Počty těch, kteří nedorazí do cíle své cesty, jsou rok od roku nižší. Zejména zpravodajská média přesto pěstují ve svých čtenářích a divácích dojem, že situace na českých silnicích je stále bezútěšnější.
Za prvních devět měsíců letošního roku zemřelo na českých silnicích 436 lidí. To je vůbec nejméně od roku 1970. Že se vám to nezdá? Ani se vám nedivím.
Pokud člověk jezdí jen občas nebo po malém území a obrázek si dělá převážně ze sdělovacích prostředků, musí žít v domnění, že české silnice jsou arénou brutality a neurvalosti, v níž se každá jízda stává bojem o holý život.
Netvrdím, že na současném stavu není co zlepšovat. To ale není tématem mého zamyšlení. Dnes chci pouze upozornit na rozpor mezi mediálním obrazem našich silnic a realitou.
Skutečnost je taková, že počty obětí dopravních nehod klesají už celé jedno desetiletí.
Od roku 2003, který se 1447 mrtvými představoval smutný vrchol křivky, jsme se dostali až na loňských 681. Pokles je prakticky lineární s jedinou výjimkou – rok po zavedení bodového systému, který měl slovy tehdejšího ministra Šimonovského „ochránit slušné řidiče před těmi neslušnými“ a dostat ze silnic nejhorší piráty, počet obětí nehod meziročně vzrostl.
To ale může být statistická nahodilost, stejně jako rychlejší pokles v roce zavedení bodového systému (ten platí od července 2006). Je očividné, že v delším horizontu klesají počty mrtvých stejně rychle po zavedení bodového systému jako před ním.
Pravdu nejspíše mají ti, kdo setrvalý pokles připisují zlepšující se aktivní i pasivní bezpečnosti aut. Tomuto vysvětlení nahrává i vývoj v 27 zemích EU. Přestože mezi nimi existují obrovské rozdíly ve stáří vozového parku, kvalitě silniční sítě, hustotě provozu i kultuře, v součtu to dává velmi podobné výsledky.
V letech 2001 až 2011 (novější údaje nejsou k dispozici) se počet obětí nehod v EU snížil z 53 342 na 30 300, tedy o 43 %, Česká republika vykazuje za stejné období zlepšení dokonce o 46 %.
Srovnání trendu v ČR a v EU za deset let
To je přece vynikající zpráva! Přesto většině velkých novin a zpravodajských webů nestojí za zmínku. A pokud přece, pak v podobě krátké noticky, která je za chvíli bez povšimnutí vytlačena aktuálnějším obsahem.
Srovnejte to s mediální hysterií okolo takzvaných pirátů silnic a s obsesivní potřebou zpravodajských webů detailně referovat o každé vážnější nehodě, do které byl nějak zapojen nejlépe mladý řidič v „luxusním BMW“ (Audi, Mercedesu, Škodě... někdy mám pocit, že pro editory černých kronik jsou všechna auta luxusní).
Zpráva o rekordně nízkém počtu mrtvých se nehodí do krámu nikomu. Nehodí se médiím, protože dobré zprávy jak známo neprodávají. Nehodí se policii, která při pozitivním trendu nemůže věrohodně žádat od politiků více zdrojů na svoji činnost. A už vůbec se nehodí politikům, kteří rádi zneužívají bezpečnost provozu jako záminku k utahování šroubů, zavádění dalších povinností pro řidiče a zakládání nových penězovodů.
Pokud vás tedy při sledování zpráv zase někdy přepadne pocit, že na českých silnicích to vypadá nějak takto, opakujte si nahlas:
Statisticky vzato nebylo ježdění autem nikdy bezpečnější než dnes.