Kapitoly článku:
Úsporný i na „líh”
Že je motor Saabu překvapivě úsporný, jsem již zmínil. Otázkou ale bylo, jaká bude spotřeba při použití E85; výrobce totiž uvádí, že je vyšší než při použití benzinu a vzhledem k nekonkrétnímu vyjádření jsem se obával, že přijde jakýsi palivový Saigon. Ale nepřišel, upřímně řečeno ani nemohu s jistotou říci, že y spotřeba vůbec byla vyšší, zvlášť přihlédneme-li k lepším dynamickým parametrům a diametrálně lepší ovladatelnosti a přivětivosti motoru při použití E85. Ve výsledku bych spotřebu s ethanolem v nádrži označil oproti již specifikovaným hodnotám vyšší v průměru o 10 procent, což je vzhledem k lišícím se podmínkám při relativně krátkém testu na hranici statistické chyby.
Při jízdě využívající maximum výkonu motoru na technické trati jsem se spotřebou dostal k hranici 19 litrů na 100 kilometrů, rychlá kombinace, při které se vůz tu a tam podíval i za tachometrových 260 km/h, ale znamenala jen 15 litrů na sto a ostatní režimy se spolehlivě vešly pod desetilitrový odběr - zcela ekonomická jízda přinesla spotřebu 6,1 litru E85 na sto km, což je stále velmi sympatické číslo.
Pokud na chvíli odbočím, velmi se divím, že tento motor GM nevyužil i pro jiné koncernové značky a nemyslím nutně jen jeho lihovou verzi. Vzpomenu-li si na test Opelu Astra GTC 2,0 Turbo, který si při stejném výkonu řekl při aktivní jízdě i o více jak 30 litrů benzinu na sto kilometrů a to ještě nebylo jeho maximum, je motor Saabu mnohem povedenějším dílkem, který by i pod kapotou Opelů odváděl dobrou práci...
Pohodový Švéd
Ale proberme se na chvíli z lihového opojení a podívejme se ještě na Saab 9-3 2,0t jako takový. Ten už po pár kilometrech jízdy jasně naznačí svůj charakter, který bych zabalil do slov „pohodář, který nezkazí legraci”. Jeho naladění bude nejbližší těm, kteří mají rádi daleké komfortní přesuny. Vůz je to v prvé řadě po všech stránkách velmi tichý, hlas na palubě nemusíte zvyšovat ani na hranici 200 km/h v hodině a do pohody vás dostávají i měkká sedadla a houpavý podvozek, který s klidem proplouvá mořem prachbídných českých silnic. Nutno říci, že vzhledem k jeho naladění překvapí nepříliš velká schopnost si fakticky i zvukově poradit s opravdu velkými dírami či příčnými nerovnostmi, kterými se to na našich silnicích stále jen hemží, ale s ty menší filtruje s velkým nadhledem. I ovládání přeje spíše těm, kteří se nechají vozem vézt, než že by jej chtěli řídit, ale za zcela odtažité řízení a další klíčové ovládácí prvky označit nelze.
Nerad bych tohoto švédského fešáka urazil, ale jeho ovládání mi přijde být trochu gumové. Působí tak zejména řazení, které rozhodně nemá precizní krátké dráhy bez přechodů, ze kterých jasně cítíte, kdy je ten který stupeň zařazen a kdy nikoli. Ne že by s ním nešlo rychle a přesně řadit, ale mimořádně příjemné zacházení z řadičkou prostě není. Také řízení je trochu odtažité kam vůz míří je lepší číst z jeho zbylých projevů. A konečně naladění elektronického plynu je vzdálené řidičskému ideálu - reaguje trochu zpožděně, trochu nepřesně a když se k tomu přičte uměle pomalé (spíše velmi pomalé) klesání otáček motoru, je přesná práce s motorem někdy trochu boj.
Zkrátka a jednoduše, řidičské auto to není, ale když se s ním pustíte do agilní jízdy, nehází vám klacky pod nohy. Na zmíněné nedokonalosti si zvyknete a naladění podvozku vás nezradí. Pravda, vůz se více naklání, ale stopu drží precizně a snaží se být naprosto neutrální. Čekal jsem více nedotáčivosti, ale ne, tento vůz jede po své linii seč může, aniž by přitom pocitově trpěl a když se na samém limitu stane přece jen nedotáčivým, lze jej díky naladění zadní nápravy velmi snadno ubraním plynu a korekcí volantem dostat do patřičné linie. Potěšující je i plně vypínatalné ESP, to jsem od Saabu nečekal. Škoda jen, že vypnutí se provádí složitě přes menu palubního počítače, zato je ale vypnuté trvale a plně, což v dnešní době potěší více než kdy dříve.
Navíc musím vozu vyseknout poklonu za perfektní brzdy. Ani nevím, kdy jsem naposledy řídil nějaký nový vůz s tímto výkonem schopný krotit své koně. To se prostě dneska nenosí, jako by snad u sebesportovnější automobilky (pominu-li opravdu sportovní značky jako Porsche) žili heslem „kdo brzdí, ztrácí”, nebo si mysleli, že žádný z jejich zákazníků nevyužije výkon jejich vozu naplno - sebetupější testovací jezdec by přece musel přijít na to, že je nějaké auto po dvou zabrzděních z 240 na 100 km/h u konce s dechem. U Saabu tuto věc neponechali náhodě a ani při ostrých horských sjezdech jsem brzdy vozu nepřivedl do úzkých, ani se pořádně nezadýchaly. Navíc jsou výborně dávkovatelné... Pokud bych si něco ze Saabu 9-3 2,0t „odnesl”, jsou to jeho brzdy, nechávám je zcela bez připomínek.
Vrátit se ještě musím k převodovce, tentokrát k jejím vnitřnostem, nikoli výstupu v podobě řadící páky. Je škoda, že vůz má tak dlouhé převody. I s nimi jede solidně, ale šest kvaltů adekvátně naskládaných někam do rozmezí 0 až 240 km/h by znamenalo ještě docela jinou dynamiku a projev vozu. První dva převodové stupně jsou vzhledem k neochotě motoru fungovat výrazně pod 2 000 ot. tak dlouhé, že se zařazování jedničky za jízdy stane běžnou praxí. Proč ne, že, kvalt jako kvalt, ale jiný pozitivní smysl krom vlivu na papírovou spotřebu paliva v tom nevidím. A to se mi příčí, vůz má v prvé řadě vyhovět řidiči, ne normě na stanovení průměrné spotřeby...
Saab je původem švédská automobilka. Saab byl divizí firmy Svenska Aeroplan vyrábějící zbraně. Ta vznikla v roce 1937 a první automobil opustil linku v roce 1944. V roce 1969 se Saab spojil se značkou Scania.
Momentálně Saab vlastní společnost National Electric Vehicles Sweden, ale nemá právo užívat jméno a logo Saabu, proto se vozidla od roku 2012 již nevyrábí.