Pražští radní bodují. Plánují v centru zavést systém za miliardy, který bude z řidičů tahat desetisíce. A co více, bude jinak úplně k ničemu.
O zavedení mýtného za vjezd do centra Prahy se hovoří již delší dobu. Na první pohled zní takový nápad docela logicky - do centra hlavního města jezdí enormní množství aut (aktuálně se hovoří o ohromujícím počtu 300 tisíc aut denně), což dozajista neprospívá ani stavu samotného města a jeho skvostných památek, natož pak lidem zde žijícím. Zpoplatnění vjezdu pak lze vnímat jako relevantní způsob, jak centru ulehčit. Hned na pohled druhý je ale vidět, že v případě Prahy jde o naprostý nesmysl. Mýto má z logiky věci vliv na snížení objemu dopravy tam, kde lidé jezdí, ale jezdit by nemuseli, protože jde např. o jejich pohodlnost, za kterou si část z nich zaplatí a zbytek raději zvolí jinou cestu. Do centra Prahy ale dobrá polovina řidčů nejezdí proto, že by tam jet chtěli. Oni tam jet nechtějí, vždyť komu by se chtělo dobrovolně stát půl hodiny v koloně na magistrále, když by mohl jinudy jet bez čekání a bez stresu? Bohužel, oni tam jet musejí, protože žádná jiná cesta neexistuje. Současný stav tak má docela jiné příčiny, než cosi jako lidskou rozmařilost a řešit jej čímkoli jiným než odstraněním skutečné podstaty problému je tragickým omylem. Nebo jen sprostou daní navíc a k tomu velmi elegantním způsobem, jak z rozpočtu města dostat ohromné finanční prostředky ke svým kamárádům, kteří se o ně velmi rádi podělí. Věc má ovšem širší kořeny a její absurdita nyní nabírá velmi konkrétní podoby, a tak na se ní podívejme trochu podrobněji.
Když se podíváte na dálniční síť České republiky a porovnáte ji s dálničními sítěmi ostatních evropských zemí, nelze přehlédnout jedno specifikum. Zatímco například v Německu připomínají dálnice síť se čtvercovými oky, v nichž jsou zasazena jednotlivá velká města, u nás připomínají dálnice hvězdu, která má jediný střed, Prahu. Nevím, zda takový jev vznikl přirozeně (v Praze je přece blaze, a tak tam všichni chceme být co nejdříve), nebo uměle (že všechny cesty vedou do Říma? Pche, do Prahy), faktem ale je, že ať jedete v Česku téměř odkudkoli kamkoli, Praze se nevyhnete. A to mnohdy ani kdybyste sebevíce chtěli a to i u cest, které přirozeně zdaleka nemusely vést přes střed země. Můžete jet z Jihlavy, Českých Budějovic nebo Plzně třeba do Teplic, Mladé Boleslavi nebo Liberce a ve všech případech pravděpodobně projedete Prahou. Můžete jet z Brna, Olomouce nebo Ostravy třeba do Karlových Varů či Plzně a opět protáhnete Prahu. Situace je navíc tak pikantní, že „přes Prahu” mnohdy neznamená jet někudy po odlehlém vnějším okruhu kdesi v polích, ale v nejlepším případě po Jižní spojce, v těch horších po magistrále kolem koně. Nezpochybňuji, že zažít při cestě do Mostu prohlídku historického centra Prahy má své kouzlo, rozhodně to ale není něco, po čem by většina řidičů při cestě za prací toužila. Bohužel, Česku chybí jakkoli sofistikovaná dálniční, nebo jen silniční síť, zkuste se třeba jen při cestě Benešova do Berouna s kamionem efektivně vyhnout Jižní spojce. Buď se vám to nepodaří vůbec, nebo pojedete po cestách, kde žádný kamion ještě nikdy neviděli, protože jsou tak úzké, že se na ně sotva vejde. Tento stav je všem znám již mnoho let, nikdo s ním ale dlouhodobě nedělá. Skoro k pláči je, že v Praze se nyní staví část „obchvatu”, který dopravu z Jižní spojky dostane kamsi mezi Jesenice a Lahovice, kde už dnes žije mnoho lidí a kam se Praha dříve či později rozroste v celé své kráse. Praha ale potřebuje obchvat v německém stylu, který bude spojovat okruh, podobný spojnici Mladé Bloeslavi, Kolína, Benešova, Berouna, Slanýho a Mělníka, jedině tak se veškerý transit Praze dalece vyhne, protože do ní vůbec dojet nepotřebuje. Bohužel, něčeho takového se u nás zřejmě jen tak nedočkáme, a na svatého Václava na koni se budeme moci ještě pěkně vynadívat. Nově to ale má stát nejen čas a nervy, ale i peníze.
Místo skutečného řešení odkudsi z vládních kruhů se příležitosti chopili pražští zastupitelné, které napadla spásná myšlenka - vjezd do centra města zpoplatnit. To, co ještě před rokem připomínalo jen špatný vtip, začíná nyní nabírat zcela konkrétních rozměrů, které jsou smutné ještě více než pohled na Václavova koně pokrytého dieselovými sazemi. Magistrát si nechal udělat studii, která kalkuluje se zpoplatněním vjezdu do části centra města o rozloze asi 8,5 kilometru. To zní jako velmi malé území, ale nepochybujte, že bude zahrnovat všechny klíčové tepny, dnes totiž tímto územím projíždí 290 tisíc aut denně a ty se jistě neprohání po Pařížské ulici . Mýto má být vybírano mezi sedmou ranní a sedmou večerní a počet projíždějících aut má snížit o 23 procent na 223 tisíc denně. To je nesporně famózní číslo, s takovou špetkou aut bude centrum Prahy hotovým rájem na zemi. Za vjezd do této oblasti se má platit 120 Kč za den a lidé, kteří zde bydlí, budou platit pouhých 30 Kč. A pozor, pro časté návštěvníky bude možné získat roční předplatné za skvělých 26 460 Kč, rezidenti se pak budou moci prohánět centrem jen za 7 560 Kč. Máte dost? Ne? Přidám ještě dvě čísla - vybudování systému má stát 2,8 - 4 miliardy Kč a roční provoz má přijít 440 milionů Kč. Roční výnos by pak měl činit 1,8 miliardy. To vše možná již od roku 2010.
Musím se ptát: co to proboha je? To už všichni ztratili soudnost? Pominu-li to, že celý systém nic nevyřeší (ostatně ani nesmí, že, to by pak mýto nikdo neplatil) a jen vytáhne více peněz z kapes těm, kteří do této oblasti z jakéhokoli důvodu musí, mě naprosto fascinují rozpočtové propozice této akce. Dejme si zmíněná čísla do souvislosti. Dálniční známka stojí 1 000 Kč za rok a můžete díky ní užívat stovky kilometrů českých dálnic. Vjezd do území o rozloze 8,5 kilometru v centru Prahy má ročně stát 26 460 Kč a i pro ty, kteří v daném místě bydlí, bude stát sedmkrát více než poplatek za užívání dálnic. Mýtný systém pro všechny české dálnice a rychlostní komunikace stál téměř 20 miliard a byl na evropské poměry velmi, velmi drahý. Tento systémek pro území o velikosti menší, než ostrov Capri nebo rybník Rožmberk ve své původní podobě má stát šestinu až pětinu této částky. A roční provoz za 440 millonů Kč ročně, tedy za více než 1 milion Kč denně? To budou platící u každé mýtné brány osedmi do sedmi vítat roztleskávačky v bikinách? Opravdu si nedokážu představit, co by na provozu tohoto systému mohlo stát téměř 40 milionů za měsíc.
Důvody jsou ale zřejmě veskrze prosté. Stejně jako kilometr dálnice stojí miliardu, „musí” i tento systém přijít na peníze, které zaručí solidní „cashback” těm, kteří rozhodnou, že vůbec vznikne a má stát právě tolik peněz. Horší v tomto případě je, že jde o systém naprosto zbytečný, který nepomůže vůbec nikomu. Tedy krom několika zkorumpovaných politiků (ti naivnější si mohou myslet, že to dělají čestně jen pro vyrovnané městské rozpočty) a jejich známým z firem, které městu něco dodají za desetinásobek skutečné ceny.