Nedávný facelift přinesl stylovému liftbacku značky Audi nový vzhled a hlavně nové motory včetně dieselového třílitru přeplňovaného dvojicí turbodmychadel. Výsledkem je povedený produkt, který na rozdíl od některých modelů této i konkurenčních značek nejen prémiově vypadá, ale také prémiově jezdí.
Kapitoly článku:
Přísně vzato je Audi A7 Sportback 3.0 biTDI quattro pouze kombinací lehké modernizace už čtyři roky prodávaného modelu a skvělého, nicméně námi už testovaného motoru. Protože se ale tento model dosud v rubrice našich redakčních testů neobjevil, vezmeme to poněkud víc zeširoka.
Kupé, sedan? Ne, liftback
Audi uvedlo model A7 Sportback na trh v roce 2010 jako zajímavou alternativu k luxusním tříprostorovým sedanům A6 a A8. Na rozdíl od nich má dvouprostorovou karoserii s výklopnou zadní stěnou – je to tedy vlastně liftback, stejně jako třeba Škoda Octavia. Zatímco u BMW se v případě podobně koncipované řady 5 GT vydali cestou zvýšené karoserie na půl cesty k MPV, v Ingolstadtu zvolili opačný přístup a stylizovali svůj velký luxusní liftback do podoby „čtyřdveřového kupé“.
Cynik by mohl vcelku pravdivě namítat, že A7 Sportback je chytrý způsob, jak zákazníkům prodat techniku modelu A6 za cenu A8, ale stejně tak je pravda, že se jedná o svébytné auto s unikátní sadou předností. Jaké konkrétně to jsou, pochopitelně postupně rozebereme v následujících řádcích tohoto redakčního testu.
Když Audi představilo v květnu facelift A7, tvrdili jsme, že je v podstatě jen o nových světlech. Po osobním setkání ale musíme přiznat, že jsme tím autu křivdili. Naživo je daleko víc než na fotkách patrné, že součtem drobných změn v designu přídě je výrazně nový vzhled. Erbovní maska „Single Frame” je teď vytesaná z rovných přímek a v kombinaci s ostřeji řezanými světly dává modelu A7 techno vzhled futuristického konceptu. Nemalou zásluhu na tom má i vnitřní struktura LED světlometů s charakteristickým světelným podpisem v každém z mnoha režimů.
Po faceliftu vypadá Audi A7 pevnější a vyrýsovanější; osvětlení vpředu i vzadu teď zajišťují soustavy diod
Boční silueta zůstává nezměněna, zatímco na zádi se opakují designérská kouzla s LED svítilnami. Ve spojení se zvýrazněnými horizontálními přímkami tak A7 zezadu vypadá širší, pevněji rozkročená a daleko lépe „vyrýsovaná“ než dosavadní model, který působil poněkud baculatě.
Celkovým výsledkem vizuální modernizace je auto, jež například designérům Porsche názorně předvádí, že ani velký luxusní liftback nemusí vypadat jako vodnatá hrouda. K ostrému vzezření by se ale hodil také ostrý jízdní projev. Nakolik Audi uspělo v tomto směru, zjistíme až později. Prozatím se ještě zdržíme pod kapotou.
Nové motory včetně biturbodieselu
Automobilka z Ingolstadtu upravila v rámci modernizace nabídku motorů. Figurují v ní výhradně přeplňované šestiválce se zdvihovým objemem tří litrů. Všechny mají pohon všech kol quattro s výjimkou verze 3.0 TDI ultra – ta je v nabídce jako úlitba manažerům, kteří mají volné mantinely, pokud jde o model a cenu služebního vozu, ale přísné limity CO2. Audi A7 3.0 TDI ultra se totiž chlubí tabulkovými hodnotami 122 g/km, respektive 4,7 l/100 km, jichž dosahuje právě za cenu absence quattra. Nedůstojná variátorová převodovka Multitronic byla ale nahrazena spolehlivější a příjemnější dvouspojkovou skříní, v marketingovém názvosloví Audi nazývanou tradičně S tronic.
Zájemci o benzínové motory přijdou docela zkrátka, nechtějí-li investovat do sportovních verzí S7 a RS7. Audi jim nabízí jen motor 3.0 TFSI o výkonu 245 kW. Zato diesel 3.0 TDI je k mání hned ve čtyřech variantách. Kromě už zmíněné ultra je to 160 kW, 200 kW a nakonec vrcholná varianta, která poháněla i testovanou A7: 3.0 biTDI quattro.
To „bi“ v označení znamená biturbo, dvojici turbodmychadel. Jedná se o stejný motor, který na nás udělal dojem v Audi SQ5, zde ale podává ještě vyšší výkon. Dosahuje hodnoty 235 kW (320 koní) v 3900-4600 ot./min., zatímco točivý moment neklesá pod maximálních 650 Nm od 1450 až do 2800 ot./min.
Přeplňovací soustava má sériové uspořádání, v němž je větší turbo zapojeno za menším a odděleno ventilem. Ten zůstává v nízkých otáčkách uzavřený a všechnu práci tak odvádí menší dmychadlo s proměnnou geometrií. Od přibližně 2500 otáček se ventil postupně otevírá a směruje tak proud výfukových plynů k hlavnímu turbu, které o dalších tisíc otáček později převezme vládu definitivně.
Kamera nenápadně ukrytá pod čtyřmi kruhy; LED osvětlení registrační značky; vedle hrdla nádrže je i hrdlo pro doplňování aditiva AdBlue
Oproti slabším verzím dieselového šestiválce má 3.0 biTDI písty chlazené ostřikováním olejem, účinnější chlazení hlav válců a upravené časování ventilů. Vysokotlaké vstřikování dávkuje palivo do válců pod tlakem 2000 barů a to až v osmi vstřicích během jednoho pracovního cyklu motoru. Zatímco všechny ostatní motorizace se dodávají s S tronikem, nejsilnější diesel je spřažen s osmistupňovým měničovým automatem od ZF.
V interiéru nedošlo v rámci modernizace k žádným velkým změnám, nechceme-li za takové považovat nové kombinace barev a materiálů. Celkové vyznění beztak záleží na tom, jaké dekorační lišty a čalounění vyberete z rozsáhlé nabídky příplatkových položek. Palubní deska se nijak neliší od té v A6, což by mohla být špatná zpráva, kdyby ovšem A6 neměla podle našeho názoru nejpovedenější interiér ve své kategorii.
Opravdu skvělý diesel
Povedený zvuk
Design a zpracování interiéru
Velmi slušný komfort i s velkými koly
Ovladatelnost při sportovní jízdě
LED světla a Bluetooth ve standardu
Překvapivě praktický kufr
Málo místa pro hlavu vzadu
Místy příliš komplexní MMI
Diskutabilní přínos některých příplatkových funkcí
Výraznější hluk od kol
Luxusní výbava stojí luxusní peníze
9 /10