Nejen čeští řidiči mají spoustu nepříjemných zlozvyků, kterými obtěžují (často jen nevědomky, ale spíše z čisté hlouposti) všechy okolo sebe. Mnohdy se jedná o skutečné přešlapy proti bezpečnosti a plynulosti provozu, přesto se trestají jen výjimečně. Ono je pro policii pohodlnější měřit za bukem na konci obce rychlost...
1. Jízda prostředním nebo levým pruhem
Velmi rozšířeným nešvarem je nevyužívání pravého pruhu dálnic a rychlostních silnic. Nejhorší je to na tříproudých komunikací, na kterých se plno řidičů „usadí“ v prostředním pruhu, aniž by v tom pravém byl nějaký provoz. Tím se kapacita silnice snižuje, neboť podjíždět tyto jedince nikdo nechce.
![Kdo jezdí po D1 středním pruhem, je lenoch a nezdvořák [komentář]](https://1326603524.rsc.cdn77.org/getthumbnail.aspx?q=60&crop=1&h=450&w=800&id_file=946899634)
Pokud jedete spořádaně v pravém pruhu, musíte nejprve za dotyčného přejet do prostředního a pak ještě do levého a znovu se musíte vrátit přes dva pruhy. Je to velmi nebezpečné, ale nikdy jsme neslyšeli, že by za bezdůvodnou jízdu v prostředním pruhu někdo dostal pokutu. Asi je důležitější honit „piráta“, který jede na prázdé suché přehledné dálnici 160 km/h...
2. Nepoužívání blinkrů
Blinkry nepoužívají jen ignoranti, ale také lidé, kteří neumí držet pořádně volant a místo vzorové polohy rukou na volantu „tři čtvrtě na tři“ mají jednu rukou položenou nahoře na věnci volantu a přehmatávat pak na páčku blinkrů je pro ně moc obtěžující a náročné.
Přitom právě blinkr patří k jednomu ze základních prostředků komunikace mezi řidiči. Kdo nedává znamení včas, zbytečně ostatním například prodlužuje čekání v křižovatce a znemožňuje jim dopředu odhadnout, co bude dělat.
3. Svícení mlhovkami nebo dálkovými světly
Proč se světlům do mlhy říká mlhová světla? Protože slouží ke svícení v mlze. Definici mlhy nechť si každý vygoogluje, ale například wikipedia říká, že „mlha je oblak, který leží bezprostředně nad zemí a výrazně omezuje viditelnost na vzdálenost nižší než 1 km.“ Mlhovky, zejména ty zadní, ale mají smysl i v prudkém dešti, kdy se za autem tvoří vodní sprej a zhoršuje se viditelnost auta.
Osvětlení vozidla je vůbec pro některé jedince obtížně pochopitelná věc. Proč třeba někteří lidé jezdí ve dne s rozsvícenými dálkovými světly? Například motorkáři si tím nepomůžou, ba naopak je motorka s dálkovými světly mnohem hůře odhadnutelná. Motorkáři si tím tak paradoxně škodí víc.
Samostatnou kapitolou jsou pak lidé, kteří i za šera jezdí s denními diodovými světly, takže jim nesvítí světla zadní a nejsou vidět. A ti, kteří nejsou schopni si upravit sklon světlometů, když jednou s naloženým kufrem, dokážou nejen rozčílit, ale především nebezpečně oslnit.
4. Pomalé rozjezdy z křižovatek
Jak probíhá běžný odjezd z křižovatky? Na semaforu svítí červená a auta stojí (pro cyklisty ale znamená červená „volno“). Na semaforu se rozsvítí oranžová, což pro prvního řidiče v koloně neznamená nic. Na semaforu se rozsvítí zelená, což pro jednoho z posledních řidičů v koloně znamená spuštění klaksonu. Spuštění klaksonu jiného řidiče přinutí prvního řidiče v koloně konečně se podívat na semafor a započít s procesem hledání řadící páky a volby správné rychlosti pro rozjezd vozidla. Obvykle řidič správně zvolí první rychlostní stupeň.
Po opatrném povolení spojkového pedálu prvního řidiče a jemném dávkování plynu, aby náhodou mocná síla atmosférického benzínového motoru o objemu jednoho litru nespálila pneumatiky, řadí první řidič ihned dvojku a velmi, ale opravdu velmi obezřetně přidává plyn, jako by řídil Ferrari F40 na sněhu.
Nechceme po nikom, aby se rozjížděl s kvílejícími pneumatikami, ale svižný rozjezd od semaforu zvyšuje propustnost křižovatek a snižuje stres řidičů, kteří se umí rozjet normálně. A pokud má někdo s rozjezdy problém, ať si koupí auto s automatickou převodovkou.
5. Jízda 20 km/h pod zákonným limitem
Dalším zlozvykem je bezdůvodná jízda nižší než dovolenou rychlostí na přehledných a rovných úsecích. Většina lidí jezdí bezpečně tachometrovou stovkou, což je ve výsledku sotva skutečná devadesátka po odečtení odchylky tachometru a radaru. A co se stane, když dojedete někoho, kdo drží tachometrových pětasedmdesát?
Většina lidí se chce takového řidiče zbavit za každou cenu, protože je omezuje a jet za někým takovým je velmi frustrující. Někdy ho začnou předjíždět i na velmi nebezpečných úsecích. Paradoxní je, že na prvopočátku nebezpečné situace není někdo, kdo předjíždí přes dvojitou plnou čáru před horizontem, ale někdo, kdo neumí nebo nechce držet krok s ostatním provozem. Samozřejmě nemluvíme o situacích, kdy má řidič k pomalejšímu tempu pádné důvody.
6. Cpaní se do křižovatky, která nejde projet
Řešení některých křižovatek je velmi neštastné (spolu s intervaly navazujících semaforů), ale to neomlouvá řidiče, kteří vjíždějí do křižovatky, aniž by ji mohli bezpečně projet. Ucpou tak jízdu z jiných směrů a vzniká zácpa. Tohoto nešvaru se dopouští především ti řidiči, kteří se neumí s auta dívat dopředu a civí jen na nárazník auta před sebou, takže si neumí udělat ucelený obrázek o situaci na silnici.
7. Neschopnost držet konstantní rychlost
Však to znáte. Jede po dálnici sto třicet, dojedete auto, předjete ho a dál držíte svých sto třicet. Ale řidič toho auta vás za pár sekund dojede, předjede a stova se před vás zařadí, začne zase zpomalovat, takže ho musíte znovu předjet. A tak pořád dokola...
Toto chování lze vypozorovat především u řidičů, kteří neustále telefonují. Začnou se soustředit na hovor a nesledují rychlost. Pokud máte s udržením rychlosti problém, kupte si tempomat a používejte ho.
8. Parkování přes dvě místa
Vybavujete si situaci, kdy potřebujete zaparkovat, ale několik aut stojí tak, že zabírají dvě místa? Nebo dokonce tři? Některým lidem je prostě jedno, že auto postaví tak, aby ostatní zaparkovat už nemohli. Chybí jim aspoň elementární zásady slušnosti a schopnost myslet dopředu.
Když tu nyní v jedenáct dopoledne nikdo není, neznamená to, že tu třeba v šest večer nebudou chtít všichni zaparkovat. O to smutnější je, když jsou parkovací stání zvýrazněna vodorovným značením, přesto se někdo neumí mezi ty dvě bílé čáry trefit.
9. Neschopnost dodržovat pravidlo zipu
Dalším důkazem lidské neschopnosti spolupracovat na silnici je situace, ve které je potřeba spojit dva jízdní pruhy do jednoho. Ovšem takové primitivní pravidlo, jako je tzv. zip, dělí lidi na dvě kategorie.
Do jedné patří ti, kteří nejsou schopni dojet na konec zúžení a cpou se do průběžného pruhu daleko před koncem druhého pruhu. Tím snižují kapacitu silnice. Do druhé pak patří lidé, kteří jsou přesvědčeni o tom, že když oni jako ovečky stály v průběžném pruhu, přece nebudou pouštět někoho, kdo využil kapacitu komunikace naplno a dojel k zúžení druhým pruhem.
Přitom právě plynulé dodržování pravidla zipu a schopnost řidičů naplno využít omezenou kapacitu komunikace snižuje intenzitu dopravní zácpy a zvyšuje plynulost.
10. Jízda prostředkem silnice a zkracování si zatáček
S odhadem šířky auta mají problém hlavně začátečníci, ale bohužel ani velká část poměrně zkušených řidičů neumí využít celou šířku komunikace a k orientaci na silnici používají spíše prostřední dělící čáru než okraj vozovky. Takového řidiče je také velmi obtížné předjet, neboť zhoršuje autům za sebou zorný úhel a výhled dopředu.
Něco jiného je to v případě kamionů a autobusů, které na užších silnících nižšího řádu riskují zaprvé srážení větví stromů například nástavbou návěsu a zadruhé propadnutí poškozenou krajnicí, která není pod čtyřicetitunovým vozidlem tak stabilní jako pod malým osobákem.
Podobným nešvarem je i zkracování si zatáček přejetím do protisměru. Na přehledné silnici, pokud se chcete dynamicky projet, se to dá tolerovat, ale v zatáčkách, do kterých řidič nevidí, je to krajně nebezpečné. Značně to ale souvisí s neschopností lidí umět projet zatáčku jako takovou, čemuž se budeme široce věnovat v další kapitole našeho seriálu o správném a bezpečném řízení auta.
Bonus: Cyklisté nepoužívající cyklostezku vedle silnice
Cyklisté. O jejich chování na silnici by se daly popsat stohy papíru. My se dnes omezíme na jeden novější fenomén – nevyužívání cyklostezky vedoucí hned vedle silnice. Ano, to se opravdu děje. Místo bezpečné jízdy po cyklostezce se cyklisté pletou řidičům na souběžné silnici, jsou vulgární a řidičům (i řidičkám) nadávají.
Přitom hned vedle mají vyhrazenou komunikaci. Na té by se, pravda, museli hlavně o víkendech a za hezkého počasí přizpůsobovat pomalejšímu provozu – a to se jim zdá příliš omezující.
Co štve za volantem vás? Napište nám do komentářů pod článkem.