dojmy z českých silnic

Jako první jsme měli možnost prohnat vrchol jedničkové řady nejen po letištní ploše, ale i na českých okreskách. Najeli jsme první stovky km s jasným závěrem: tenhle výbušný bavorský vdolek nadchne snad každého. Není nejrychlejší, ale radost z jízdy umí rozdávat plnými doušky.
Seznam kapitol
  1. Úvod, Vzhled, M-paketové změny v interiéru, Motor
  2. Jízda=uragán vášně, Ne tak rychlá jak zábavná, Stojí za ty „prachy“?

Mnoho objektivity v tomto článku nehledejte, hned v první větě se přiznám, že do jedničkového BMW jsem se zadíval již po shlédnutí prvních oficiálních fotografií. Po první testovací jízdě loni v srpnu jsem se do něj zamiloval a po velkém testu modelu 116i mu zcela propadl. Jednička je řidičské auto, které kompaktní třídě dlouho chybělo, konkurence měla často výtečný výkon nebo skvělé jízdní vlastnosti, ale tolik zábavnosti plynoucí z neodolatelné čitelnosti jedničkového BMW nemohla nabídnout. Paradoxem je, že značce BMW, známé výkonnými vozy, v nejnižší třídě naopak chyběl právě výkonný model. 150 nebo 160 koní dvoulitrových modelů není málo, talent jedničky si ale říkal o víc. Všichni byli v očekávání šestiválcového modelu 125i, ale BMW opět překvapilo: pod kapotu svého juniora posadilo jeden z svých nejnovějších motorů, „hořčíkový“ třílitr s nejnižší hmotností a nejvyšším výkonem ve své třídě. Zrodilo se BMW 130i.


Že by se 130i snažila vyrovnat trojkové řadě? No, minimálně u ceny se jí to daří...

Vůz se rychle stal předmětem mých tužeb a po dlouhém čekání na náběh sériové výroby se v těchto měsících začíná nabízet na jednotlivých trzích. V ČR jej můžete objednat od minulého měsíce (kompletní český ceník zde). Vzhledem k tomu, že mě touha po tomto modelu neopustila a bez jeho vyzkoušení jej lze jen těžko koupit, dostal jsem minulý týden konečně možnost řádně otestovat jeden z Německa přivezených vozů a okusit, co to je 265 koní pod kapotou subtilního kompaktu. V ČR si zatím stotřičítkou za jiných okolností nesjedete, a tak si mé dojmy nemohu nechat pro sebe.

Jen M-paket napoví

Co je pro mě na BMW 130i atraktivní, je vzhled „nákupní tašky“ kombinovaný s výkonem, který se přinejmenším vyrovná nejednomu respektovanému sporťáku. K vyzkoušení byly k dispozici dva vozy – standardní varianta v černém provedení a „empaketová“ verze v modré metalíze Le Mans. Černá stotřicítka byla kouzelná svou obyčejností, kromě dvojité koncovky výfuku nebylo na voze vůbec nic, co by jen napovídalo, že si tenhle drobek za rohem pohraje třeba s Porsche Boxster a bude dýchat na záda Nissanu 350Z. M-paketová verze je přece jen nápadnější a dává tušit, že tohle auto není manželčin miláček na klidné cesty do hypernovy. Laik bude ale i tak těžko hádat, s čím má tu čest, zvlášť proto, že M-paket si můžete přikoupit třeba k nejlevnějšímu modelu a vzhled sám o sobě tak neříká vůbec nic.

 
Kain a Abel? Kdepak, rozdíl je jen v kabátku, oba vozy jsou plnohodnotnými 130i v ne zrovna nízké výbavě.

Jedničkové BMW se nelíbí každému a nevím, jestli na tom M-paket něco změní. V tomto provedení jsem jedničku neviděl poprvé, doposavad to však bylo výlučně na autosalonech, na denním světle působí vůz přece jen trochu jinak. Vedle běžného provedení vynikne reálně i opticky zmenšená světlá výška M-paketové verze. Reálně o 1,5 cm kůli sportovnímu podvozku, opticky hlavně kvůli zcela přepracovanému přednímu nárazníku. Rovněž zadní nárazník je nový, mohutnější, s velkou plochou z černého plastu v dolní části. Na sportovních verzích německých aut je to celkem běžný prvek, jeho význam mi ale trochu uniká, zřejmě jde o optické připodobnění difusoru.


Zezadu vypadá vůz majestátně, praktický význam černého plastu mi ale zůstává utajen...

V interiéru potěší typicky špičkové prvky M-paketových verzí, hlavně vynikající sportovní sedačky a ještě lepší sportovní volant s malým průměrem a ultratlustým věncem, který výborně padne do ruky. Působit na tomto „pracovišti“ je opravdu radost. Toto jsou ale vcelku očekávané věci, co potěší snad nejvíce je zkrácené řazení. Není to sice stále ono, ale díky za každý ubraný milimetr dráhy. Řazení si uchovává vynikající přesnost a ve zkoušeném voze i nečekanou lehkost chodu, přitom má celkem rozumně krátké dráhy. Rozhodně už nemohu dlouhé dráhy řazení vytknout vozu jako minus, mohly by sice být ještě kratší, ale takto již neobtěžují a spolu s perfektní přesností a lehkým ovládáním umožňují opravdu hbité řazení. M-kový interiér by měl jít přikoupit zvlášt i bez exteriéru a každému sportovně laděnému řidiči jej doporučuji, odstraňuje jedno z minima „řidičských minus“ vozu.

Třílitr stvořený pro jedničku

Nebudu to již dále protahovat, téměr vše výše zmíněné se dá vyčíst či odtušit ze specifikací a fotografií. Vrcholná verze jedničkové řady je ale továrna na euforigeny a to fotky přinést neumí. Stačí jen nasednout do vozu a zmáčknout tlačítko start. Šestiválcový motor se ozve krásným dospělým zaburácením – zavřít oči, budete si myslet, že jste právě nahodili Chevrolet Corvette. Toto zkrátka není ten hot hatch, ve kterém by se mohutný zvuk musel nahánět hřmícím výfukem, asi nejlepší dnešní třílitr za přední nápravou nepotřebuje žádné přikrášlování. Běží sametově jemně, bez vibrací či neklidu, a přitom podle jeho zvuku poznáte, že při prvním rozjezdu tvrdě okusí odolnost zadních pneumatik. A to stále běží na volnoběh. Přidání plynu odhalí jeho chuť do otáček, hladový zvuk sání a jemný baryton výfuku vyvolávají respekt okolí. Pokles otáček je velmi rychlý, jen o málo horší než jejich růst, zkrátka lehkonohý sportovní třílitr jak má být.

Možná vás překvapí, že mi motor k jedničce tak sedl, vždyť je to stejný motor jako v „polorodinné“ trojce či pětce. Je a není. Základ je opravdu stejný, nový třílitrový šestiválec využívající slitin hořčiku jste již mohli ve větších modelech vyzkoušet, v jedničce má ale jiné naladění. Původně jsem si myslel, že jej postupně dostanou i ostatní modely, ale pro modelový rok 2006 mají v Mnichově u trojky, pětky, šestky, Z4, X3 a dalších modelů v plánu používat stále verzi motoru se 190 kW a 300 Nm. V jedničce má ale tentýž motor nové naladění na výkon 195 kW (265 koní) posazený do 6 600 ot. a točivý moment 315 Nm dostupný mezi 2 500 – 4 000 ot. Díky tomu vůz sprintuje na stovku za 6,1 sekundy a až omezovač rychlosti jej zastaví v rozletu ve 250 km/h (detailní přehled technických údajů najdete zde). Zda tuto verzi motoru dostanou i další modely značky ukáže až čas, v jedničce je motor každopadně ještě břitčejší a ostřejší než ve větších modelech a k malému mrštnému vozu se toto naladění určitě hodí.

Sledujte AutoRevue na Facebooku Následující kapitola
BMW Řada 3 3
Rok výroby: 2007
Stav: 116 070 km
Cena: 380 000 Kč
BMW Řada 3 3
Rok výroby: 2009
Stav: 149 249 km
Cena: 360 000 Kč
BMW Řada 3 2
Rok výroby: 2002
Stav: 222 985 km
Cena: 88 000 Kč