BMW 116i: továrna na sny (velký test)

Dlouho jsem přemýšlel, jak v tomto testu pojmout stať o spotřebě. Je jasné, že v autě se sportovním tělem i duchem nebudete jezdit za pět nebo šest litrů ani když si pořídíte dieselový motor, vůz vás bude stále svádět k tomu, abyste mu dopřáli alespoň trochu svižnou jízdu. Přesto jsem se na test minimální spotřeby vydal a výsledek 5,3 litru na sto kilometrů defensivní mimoměstské jízdy při poměrně vysoké průměrné rychlosti 82 km/h vůbec nezní špatně. Při takovém ježdění se ale ukoušete nudou a s každým kilometrem budete stále více litovat promarněné investice do sportovně laděného auta. S rostoucí rychlostí ale spotřeba citelně stoupá, krátké převody modelu 116i se na EkoRallye zrovna nehodí a pokud si k mimoměstké trati přidáte po dvaceti procentech města a dálnice, dostanete se spotřebou při normálních cestovních rychlostech na 7,8 litru na sto.

Pokud jízdu opepříte švihem hodným charakteru auta a na stejné trati se budete pohybovat citelně nad rychlostními limity, připravte se na spotřebu okolo devíti litrů Naturalu 95 na sto kilometrů. Při plném využívání výkonu motoru se dle charakteru trati spotřeba pohybuje mezi 13 a 15 litry. Čísla to nejsou zrovna nízká, na druhou stranu mi nepřijdou ani nijak přehnaná a odpovídají charakteru auta, sportovnosti je zkrátka podřízeno vše, včetně spotřeby paliva.

Za zmínku jistě stojí režim DTC, který je funkcí standardně dodávaného stabilizačního systému DSC. Pokud krátce zmáčknete tlačítko na vrchu středové konzole, nevypnete tím stabilizační systém zcela, pouze zapnete režim DTC, který dovolí zadním kolům mírný prokluz a jakési bezpečné vybočení z ideální stopy. Ačkoli jsem k tomuto systému přistupoval s nedůvěrou, nyní musím říci, že jde o skvělý nápad, jak nechat řidiče jezdit blízko hranicím vozu a přitom stále pod dohledem mocné dynamické stabilizace. Opravdové fajnšmekry samozřejmě neuspokojí a stabilizaci vypnou zcela, ale ty méně šílené nechá jet opravdu ostře a přitom zabrání výraznější přetáčivosti nebo nedotáčivosti. I na sněhu DTC je prakticky neomylné, nechá vás jet s lehce vlající zádí a včas zastaví přetáčivost, která by hrozila ztrátou kontroly. U 116i si podobného systému užijete pouze na mokru či sněhu, u „stodvacítek“ by s ním ale mohla být spousta srandy i na suché silnici. Mnozí mohou namítat, že jde o jakési koupání v pláštěnce (napadl mě i jiný příměr...) a že stabilizace ke sportovní jízdě nepatří. To je samozřejmě pravda, ale DTC je skvělý krok mezi nudou se zapnutým DSC a jízdou na krev se zcela vypnutou stabilizací.

Po nahlédnutí  do ceníku jedničky mnohé zamrazí, takhle si dostupné BMW představuje asi málokdo. Na druhou stranu jednička není tak drahá, jak se na první pohled může zdát, základní cena modelu 116i činí 615 tisíc Kč a v základu nabídne především bohatou bezpečnostní výbavu zahrnující šest airbagů, kotoučové brzdy na všech kolech, ABS, stabilizaci DSC a systém řízení brzd v zatáčkách CBC. S tou komfortní je to již poněkud horší – spokojit se musíte s centrálním zamykáním na dálkové ovládání a elektricky ovládanými předními okny a zrcátky. Pokud si vedle ní postavím srovnatelný a zde testovaný Focus 1,6 Ti-VCT 85 kW ve výbavě Trend (502 990 Kč) a doplním jej dvěma airbagy (8 900 Kč) a ESP (19 900 Kč), dostanu se s cenou pouze 85 tisíc Kč za BMW, které má však nesrovnatelnou image a sofistikovanější koncepci. Jasně, praktičnost obou vozů je nesouměřitelná, ale BMW 1 si nikdo nekoupí na převážení dlaždiček a Focus i jednička mohou být v hledáčku sportovně zaměřených řidičů. Nový Golf na tom není o mnoho lépe, s podobnou výbavou a motorem 1,6 FSI 85 kW bude stát přes 590 tisíc Kč. Ani zde nemá cenu řešit, který vůz má větší prestiž a vyšší technickou úroveň.

Problém je trochu jinde – BMW si v základní výbavě koupí málokdo a dovybavení vozu o pár víceméně běžných komfortních doplňků, které výbavou posunou alespoň na důstojnou úroveň, vás vyjde cca na 100 tisíc Kč, pokud si budete chtít udělat z jedničky komfortní auto, připravte si minimálně další stovku navíc. I testovaný vůz je toho důkazem, jeho cena činila 853 000 Kč, tedy téměř 240 tisíc Kč nad základní cenou a rozhodně nemohu říci, že by šlo o nějaký luxusní model. Některé prvky bych si do svého auta nepořídil, třeba střešní okno za více jak 31 tisíc Kč, ale jinak šlo vesměs o běžnou výbavu, kterou od BMW automaticky očekáváte. Těžko si lze představit „bavoráka“ bez klimatizace, rádia s CD přehrávačem, multifunkčního volantu, xenonů, metalízy, držáků nápojů, mlhovek, loketní opěrky, litých kol... Za to vše si výrobce nechá zaplatit, a ne zrovna malé částky. Toto je bohužel vlastní všem BMW a jen mohu připomenout mé postesknutí v testu 325i, která rovněž není žádným luxusním modelem a nic víc než rozumná příplatková výbava u ní stála přes 300 tisíc Kč.