Auta budou zřejmě jednou jezdit na paliva z řas. Otázkou je kdy?

I když klasická fosilní paliva ještě nějakých pár desítek let vydrží, hledají se alternativy, které by je mohly jednou nahradit. Jednou z možností, jak vyrábět pohonné hmoty pro automobily, je využití lidským okem neviditelných vodních rostlin – řas. Tato metoda je totiž poměrně výhodná. Na druhou stranu je výzkum ještě v plenkách, i když se o něm ve světě diskutuje a v řadě vědeckých pracovišť se řasy k tomuto účelu pěstují.

Jedním z nich je i laboratoř na Vysoké škole chemicko-technologické v pražských Dejvicích, kde působí doktorandka Gita Procházková.

Řasy se nechají vyhladovět

„Zabýváme se výzkumem biopaliv třetí generace. Kultivace řas nijak nekonkuruje zemědělství při pěstování potravin jako to je třeba u řepky olejky. Biopaliva se získávají z mikroorganismů napodobením přírodních procesů. Když řasám v laboratoři vytvoříme nutriční stresové podmínky neboli je necháme hladovět, začnou si ve zvýšené míře vytvářet zásoby, což je pro ně strategie přežití. Tím získáme řasu, které obsahuje hodně škrobů anebo hodně tuků,“ řekla AutoRevue.cz Procházková.

Tuky z řas ale ještě nejsou použitelné pro přímé dávkování do motorů. Musí projít chemickými úpravami, po nichž vznikne biodiesel, který by byl už pro dnešní motory vhodný. Takový proces je ovšem v současnosti ekonomicky náročný. Proto probíhají intenzivní celosvětové studie, jak náklady pro výrobu biopaliv snížit.

Klepněte pro větší obrázek 
Jednotlivé buňky řasy Chlorella vulgaris, které při hladovění akumulují škrob

„Obecně mají mikroorganismy obrovský potenciál a průmyslový význam. Odborníci na nedávném workshopu na univerzitě ve španělské Almerii, kde se jednalo o produkci biodieselu pomocí mikroskopických řas, se shodují, že jejich aplikace pro výrobu biopaliv je po překonání technologických překážek, jednou z mála možností, jak získávat kapalná paliva z obnovitelného zdroje. A to v dostatečném množství pro pokrytí celosvětové poptávky a bez „ohrožení“ trhu s potravinami. Dále odborníci vyslovili myšlenku, že by se při výzkumu řas mohla objevit ještě jiná forma paliv, které by byly mnohem lepší než dnešní fosilní paliva. Těm by se však při případném komerčním nasazení musela přizpůsobit technologie, v případě automobilů tedy motory,“ pokračovala výzkumnice.

Chlorella vulgaris pochází z třeboňských rybníků

Velkou výhodou biopaliv vyráběných z mikroorganismů je to, že se produkční jednotky o kapacitě několika tisíc litrů dají postavit prakticky kdekoliv. Řasy jsou primitivní rostliny, které k životu potřebují hlavně světlo a základní živiny. „K jejich růstu není nutná orná půda, bioreaktor bude fungovat všude tam, kde je dostatek vody, je zajištěný přívod oxidu uhličitého a hodně tam svítí slunce. Proto se obsáhlejší výzkum odehrává v zemích, kde má sluneční svit trvalejší intenzitu. Třeba ve Španělsku,“ vysvětlila Procházková s tím, že z důvodů vysokých provozních nákladů ještě nejde o komerční produkci.

Klepněte pro větší obrázek
Kultivace řas v laboratoři

Biopaliva však nejsou jediným výsledkem kultivace jednobuněčných řas. „Vznikalo by i nepatřičné množství odpadu. Ten se musí recyklovat, aby celý proces měl co nejmenší dopad na životní prostředí. Ekologické hledisko zde hraje velkou roli,“ podotkla. „Výzkum pokračuje i v oblasti koncentrace řas, finální úpravě tuků a štěpení škrobů na získávání etanolu. Je třeba vychytat ještě množství detailů.“

Na VŠCHT v Dejvicích pěstují sladkovodní druh řasy Chlorella vulgaris, která se běžně vyskytuje v rybnících v okolí Třeboně. „Ve Španělsku nebo na pracovištích v Kalifornii se zase zabývají mořskými druhy řas a hledají další vhodné mikroorganismy, protože z ohromného množství těchto rostlin zná lidstvo pouhé procento. Možná ta pravá řasa, vhodná na produkci biopaliva, teprve čeká na své objevení,“ přemítala Procházková.

Výhodou je kontinuální produkce

Proti rostlinám první generace biopaliv, jako jsou řepka olejka nebo kukuřice, mají řasy ještě jednu výhodu. „Polní rostliny se musí nejdřív zasít, pak se čeká než vyrostou, sklízí se plody a pak po nich zůstane obrovské množství odpadu. Kdežto u řas je každá buňka jako malá továrna. Díky využití slunečního svitu jsou daleko efektivnější pro fotosyntézu než klasické rostliny. Nemusí se čekat od jara do podzimu na sklizeň, řasy se pěstují kontinuálně,“ porovnala doktorandka současnou metodu s budoucí.

Klepněte pro větší obrázek
Velkoobjemová kultivace řas ve skleníku v Almerii

Průmyslová výroba paliv z řas se zatím neplánuje, i když na etanol, který se ovšem získává z cukrové třtiny, jezdí už auta v Brazílii. U nás se nějaký čas úspěšně prodává E85, což je v poměru 85:15 namíchaný přírodní bioetanol s naturalem. V bionaftě je zase obsažený metylester řepkového oleje – MEŘO.

„Řasy jsou schopné produkovat tolik oleje, že jsou velkým kandidátem na přechod od fosilních paliv, ale praktické využití se odhaduje na desítky let. Ještě dlouho nebudou stát továrny, z nichž se budou valit barely biopaliv na bázi řas. Je potřeba otestovat další množství variant a dojít levnému provozu. Nyní jsme s výzkumem ve fázi, asi jako byla jaderná energie v třicátých letech minulého století,“ dodala.

 

 

Volkswagen Golf 1.9
Rok výroby: 2009
Stav: 156 322 km
Cena: 115 000 Kč
Volkswagen Golf 0
Rok výroby: 2009
Stav: 164 424 km
Cena: 115 000 Kč
Volkswagen Passat 0
Rok výroby: 2004
Stav: 187 213 km
Cena: 60 000 Kč
Mají sportovní diesely smysl? Odpověď jsme hledali s Golfem GTD

Volkswagen Golf GTD (7AT)

Může být automobil čistokrevným hot-hatchem, i když se pod jeho kapotou ukrývá vznětová pohonná jednotka? Odpověď nejen na tuto otázku jsme hledali během testovacích jízd s omlazeným Volkswagemen Golf GTD.

19.  4.  2017 | Stanislav Kolman | 88 příspěvků
Staré hodnoty si nechává, přesto drží tempo doby. Test Mercedesu G

Staré hodnoty si nechává, přesto drží tempo doby. Test Mercedesu G

Mercedes třídy G je posledním pravověrným offroadovým autem s uzavíratelnými diferenciály a redukcí převodovky. Snaha automobilky Mercedes udržet tento letitý model v nabídce s sebou přináší mnoho ústupků a kompromisů. Výsledek je ale pořád naprosto skvostný!

11.  4.  2017 | Jiří Švamberk | 7 příspěvků
Test ojetiny Volvo V70 III: S pětiválcem nezlobí, ale odborníky potřebujete

Test ojetiny Volvo V70 III: S pětiválcem nezlobí, ale odborníky potřebujete

Ceny nejvíce ojetých kusů Volva V70 proťaly hranici 200 tisíc korun. Jak funguje švédský vůz po letech?

8.  4.  2017 | David Rusol | 15 příspěvků