Kapitoly článku:
- Slovo na úvod, Nové tvary a velikost, Srovnání generací
- Nový interiér, Dostatek komfortu, Zavazadelník a odkládací prostory
- Motor, Pružnost, Spotřeba, Řazení, Řízení, Brzdy
- Jízdní dojmy, Slovo na závěr, Plusy a mínusy
- Kompletní fotogalerie (vč. nepublikovaných snímků)
Nový model, nebo velký facelift?
Pokud jsem v úvodu psal o zvětšení rozměrů, které mělo přinést i více praktičnosti, pak při pohledu do interiéru každý hned pozná, zda se tento krok povedl, nebo byl zbytečný. V kostce lze říci, že místa je nyní v Alfě požehnaně a že i cestující na zadních sedadlech nebudou nijak trpět na nedostatek místa pro nohy, což majitelé Alfy 156 dobře znají. Změny však nejsou pouze v prostornosti, ale nová Alfa se může pochlubit i odlišným pojetím designu interiéru.
Ten doznal jistých změn, ovšem ani zde se ruka designéra nijak zvlášť nevyřádila a změny nejsou výrazné. Nebýt Alfa 159 novým modelem, dalo by se s určitým přivřením oka říci, že se jedná o velký facelift. Na druhou stranu v automobilovém průmyslu platí dvojnásob, že není třeba měnit to, co dobře funguje. A estetičnost, funkčnost a ergonomie palubní desky, přístrojového panelu a jednotlivých ovládačů patřila i v minulosti k devizám automobilů Alfa Romeo.
Palubní deska, spolu se středovým panelem si zachovala svůj duch. Kruhové ukazatele rychlosti a otáček motoru sice ustoupily běžnějšímu pojetí, ale přesto si zachovaly sportovní vzhled. Kulaté zůstaly také výdechy ventilace, mimo výdech pod předním oknem, který se objevil u Alfy již v minulosti. Jak se design nového interiéru povedl, můžete konec konců posoudit sami.
Palubní deska si zachovala své pojetí z minulé generace a změny jsou spíše kosmetické.
Pokud automobilka BMW ustoupila od středového panelu, který je mírně natočen směrem k řidiči, tak Alfa si tento užitečný prvek zachovala. Na druhou stranu se změnou vnějších rozměrů, přišily i rozměrové změny do interiéru. Novinkou jsou pak u Alfy 159 kruhové výdechy nad středovým panelem, pod kterými najdete užitečné ukazatele teploty vody, stavu paliva a teploty oleje. Někomu se může zdát, že se jedná o drobnosti, ale v době, kdy spousta výrobců neosadí automobil ani ukazatelem teploty chladící kapaliny a to ani ve vrcholných verzích, je třeba italskou automobilku pochválit. Zejména pak teplota oleje se může sportovně laděnému řidiči hodit. U verze s naftovým turbomotorem je pak řada ukazatelů doplněna o ukazatel plnícího tlaku turbodmychadla.
Kruhové výdechy a ukazatele teploty, paliva a teploty oleje jsou namířeny směrem k řidiči.
Detaily budíků - teplota chladící kapaliny, teplota oleje a stav paliva v nádrži.
Středový tunel pak přechází k originálnímu autorádiu, které je možno nahradit navigačním systémem. Pod ním se nachází ovládání topení a klimatizace. Testovaný model disponoval manuální klimatizací, ale pouze za mírný příplatek je k dispozici i automatická dvouzónova, nebo i třízónová klimatizace, což je v této třídě trochu nezvyklé.
Ovládání autorádia, topení a klimatizace.
Velkou změnou je u Alfy 159 startování, to se uskutečňuje prostřednictvím tlačítka vpravo od autorádia. Po vložení speciálního klíče do zdířky nad tímto tlačítkem a sešlápnutí brzdového nebo spojkového pedálu, můžete směle startovat jedním dotykem tlačítka. Nemusíte mít obavy z možného vypadnutí klíče během jízdy a zhasnutí motoru, po nastartování nelze klíč vyjmout a během jízdy nelze ani auto vypnout stiskem tlačítka Start/Stop. Pokud by se náhodou vybil akumulátor a auto nešlo otevřít dálkovým ovládáním, skrývá v sobě i klasický klíč, kterým lze auto mechanicky odemknout.
Zdířka pro vložení klíče a tlačítko START/STOP --- Speciální klíč v sobě schovává i ten klasický pro případ nouzového otevření dveří.
Velkou proměnou prošla přístrojová deska, která ztratila svou originalitu, tedy dvojici oddělených ukazatelů. Místo nich najdete kulaté ukazatele s informačním displejem, které jsou schovány pod tvarovaným převisem. Přístrojová deska je pak schována za trojramenným volantem s optimální šířkou věnce, který je na omak z kvalitního a neklouzajícího materiálu
Rychloměr a otáčkoměr je nyní schován pod tvarovaným převisem a za sportovním volantem.
Rychloměr i otáčkoměr si zachovaly sportovní nádech. Kulatý design s lemováním z lesklého materiálu a červené podsvícení vypadá dobře. Velké plus pak patří informačnímu displeji mezi nimi. Ten umožňuje navolit široké spektrum informací a to vždy v libovolné dvojici, kterou si sami navolíte. Nejste odkázání na tovární nastavení, a tak hodnoty, které uvidíte jsou přesně ty, které potřebujete a chcete vidět. Palubní počítač umožňuje tuto skvělou funkci hned ve dvou režimech, tzv. Trip A a Trip B, takže jedním stiskem tlačítka můžete přepínat mezi čtyřmi z cca 8 údajů, které nabízí.
Příjemným detailem je pak digitální počítadlo kilometrů. To měří klasicky na stovky metrů, ovšem proti jiným digitálním počítadlům nenaskakují tyto číslice postupně, ale ukazatel stovek metrů je animovaný a "otáčí" se stejně jako mechanické ukazatele. Pokud detaily tvoří celek, pak tento patří k těm velmi příjemným a estetickým.
Kulaté budíky a velmi sofistikovaný palubní počítač jsou na vysoké estetické i funkční úrovni.
Za volantem jsou schovány i nezvykle tvarované páčky stěračů a světlometů. Ty jsou doslova posety různými tlačítky s velkým množstvím funkcí. Z počátku mi připadal jejich hranatější tvar jako nevhodný ke zbytku interiéru a ani jejich design mi z počátku nepřipadal nijak zdařilý, ovšem po chvíli ježdění se ukázalo, že byť znám i designérsky zdařilejší kousky, ergonomie a funkčnost je perfektní. Vše je na dosah, vzdálenost od věnce volantu je také dobrá a ovládání nebude dělat problémy ani menším řidičům.
Páčky pod volantem jsou posety tlačíky s různými funkcemi --- Ergonomie je výborná.
Pokud se vám zdá, při čtení tohoto testu, že je Alfa 159 bez chyby, tak přišel čas i na mírnou kritiku. Tou kritikou není nic jiného, než otevírání víka zavazadelníku. Na výběr máte dvě možnosti. Tou první je klíč dálkového ovládání, na kterém je tlačítko, sloužící k otevření zavazadelníku. Pokud máte nastartováno nebo klíček v zapalování, přijde na řadu druhá možnost a tou je tlačítko k otevření zavazadelníku v interiéru. Pokud jste zvyklí na to, že jsou tyto interiérové mechanismy někde poblíž řidičovy sedačky, popř. po vzoru Fordu vlevo od volantu na palubní desce, budete zklamání. Tlačítko k otevření zavazadelníku je umístěno zcela nesmyslně na stropu interiéru u přední lampy. Pokud tedy chcete otevřít kufr bez pomocí klíče, musíte se složitě nasoukat dovnitř vozu a kufr si otevřít. Pokud vystupujete z vozu, tak lze ještě hovořit o nějakém komfortu, což ale neplatí pokud jste venku z vozu, nemáte klíče a musíte složitě hledat toto tlačítko. Podobný systém lze najít i v dalších nových modelech celého koncernu Fiat, byť některé z nich mají toto otevírání alespoň na palubní desce. Za toto si Alfa zaslouží minimálně zhoršenou známku.
Nesmyslně umístěné otevírání víka zavazadelníku.
Pochvalu a částečně také i mírnou kritiku si zaslouží řadící páka a tlačítko výstražných světel. Proti Alfě 156 došlo k výraznému zkrácení řadičky, což přineslo velkou estetickou změnu k lepšímu. K autu se sportovním nádechem nepatří "šaltrpáka z autobusu". Na prodlouženém středovém panelu pak nejdete trojici tlačítek. Jedno slouží k vypínání prokluzu a stabilizace, která jde u Alfy zcela vypnout, a pak i tlačítko výstražných světel. To je sice pěkně červené a dobře viditelné, na druhou stranu je trochu od ruky a v době nouze se hledá velmi složitě. Umístění na středovém panelu, nebo blíže k volantu by neuškodilo.
Příznivci sportovního svezení ocení zkrácenou řadičku --- Trochu od ruky je tlačítko výstražných světel.
Alfa si poradila s novým designem velmi dobře a interiér nového modelu patří opět k nejelegantnějším v segmentu. Malou kaňkou na kráse interiéru je jeho velikost. Alfa v podstatě napodobila vzhled minulé generace, ale vše umístila na větší plochu a tak, pokud ji nedovybavíte navigačním systémem, bude se vám zdát středový panel příliš velký a prázdný. K tomuto pocitu napomáhala i barva a materiály, které patří ke standardu. Pokud zvolíte imitaci karbonu a tmavší odstín, velké plochy nebudou již tak výrazné. Nebýt nevhodně umístěného otevírání zavazadelníku, nebylo by ji co vytknout.
Místa pro pět chlapů
Pokud máte zkušenosti s Alfou 156, jistě mi dáte zapravdu, že jedním z parametrů, se kterým se nemohla nijak chlubit, je prostornost interiéru. Na zadních sedačkách bylo místa pro nohy tragicky málo a pokud jste vyšší postavy, tak ani za volantem nebylo místa na rozdávání. Zvětšení rozvoru o více než 100 mm však udělalo své a Alfa uvnitř narostla do správných rozměrů. Interiér tak nabízí pět plnohodnotných míst, na kterých nemá problém ani posádka složená z vyšších osob. Při jízdě v pěti lidech netrpěl nikdo na nepohodlí ani na prostor pro nohy. Vpředu najde jak řidič, tak spolujezdec dostatek místa a pro cestující vzadu to platí dvojnásob.
K dostatku místa se pak vážou i použité sedačky. Po týdenním testu lze souhlasit, že Alfa získala maximální možné hodnocení v nedávném testu autosedaček jak za komfort tak za bezpečnost. Přestože lze zvolit z vícero typů sedaček a ty v testované Alfě patřily k základním, jsou velmi komfortní a pohodlné. Nejsou sice tak tvrdé, jak jste si mohli u Alfy zvyknout, přesto nijak nesnižují komfort a ani požitek při sportovnější jízdě. Přední sedačky, byť nepatří ke sportovním v nabídce Alfy, disponují dostatečným bočním vedením, aby vás udržely ve správné poloze i při rychlých průjezdech zatáčkami.
Dobře tvarované, výškově stavitelné sedadlo řidiče je velmi komfortní.
Vzadu najde dostatek místa i trojice dospělých osob.
Skoupý zavazadelník
Nakládací otvor není zrovna největší a na krabice musíte zapomenout.
Hloubka a šírka kufru je na průměrné úrovní, výhodou je pak možnost převozu delších předmětů.
Pokud si připlatíte za sklopná zadní opěradla, můžete získat prostor pro převoz většího nákladu, jehož využití bych viděl tak pro rozložené skříně nebo koberce. Trochu mne také zarazilo, že dvířka otvoru v opěradle nešlo zcela zavřít a je vidět, že přesně nepasují. Vykládce pak brání i vysoká nakládací hrana zavazadelníku.
Variabilita sedanu je průměrná a ani příplatková sklopná sedadla nezachrání slabou praktičnot ve využití zavazadelníku.
Dveře a prostor před spolujezdcem doplňuje odkládací prostor mezi opěradly předních sedaček.
Před loketní opěrkou je malý popelník a držák na nápoje.
Pod loketní opěrkou je pak hluboká schránka.