Ačkoliv byl nedávno ohlášen další facelift Alfy Romeo 156, nic to nemění na faktu, že i současná podoba je velmi povedená. Sportovní vzhled stopadesátšestky učaroval již mnohým a ani já nejsem výjimkou. S dieselovým motorem 1,9 JTD 16V nabízí Alfa 156 svižnou, ale přitom úspornou jízdu.
Kapitoly článku:
- Vzhled, jako kupé, nízké profily, jízdní vlastnosti
- Motor 1,9 JTD 16V, srovnání s 2,4 JTD, řazení
- Hodnocení motoru, interiér
- Interiér, sedačky, hodnocení, parametry
Je tomu už zhruba rok, co jsme testovali Alfu Sportwagon s motorem 2,4 JTD a výkonem 110 kW. Se stejným motorem jsem pak v srpnu vyzkoušeli i Alfu 166. Ačkoliv proti tomuto motoru nelze říci jediného křivého slova, jedna devítka bude pro mnohé asi lepší volbou, nabízí výkon 103 kW a podobnou dynamiku, je ale úspornější a auto je s ním o nemalou částku levnější.
Jó, Alfa
Nejdříve se ale vrátím ke vzhledu, který sice asi všichni notoricky znáte, protože automobil je na trhu už od roku 1997. Charakterizuje ho typická trojúhelníková maska s poznávací značkou na boku; to sice trochu ruší, nicméně jiné řešení by asi bylo bolestnější. Sedan má klasický profil s kratší zádí, kvůli níž má Alfa menší zavazadlový prostor, jen 380 litrů – tolik, co hatchbacky nižší střední třídy. 156 ale není auto pro rodinu nebo pro jízdu na dovolenou; je to auto se sportovním srdcem, které není určeno pro přesun z jednoho místa na druhé, ale má sloužit člověku pro radost z jízdy. Menší zavazadlový prostor tedy lze bez problému přejít, stejně jako vysokou nakládací hranu a velmi malý otvor.
Zavazadlový prostor je malý a má omezený vstup
Záď vozů bude mnohým připomínat nového Seat Cordobu – designér Alfy Romeo totiž odešel právě k Seatu, takže není divu, že je Cordoba zmenšenou kopií Alfy 156. Úzké světlomety zabíhající do víka kufru působí velmi dobře, stejně jako celkově vyvážený styling automobilu. Nový facelift jde v tomto směru dál, přední maska je podstatně agresivnější a říká „uhni, ted jedu já“. Z profilu pak připomíná Alfa spíše kupé, a to díky klikám dveří integrovaným do černého postranního sloupku u okna; mnoho lidí, které jsem za dobu testu svezl, se snažilo nastupovat předními dveřmi a odklápět sedačku.
Vzhled a proporce jsou takřka dokonalé; skrytá klika vzadu evokuje kupé
Tradiční maska --- Elegantní záď
Přední chromovaná klika ostře kontrastuje se zadní klikou skrytou v černém lemu.
Řidič musí skutečně řídit
Testovaná Alfa byla doplněna příplatkovými sedmnáctipalcovými disky s tradičními dírami, které ale nejsou v tomto případě kulaté, ale mají kapkovitý profil; pneumatiky mají rozměr 215/45, jsou tedy skutečně nízkoprofilové. Tím jsou samozřejmě ovlivněny jízdní vlastnosti – automobil se vrhá do jakékoliv zatáčky zcela bez problému, drží stopu i tam, kde se běžné automobily stávají nedotáčivými. A když už jde auto do smyku, zasáhne standardně dodávaný systém jízdní stability.
Nízkoprofilové pneumatiky ovšem mají za vinu vysokou citlivost na vyjeté koleje či jiné podélné nerovnosti; citlivost je vyšší, než je obvyklé. Někdy jsem zkrátka úplně vyjel ze svého pruhu – řidič si musí zvyknout na to, že nestačí mít ruku lážo plážo položenou na volantu, ale je nutné skutečně řídit a mít auto „v ruce“ – ostatně Alfa 156 není žádná limuzína, která vozí tatíky do práce, ale auto pro radost z jízdy. Této citlivosti dle mého názoru „pomáhá“ také strmé řízení a měkčí posilovač, než bych očekával (stejnou výtku mám i vůči 147).